KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Prezident republiky se zřejmě rozhodl ignorovat politiky. V novoročním projevu vůbec nemluvil k nim, ale pouze k lidem. Když vyzdvihoval vlastenectví a národní hrdost, zmínil vědce, sportovce, umělce, podnikatele, charitativní organizace… Když vyzýval k větší jednotě, obracel se na občany s tím, že od soupeřících stran nic takového neočekává. Zlomil snad nad nimi hůl?
Pavel vůbec nepromlouval k Babišově světu…
Když porovnáme přímluvy Petra Pavla a Andreje Babiše, šlo o zajímavý kontrapunkt. Oba mluvili o spojování rozdělené společnosti, o vlastenectví a hrdosti na vlastní zemi, ten první z něj však zcela vynechal svět toho druhého. Podle premiéra mají být ony hodnoty spojeny s vládou (a snad přímo skrze ni zařízeny). Prezident vidí vše dobré a důležité pouze v lidech, o roli kabinetu a parlamentu neřekl ani půl slova.
Ne, že by politiky Pavel vůbec nezmínil, ale pouze v neutrální rovině. V úvodu řekl: „Nebudu dnes otevírat žádná zásadní politická témata. Všichni jsme si jich za poslední půlrok užili dost. Přeji nové vládě, aby v opatřeních, která budou v zájmu všech občanů, byla úspěšná. Považuji za správné nechat jí na startu prostor. Nemusí to být oněch pověstných sto dní hájení, protože doba na první hodnocení brzy přijde.“
… a nezmínil ani ruskou agresi na Ukrajině
Hlava státu také zcela vypustila téma války a míru. Což se může zdát překvapivé vzhledem k tomu, že část nově nastupující vlády ostře zpochybňuje naši zahraničně bezpečnostní orientaci.
Předseda Sněmovny Okamura se k ruským narativům otevřeně přihlásil právě i v novoročním projevu. Možná však Pavel o obraně proti ruské agresi pomlčel právě proto. Aby udržel pozitivní sdělení svého poselství a nepřispíval ke štěpení.
K udržení prozápadní orientace republiky se prezident vyjádřil pouze implicitně: „V souladu s prezidentským slibem se budu po celou dobu zajímat, jestli vláda a jednotliví ministři naplňují svůj slib a jestli nedělají kroky, které mohou ohrozit naši demokracii, její instituce, naši bezpečnost nebo sounáležitost se svobodným světem. A věřím, že nebudu sám.“ Neboli - zatím neříkám nic, ale ozvu se, když kabinet třeba nastoupí „maďarskou cestu“.
Občanská společnost je úplně vším…
Byl to tak trochu „havlovský“ projev. Prezident republiky mluvil o zásadním významu občanské společnosti, která podle něj funguje vedle politiky. Ta tedy nestojí nad ní (což je správný postoj skutečného demokrata), ale ani není její součástí (zatímco pro nás konzervativce strany vyrůstají z občanské angažovanosti).
Petr Pavel rovněž vyzdvihl osobní sféru a důležitost osobních vazeb pro život člověka. Poněkud tím připomněl ten disidentský postoj, kdy lidé za totality utíkali před mizérií politiky do svých domovů, na své chalupy, do přírody, mezi kamarády, ke koníčkům, sportovním či uměleckým aktivitám…
… budu chránit lidi a na politiky dám pozor
Celkově vystoupení hlavy státu vyznělo, jako by „preventivně“ chránila občanský prostor před útoky extremistických součástí vlády. Výslovně vyzdvihl důležitost neziskových organizací jež dle něj lépe a účinněji pomáhají tam kde to nedokáže stát. Jeho politickým reprezentantům ovšem neadresoval nic. Ani pochvalu, ani výtku ani žádost, přímluvu, či doporučení. Jenom že si na ně bude dávat pozor.
Rezignoval Petr Pavel na Masarykovskou tradici inspirovat strany? Otrávily ho rozhovory s některými novými vládci? Nebo šlo o promyšlenou strategii, jak pomoci tam, kde pomoci může a posílit občanskou společnost? Aby dokázala odolat předpokládaným tlakům, zejména od SPD a Motoristů?
Prezident dal premiérovi prostor jednat
Projev prezidenta byl v každém případě zajímavý, a co se týká absence jakékoli snahy aktivně oslovit politiky i překvapivý. Ví snad něco víc, než my ostatní?
Získal z řady jednání se zástupci ANO, SPD a Motoristů pocit, že nemá vůbec cenu se vůči nim o něco snažit? Takže prostě počká, co z nich vypadne a teprve pak si případně řekne své? Dosud se zdálo, že alespoň s premiérem Babišem má korektní vztah.
Nabízí se ještě jedno, jednodušší vysvětlení. Každému je jasné, že kabinet čeká zásadní spor o geopolitickou orientaci země. Ostatně jsme ho viděli i v projevech Andreje Babiše a Tomio Okamury, kdy ten druhý proti slibům toho prvního zavelel k otočce na východ. A tím, kdo v tom musí zjednat jasno, je právě a jen předseda vlády.
Cokoli by k tomu předem řekl prezident, bylo by špatně, ať na jednu či na druhou stranu. Takto dal premiérovi prostor jednat.
Nad rozhádanými partajemi stojí Hrad
Možná hlava státu zlomila nad politiky hůl, možná se rozhodla stáhnout, možná chtěla promluvit k občanům, aby je povzbudila a oni se nedali, pokud by nová moc snad chtěla bořit a demontovat polistopadový systém Havlovy republiky. V každém případě stojí za to si ten projev poslechnout.
Za sebe čtu vzkaz Petra Pavla takto: Nad rozhádanými partajemi a vládou rozštěpenou mezi Západem a Ruskem stojí klidný a pevný prezident, o kterého se mohou občané opřít a stále věřit, že „Pravda věčně vítězí, byť na čas poražena bývá“.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
