Proč Evropa ignorovala varování před Muslimským bratrstvem? Už není čas

Právě tento typ problému musí řešit Francie a s ní v podstatě celá Evropa. Nedávno odtajněná oficiální 73stránková zpráva, vytvořená na žádost francouzského ministra vnitra Bruna Retailleaua, varuje před plíživým šířením radikálního islamismu (nejen) ve francouzské společnosti.

Zjištění jsou podle francouzského deníku Le Figaro skutečně znepokojující: „Země je zevnitř podkopávána Muslimským bratrstvem, které zde zorganizovalo rozsáhlou síť působišť,“ píše se ve zprávě.

Ve Francii najdeme podle zprávy 139 modliteben spojených s Muslimským bratrstvem. Dalších 68 míst je na ně ideologicky napojených, přestože to popírají. Jedná se o sedm procent ze zhruba 2 800 muslimských modliteben v celé Francii. Dokument uvádí, že celková návštěvnost těchto mešit činí při páteční modlitbě přibližně 91 000 věřících.

Může se to zdát jako vcelku zanedbatelné číslo – s ohledem na velikost muslimské komunity ve Francii. Bylo by ale chybou myslet si, že Muslimské bratrstvo využívá k šíření svých myšlenek jen mešity. Nikoho nejspíš nepřekvapí, že – zvláště za účelem oslovení mládeže – používá i digitální propagandu a také vzdělávací činnost na školách.

Na sociálních sítích šíří vliv „influenceři“, kteří „jsou často první branou k objevování islámu a stali se spojnicí mezi islamistickými ideologiemi a mladými francouzsky mluvícími Evropany“.

Dokument upozorňuje na „aktivismus nové generace kazatelů, často vyškolených předními náboženskými vůdci hnutí a (...) vystavených hybridizaci se salafismem“. Právě tento fenomén „představuje hlavní faktor šíření islamismu prostřednictvím sociálních sítí, kde oslovují široké publikum“.

Výše zmíněné oblasti vzdělávání zjevně přikládá Muslimské bratrstvo obzvláštní význam. Podle zprávy dokonce „v míře, která nemá obdoby v jiných evropských zemích“. Přišlo se na celkem 21 škol přímo či nepřímo napojených na síť Muslimského bratrstva, kde studuje dohromady 4 200 dětí. Jednou z těchto škol je například Lyceum Averroès v Lille, které je dokonce považováno za vlajkovou loď islámského vzdělávání ve Francii.

Škola byla financovaná z Kataru a dalších arabských zemí. Problém její činnosti spočívá v tom, že její učební materiály „obsahují prvky odporující republikánským hodnotám“. Začátkem loňského roku bylo ve Francii (bez zámořských území a Paříže) evidováno 815 koránských škol, které navštěvovalo 66 tisíc nezletilých, varuje dokument. Třetina těchto škol je podle něj spojena s radikálním islámem, včetně 114 vzdělávacích zařízení přidružených k hnutí Muslimské bratrstvo.

Součástí této sítě jsou dokonce i zdánlivě nevinně vyhlížející charitativní organizace. Chobotnice Muslimského bratrstva tiše upevňuje svůj vliv díky síti přibližně „třiceti islamistických charitativních organizací identifikovaných po celé zemi, včetně šestnácti vedených salafisty a čtyř, které jsou nebo byly součástí hnutí Muslimského bratrstva“.

Jedna z těchto charitativních organizací napojených na Muslimské bratrstvo, Humani’terre, založená v roce 2018 za účelem shromažďování finančních prostředků pro palestinské obyvatelstvo, je podle zprávy nyní vyšetřována kvůli podezření z financování Hamásu.

Tyto sítě charity a vzdělávání se navíc prolínají s prorůstáním do místních komunit. „Tam, kde působí mešita, často vznikají obchody, sportovní kluby a různé kurzy osobního rozvoje, které dohromady tvoří pevný ekosystém,“ stojí dále v dokumentu.

Odhaduje se, že téměř tři sta nejrůznějších asociací (náboženských, ale také charitativních, vzdělávacích, profesních, mládežnických nebo dokonce finančních) je přímo napojeno na síť Muslimského bratrstva. Počet lidí, které mohou radikální islamisté oslovit, je tedy podstatně vyšší.

Muslimské Bratrstvo se může spoléhat i na financování zvenčí. Například od konce roku 2000 využívalo fondy a majetkové společnosti, které mu – podle výše uvedené zprávy – umožnily dostat se ke stovkám tisíc eur, z čehož mohlo financovat stavbu mešit a vzdělávacích center ve městech jako Štrasburk, Mylhúzy, Marseille či Lille. Významná část těchto peněz měla přicházet z Kataru.

Prvotní dojem z organizace může mnohé mást, protože Muslimské bratrstvo se veřejně prezentuje jako umírněné. Povrchní zdání zde ale klame. Dokument francouzského ministerstva vnitra upozorňuje na dvojí strukturu hnutí a jeho skutečné ambice: Jedna oficiální struktura formálně respektuje zákony republiky a umožňuje bratrstvu jednat legálně i skrytě.

Veřejně se staví do role oběti a upozorňuje na islamofobii, prosazuje certifikaci na „halal“ potraviny, souběžně s tím ale tajně buduje paralelní struktury. Existuje totiž i druhá – neveřejná struktura.

Ta je tvořena radou imámů, která v utajení plánuje dlouhodobou strategii pro šíření vlivu a získávání nových příznivců. Strategie Muslimského bratrstva pro jeho etablování se tedy opírá o přetvářku a odsuzování islamofobie.

Abychom pochopili důvod znepokojení, je důležité vědět, z čeho ideologie hnutí vychází. Pro egyptského teologa a myslitele jménem Hassana al-Banna, který tuto islamistickou organizaci založil ve 20. letech minulého století, měl být obrozený islám odpovědí na invazi Západu do muslimských zemí.

Prohlásil, že „Muslimské bratrstvo je jako obrovská hala, do které může každý muslim vstoupit jakýmikoli dveřmi a sdílet, co si přeje. Pokud hledá súfismus, najde ho. Pokud hledá pochopení islámského práva, najde ho. Pokud hledá sport a skauting, je tam. Pokud hledá boj a ozbrojený boj, najde ho“.

Jeho plán měl vytyčené dva cíle: Vytvoření islámského státu a uplatňování práva šaría. Strategii dobývání Západu popisoval následovně: „Budeme pronásledovat tuto zlou sílu až do jejích vlastních zemí, vtrhneme do jejího západního srdce a budeme bojovat, abychom ji porazili, dokud celý svět nebude volat ve jménu Proroka.“

Ano, čtete správně. Konečným cílem Muslimského bratrstva není nic jiného než ovládnutí Západu, zničení demokratického zřízení a nastolení vlády islamistů. Od původních cílů vytyčených zakladatelem se tedy hnutí neodchýlilo ani nyní. A tuto skutečnost je třeba vzít na vědomí.

Zvláště s ohledem na probíhající události není od věci v této souvislosti zmínit i izraelsko-palestinský konflikt, který hraje v činnosti Muslimského bratrstva významnou roli. Působí totiž jako živná půda nejen pro antisionismus, ale také stále zjevnější antisemitismus, podporovaný různými konspiračními teoriemi, tvrzeními „reductio ad Israel“ (zaměňování Izraelců a všech Židů), odkazy na islámský antijudaismus nebo přirozené nepřátelství mezi Židy a muslimy.

Studie také říká, že „antisemitismus zůstává přítomen v diskurzu členů hnutí“ a že od útoků ze 7. října došlo k nárůstu antisionistické aktivity v mešitách. Dobře informované zdroje zprávy tvrdí, že do mešity ve městě Massy ​​byli pozváni „antisionističtí kazatelé a řečníci, aby diskutovali o situaci v Palestině“.

Jeden bývalý palestinský ministr měl za potlesku shromáždění prohlásit „Já jsem Hamás“. Jde o vcelku očekávanou věc – s ohledem na to, že palestinské teroristické hnutí původně vzešlo právě z Muslimského bratrstva.

Dokument upozorňuje na síť organizací působících mimo jiné i v Bruselu, Berlíně, Amsterodamu či ve Vídni. Hlavní roli zde hraje Rada evropských muslimů (CEM) a její podřízené skupiny od Europe Trust (jako finanční základny) po humanitární organizace a struktury pro vzdělávání imámů.

Podle zprávy tyto sítě využívají dokonce například i program Erasmus+ a další evropské fondy k získávání financí, které jsou využívány zjevně v rozporu se stanovenými účely a evropskými hodnotami.

Podle zprávy disponuje Muslimské bratrstvo také pevnými národními strukturami napříč Evropou. Za evropské centrum Muslimského bratrstva je označována Belgie. Následuje Rakousko a Německo, kde navíc působí hnutí Millî Görüş - islamistická větev inspirovaná bratrstvem, která je přímo napojená na Turecko. Nizozemsko, Dánsko, Švédsko jsou označena jako území s menší, ale reálnou přítomností této sítě.

Zpráva na závěr tvrdí, že akce francouzského státu proti Muslimskému bratrstvu stále naráží na nedostatečné pochopení závažnosti. Zdůrazňuje se v ní i to, že bratrstvo sází na čas a plíživě se stává součástí francouzské i evropské společnosti.

Nejde o nic překvapivého. Upozorňuji na to už minimálně od podzimu 2022! Tehdy jsem v Evropském parlamentu uspořádal dosud největší konferenci na téma Muslimského bratrstva. Už v té době jsme varovali před jeho vlivem a aktivitami v Evropě s tím, že si EU financuje svou vlastní hrozbu.

Už tehdy jsem tvrdil, že Muslimské bratrstvo působí zhruba ve 14 zemích Evropské unie, a  přestože se tváří jako neškodný modlitební kroužek či vzdělávací organizace, velmi systematicky tvoří síť na to, aby v budoucnu mohlo aplikovat právo šaría na území Evropské unie nebo potlačovat práva menšin či žen.

Francouzští zástupci tehdy oponovali, že se problém zveličuje. Ale dnes už i oni uznávají, že jsme měli pravdu. Jenže mezitím jsme ztratili drahocenný čas a prostor, který Muslimské bratrstvo využilo k dalšímu šíření svého vlivu. Evropa musí jednat. A musí jednat rychle.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.