KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Náboženské rozmíšky mezi žáky a studenty, nadávky učitelům a další projevy náboženské nenávisti v Rakousku vedou učitele k zoufalému kroku. Žádají stát, aby omezil výuku náboženství a naopak rozšířil výuku etiky. Že je vztahy mezi dětmi a mladými lidmi potřeba kultivovat, dokazuje i aktuální událost: střelba ve škole ve Štýrském Hradci (Graz), při které přišlo o život nejméně 9 lidí. Útočit měl jeden ze studentů. Tento text ale vyšel v době, kdy se o střelbě ještě nevědělo. A nijak s ní nesouvisí.
Rakouský Der Standard je liberální, levicový deník, který má opravdu velmi daleko k projevům xenofobie nebo netolerance, obvyklé spíše v bulvárních médiích. O to překvapivější byl text, který minulý týden tyto noviny zveřejnily s výmluvným titulkem: „Anti-integrace prostřednictvím náboženství. Pedagogové požadují výuku etiky pro všechny“.
Článek se týká katastrofální situace na rakouských základních a středních školách, poznamenaných radikální náboženskou netolerancí a – v jistém smyslu – náboženskou válkou. Noviny pod slibem anonymity (jinak by se údajně báli mluvit) vyzpovídaly řadu učitelů v celém Rakousku a dospěly k velmi znepokojivému závěru: Země, která si vždy zakládala na své „multikulturalitě“, má velký problém.
„Nenávist ke křesťanům je v rozhovorech ve škole velmi přítomná,“ řekla Der Standardu učitelka, které učí němčinu ve třídě osmi až devítiletých dětí, z nichž jedenáct je muslimského vyznání, dvě jsou z rodiny ortodoxních křesťanů a jedno bez vyznání. Všechny děti se narodily v Rakousku.
I nadaní žáci
Podle učitelky čelí jeden žák ve třídě posměchu už jen kvůli tomu, že se jmenuje Christian, což znamená německy křesťan. Když učila o různých náboženských směrech, byla údajně svědkem toho, jak při zmínce o judaismu některé děti (ve druhé třídě) prohlásily, že „nenávidí Izrael a chtějí ho zabít“. Jedno z dětí koplo do rohu pracovní list s Davidovou hvězdou s tím, že nejlepší náboženství je podle něj islám.
Na školním dvoře jsou na denním pořádku náboženské rozmíšky, někdy velmi vyhrocené. Děti se jedno druhého ptají, zda jí vepřové maso. V Linci se podle svědectví jednoho z učitelů žák rozplakal, když se dozvěděl, že jeho oblíbená učitelka je křesťanka.
Další učitelé popisují, že k prosazování určitých fundamentálních náboženských předsudků se někdy uchylují i velmi nadaní žáci. Učitel střední technické školy v Linci se novinám zmínil o tom, že má ve třídě dva nejnadanější studenty, oba z Blízkého východu, kteří ve znalostech výrazně převyšují zbytek třídy a jistě budou v budoucnu ozdobou univerzity.
Přesto se i tito nadaní studenti velmi striktně vymezují vůči homosexuálům, hájí smysl nadřazenosti mužů nad ženami a hlásají radikální antisemitské názory. Podobné zkušenosti měli v neformálním dotazníku Der Standard takřka všichni dotazovaní učitelé.
Většina v důsledku toho žádá stát, aby místo hodin náboženství, v nichž si každý student může zvolit, o jakém náboženském směru se bude učit, stát už od první třídy zavedl hodiny etiky. A tam, kde se etika vyučuje, ji ještě rozšířil. Jinak Rakousku údajně do budoucna hrozí velké sociální nepokoje.
„Potřebujeme povinné hodiny etiky začínající na základní škole, možná i dříve. Považuji to za cenný a nezbytný základ pro společný konsenzus o hodnotách v rozmanité společnosti. Škola musí být bezpečným místem, kde se děti učí chápat odlišnosti – ne je soudit,“ uvedla jedna z učitelek.
Bylo by přitom nespravedlivé svádět všechny vyhrocené náboženské konflikty na školách jen na žáky a studenty muslimského vyznání. Podle svědectví učitelů hlásají někdy velmi netolerantní názory (třeba vůči homosexuálům) i děti z rodin vyznávajících ortodoxní formu křesťanství či jiná náboženství.
Faktem ale zůstává, že v Rakousku trvale ve školách roste podíl právě muslimských žáků a studentů. Ve Vídni už v roce 2017 překročil počet muslimů na školách počet katolíků, v Linci se tak stalo loni. V hlavním městě Horních Rakous se dnes takřka 36 % účastníků povinné školní docházky hlásí k islámu, podíl vyznavačů římskokatolického náboženství naopak poklesl na 33 %. Protestantů jsou pouze 2,4 %.
I linecký novinář Manfred Maurer, jehož žena pracuje v Linci jako učitelka, v rozhovoru s INFO.CZ potvrzuje zkušenosti učitelů z ankety Der Standard. „Ano, i moje žena má podobné zkušenosti. Dokonce měla podobnou epizodu, jakou popisuje Standard: muslimský student, který ji měl velmi rád, ji litoval, protože jako křesťanka se nikdy nedostane do nebe,“ vzpomíná Maurer.
Na rozdíl od mnoha jiných Rakušanů si však nemyslí, že by problém náboženské netolerance v rakouských školách vyřešila širší výuka etiky, zaměřená na toleranci a umění diskuse mezi lidmi různého vyznání. „Tohle je opravdu požadavek řady lidí, kteří si myslí, že se tak eliminuje vliv radikálních muslimů v náboženské výchově,“ říká Maurer.
Raději ve škole než v mešitě
Pokud by však podle něj ubylo hodin náboženství ve školách, více muslimských dětí začne navštěvovat islámské kurzy, nabízené v Rakousku mešitami. „A tam se, prostřednictvím imámů z Turecka, obvykle vyučuje konzervativní forma islámu,“ podotýká Maurer.
Jedním z nejvlivnějších sdružení mešit je podle rakouského žurnalisty například Milli Görüs. Maurer ve svých textech už delší dobu nabádá k tomu, aby byly v Rakousku omezeny moc a vliv takovýchto a jim podobných muslimských organizací, které takřka beztrestně hlásají náboženskou nenávist. To pak vede i k radikalizaci některých muslimských školáků.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
