Revoluce technologií převrací tabákový průmysl naruby, říká Kingsley Wheaton z BAT

Každodenní používání elektronických cigaret, zahřívaného tabáku a nikotinových sáčků bylo ještě před dvěma dekádami spíše science fiction, dnes je však realitou pro miliony dospělých kuřáků. Díky rychlému pokroku ve vývoji bezdýmných produktů už nemusí být užívání nikotinu nutně spojené s hořením a tisíci toxických látek. O tom, jak daleko jsme na cestě k bezkouřové budoucnosti a co rozhoduje o úspěchu této transformace, mluví Kingsley Wheaton, Chief Corporate Officer společnosti BAT.

Jak mění nejnovější technologie tabákový průmysl?

Nejnovější technologie nám umožnily oddělit užívání nikotinu od spalování tabáku. Bateriově napájené e-cigarety zahřívají kapalinu v náplních tak, aby vznikl aerosol, tím zásadně klesá počet škodlivých chemikálií, které kuřák vdechne, a zároveň se zachovává rituál i senzorický prožitek kouření. 

Právě tato kombinace – nižší toxická zátěž a vysoká uživatelská přijatelnost – stojí za rychlou adopcí výrobků bez produkce kouře a za prudkým poklesem prodejů klasických cigaret v zemích, kde se nové produkty prosadily. Typicky jde o zahřívaný tabák v Japonsku po roce 2015.

Kdy vznikla první elektronická cigareta? 

První moderní e-cigaretu vyvinul čínský lékárník Hon Lik v roce 2003 a do komerční distribuce se dostala v roce 2004. Princip zahřátí kapaliny topnou spirálou a tvorba inhalovatelného aerosolu zůstal základem vapingu dodnes.

Kolik lidí v současnosti na celém světě vapuje? 

Do vývoje elektronických cigaret a dalších bezdýmných produktů investuje BAT značné prostředky. V současné době odhadujeme, že na světě užívá nikotinové alternativy asi 115 milionů dospělých spotřebitelů, z nichž je 65 milionů uživatelů elektronických cigaret, 40 milionů používá zahřívané tabákové výrobky a 10 milionů nikotinové sáčky.

Vědci odhadli, že pokud by příklad Švédska následovalo více zemí, v celé EU by mohlo být v příštích 10 letech zachráněno 3,5 milionu životů.

Švédsko se oficiálně stalo první zemí „bez kouře“. Cigarety kouří méně než pět procent lidí

Které země jsou dnes nejdál v uplatňování principů „harm reduction“?

Nejviditelnější úspěchy má Švédsko, kde se díky dlouhodobé dostupnosti snusu a nikotinových sáčků propadl denní podíl kuřáků na hranici 5 %, nejméně v EU, což se odráží i v nejnižší úmrtnosti na rakovinu plic a dýchacích cest v regionu. 

V Japonsku způsobil nástup zahřívaných produktů od roku 2015 více než poloviční pád prodejů cigaret. Velká Británie podporuje vaping jako hlavní nástroj k dosažení svého cíle Smoke-Free do roku 2030 a kombinuje ho s dalšími pobídkami k ukončení kouření.

Jaká je situace v zemích, které zvolily restriktivní přístup?

Úplný zákaz vapingu v Indii od roku 2019 vyústil ve stovky odhalených případů nelegálního prodeje a rozmach černého trhu, nad nímž stát ztrácí kontrolu. Austrálie přešla v roce 2024 na model „pouze na lékařský předpis“ a zakázala dovoz jednorázových i rekreačních vapů, což vedlo k masivním zabaveným zásilkám a k obrovskému nárůstu nelegálních obchodních kanálů. 

V Thajsku zůstává držení vapovacího zařízení trestné, a to pod pokutou až 30 000 bahtů a možností vězení. Turisté jsou pravidelně varováni, že porušení zákazu je považováno za pašování. Tyto příklady ukazují, že přílišná restrikce často konzervuje kouření a podporuje šedou ekonomiku místo toho, aby riziko reálně snižovala.

Jaký by měl být podle vás správný přístup regulátorů?

Je naprosto klíčové přijmout opatření k zajištění vysokých výrobních standardů u elektronických cigaret, zabránění přístupu nezletilých osob k těmto produktům, pokračovat v boji proti nezákonnému obchodu s důrazným vymáháním práva a sankcemi pro ty, kteří pravidla poruší. Je v zájmu všech snížit dopady kouření cigaret na zdraví. Řešení tak významného společenského problému lze dosáhnout pouze otevřeným dialogem a sdílením vědeckých poznatků. 

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Německo chystá stropy na ceny elektřiny pro firmy, podle Bruselu je to nelegální. Proč nezasáhne?

Zajíček: Antibyrokratický zákon může přinést desítky miliard, ale nestačí jen „řezat“ úředníky

Šmuclerová versus manažeři z ČT. Kdo se chce postavit do čela veřejnoprávní televize?

sinfin.digital