Svezení v nových elektrických Škodách: Peaq a Epiq mají co nabídnout, dokáží ale táhnout prodeje?

Turbulentní časy teď prožívá největší česká automobilka. Na jedné straně exodus vrcholných představitelů výkonné moci, na straně druhé salva nových elektrických modelů, jejichž vývoj a výroba by nebyly možné bez rekordních prodejů starých dobrých spalováků v letitých modelech Octavia, Karoq či Kodiaq. 

Ve světle existenčních potíží mateřského koncernu Volkswagen je to poměrně třaskavá směsice, nebo chcete-li chůze po tenkém ledě a elektrické novinky Epiq a Peaq na tom nic nemění. 

Jedna věc je jistá – Škoda nikdy v historii nevyráběla tolik různých modelových řad jako dnes. Vedle sedmi typů se spalovacími motory, které jdou na odbyt jako chutné housky na krámě, je zde bytnějící řada ryzích elektromobilů čítající k dnešku už čtyři různé typy (když připočteme Enyaq coupé, tak pět). Na jedné straně symbol úspěchu, na druhé straně obrovský závazek. Co bude s firmou, až „tažní ptáci“ se spalovacími motory do pár let vyklidí pole, jak je dosud v plánu?

Tohle přemýšlení ale pro dnešek nechme stranou. Škoda udělala něco dříve nemyslitelného a v rámci úspor pozvala novináře hned na dvě jízdní ochutnávky naráz. Také my musíme šetřit a vměstnáme z úsporných důvodů obě dynamické premiéry do jednoho článku. A začneme hezky z horního konce.

Jak název s oblíbeným „q“výmluvně značí (nevím jak vy, ale já mám radši hezká česká jména Octavia, Felicia, Slavia atd.) model Peaq nastupuje na piedestal v cenové a velikostní hiearchii firmy. Vůz vycházející z konceptu Vision 7S na délku přesahuje magickou hranici pěti metrů, čímž se definitivně vymaňuje z kategorie „rodinných SUV“ a parkuje v loděnici kategorie „luxusní Land-Yacht“.

Ne, tohle opravdu není auto pro středověké uličky historických českých měst nebo zoufalé hledání parkovacího místa v garážovém domě dimenzovaném na rozměry Škody 120. Peaq je velkorysý globální produkt navržený pro chytré a pro exkluzivní čtvrti, kde se neřeší cena elektřiny, ale rychlost nabíjení.

Designový jazyk Modern Solid je brutální, maskulinní a funkční jako industriální architektura. Maska Tech-Deck Face a přední světlomety ve tvaru písmene T nejsou jen estetickým cvičením – je to nová tvář značky, která chce budit respekt, možná i mírný strach v levém pruhu dálnice.

Uvnitř člověka čeká digitální nirvána. Škoda vytvořila pohyblivou středovou konzoli a režim „Relax“, kdy se volant a pedály zasunou vpřed, aby vytvořily obývák na kolech. Koncept Vision 7S dokonce počítal s dětskou sedačkou umístěnou v nejbezpečnějším místě vozu – na středovém tunelu proti směru jízdy. V pětimístné konfiguraci navíc tento bohatý prostor kombinuje s největším zavazadlovým prostorem ze všech modelů Škoda o objemu 935 litrů. Přepravní schopnosti modelu Peaq dále rozšiřuje úložný prostor pod přední kapotou schopný pojmout až 37 litrů.

Hlavním ovládacím centrem nového modelu je nejmodernější infotainment vyvinutý na platformě Android. Jeho součástí je 13,6" displej, který je vůbec poprvé u vozu Škoda umístěn vertikálně. Je to krásné, je to velké a vlastně je to celé poněkud surrealistické, ba nelidské. 

Peaq je navzdory vší moderně labutí písní osvědčené 400voltové sítě před přechodem na 800V systém SSP, jaký už má spousta konkurentů. Přesto však díky vylepšenému rychlonabíjení o výkonu až 200 kW dokáže doplnit energii na 80 % kapacity za pouhou půlhodinu.

Peaq se nabízí se dvěma kapacitami trakční baterie – 63 kWh a 91 kWh, přičemž větší baterie má největší kapacitu ze všech elektromobilů Škoda. Škála tří výkonových verzí sahá od 150 kW do 220 kW a nabízí pohon zadních i všech kol. Pro ještě vyšší pohodlí při jízdě je možné Peaq řídit jedním pedálem. Tato elektrická novinka také podporuje obousměrné nabíjení, které umožňuje využít energii uloženou v baterii i mimo samotný vůz.

Pokud jde o svezení samotné, inženýři z Boleslavi se zde přiblížili absolutnu – odhlučnění podběhů a dvojitá akustická skla odfiltrují okolní svět tak dokonale, že i při dálničních rychlostech nad 150 km/h slyšíte v interiéru jen subtilní bzukot ventilace. Ještě silnější je pocit „létajícího koberce“, který umocňuje podvozek s adaptivními tlumiči.

Testoval jsem nejsilnější verzi a síla pohonu je v jejím případě suverénní, nikoliv však agresivní. Dvojice elektromotorů s pohonem všech kol reaguje na plyn s velkou naléhavostí, ale bez onoho nepříjemného škubnutí, které u levnějších elektromobilů často vyvolává nevolnost. Zrychlení je lineární, drtivé a neutuchající.

Do ostrých alpských zatáček tento mastodont vážící hodně přes dvě tuny z principu není, chová se ale za všech okolností bezpečně. Nedotáčivost je díky inteligentnímu rozdělování točivého momentu prakticky neznámým pojmem. Řízení sice postrádá mechanickou vazbu starých analogových vozů, je však precizní a klade relativně přirozený odpor. Reálný dojezd v kombinovaném provozu se i při dynamičtějším stylu jízdy stabilně drží nad hranicí 500 kilometrů, s čímž už se dá celkem v pohodě žít.

Svým způsobem ještě ožehavější úkoly čekají na „lidový“ elektromobil Epiq, který ve skutečnosti lidový ani malý není. Doba se prostě změnila a tam, kde rozměrově kdysi začínala střední třída, dnes startují „malá“ elektroauta. Při známé současné nerentabilitě vývoje a prodeje malých vozů jako je dosavadní Fabia, se má Epiq podle firemních stratégů českou klasiku nahradit. S cenou od 659 000 Kč to ale nebude mít jednoduché.

Na první pohled Epiq zaujme. Oliver Stefani zbavil design zbytečných kudrlinek a sází na solidní, skoro až džípovitý postoj. Přední maska, za kterou se schovávají všechny ty radary a senzory, bez nichž už dnes neujedete ani metr, vypadá moderně, ale ne křečovitě.

Uvnitř je to klasická Škoda v nejlepším slova smyslu. Minimalismus, udržitelné materiály, které neurazí (ale ani neohromí), a kufr o objemu 490 litrů. Ano, čtete správně. Do auta velkého jako Fabia se konstruktérům podařilo naskládat zavazadelník, za který by se nemusela stydět ani o třídu větší auta se spalovacím motorem. Tady jsou boleslavští stále mistři světa – v disciplíně „vytěžit z minima maximum“ jim v rámci koncernu VW nikdo nesahá ani po kotníky.

Zatímco větší Peaq sází primárně na pohon zadních kol (s odkazem na staré dobré časy, i když z úplně jiných důvodů), Epiq vrací úder předokolkou coby průkopníkem nové generace koncernové elektrické platformy MEB+. Proč? Protože je to levnější, jednodušší a pro městské vozítko naprosto dostačující. Výkony elektromotorů z auta neudělají trhače asfaltu na dálnici D1, ale na semaforech v Holešovicích s ním budete za krále.

K dispozici jsou dvě kapacity trakčních akumulátorů a ve třech výkonových verzích:

• Epiq 35: výkon 85 kW, točivý moment 267 Nm, kapacita baterie (brutto/netto) 38,5/37,5 kWh, chemie baterie LFP, dojezd cca 310 km, max. rychlost 150 km/h
• Epiq 40: 99 kW, 267 Nm, 38,5/37,5 kWh, LFP, cca 310 km, 150 km/h
• Epiq 55: 155 kW, 290 Nm, 55,0/51,5 kWh, NMC, cca 440 km, 160 km/h

Normovaný dojezd až 440 km je na malé auto hodně dobrý, všichni ale víme, jak to s těmito čísly chodí, jakmile rtuť teploměru klesne pod nulu nebo se rozhodnete vyjet na dálnici. Rychlost nabíjení? Opět žádná revoluce, ale solidní standard. Z 10 na 80 % byste se měli dostat za nějakých 20 minut. To je akorát tak čas na jedno kafe a rychlé prolistování zpráv o tom, o kolik zase klesly akcie Volkswagenu.

Zajímavějším technickým detailem je podpora obousměrného nabíjení (V2L). Škoda vám tedy neprodává jen auto, ale vlastně pojízdnou baterku k vaší fotovoltaice na střeše. Můžete s ním napájet kávovar na chatě nebo – v trochu dystopičtějším scénáři – v něm mít schovanou elektřinu, až nám ji soudruh Putin nějaký tím dronem na chvíli vypne.

Síla pohonu je u Epiqu dimenzována přesně pro jeho revír. Výkon nepůsobí tak drtivě jako u Peaqu, ale pružnost v městských rychlostech (0–60 km/h) je fenomenální. Odpich z křižovatek je okamžitý a dává řidiči pocit náskoku před zbytkem světa. Na dálnici sice elán Epiqu s rostoucím odporem vzduchu opadá, ale i tam se dokáže držet v levém pruhu bez pocitu podvyživenosti. Co však překvapí, je stabilita. Navzdory vyšší stavbě karoserie se Epiq v zatáčkách nenaklání tak, jak byste od SUV očekávali, což dodává jízdě sportovní nádech.

Trochu mrzuté, ale v této třídě pochopitelné je, že dovnitř od podvozku proniká nemalé penzum hluku, což prostě elektromobil nedokáže zamaskovat zvukem motoru. Místa je sice spousta v kufru a na předních dvou sedadlech, vzadu ale dál než na cestu do Lidlu sedět nechcete.

Zatímco to ve Wolfsburgu i Boleslavi politicky vře, výroba a marketing stále věří ve světlé zítřky. Nebudou to mít lehké, jakkoliv jsou nové elektrické modely ze své podstaty povedené a do jisté míry pořád škodovácké. 

Svými cenami i ambicemi jsou to nicméně auta, která mají Škodovku definitivně odříznout od její „východní“ identity výrobce lidovek a zařadit se mezi globální lídry elektromobility. S každým dalším centimetrem délky a každým tisícem v ceně se však firma vzdaluje lidem, kteří ji v posledních třiceti letech vybudovali a v nelehkých dobách podrželi. 

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.