Poslanecká sněmovna přehlasovala Senát a znovu schválila rozsáhlou novelu stavebního zákona. Pro původní sněmovní verzi hlasovalo 104 poslanců, potřeba byla většina nejméně 101 hlasů. Koalice očekává rychlejší a předvídatelnější povolování staveb, opozice a část senátorů dál upozorňují na způsob přípravy zákona, centralizaci stavební správy a možné oslabení některých veřejných zájmů. Část jejich výhrad ale zpochybňuje právní analýza kanceláře Frank Bold.
Sněmovna se k zákonu vrátila poté, co jej Senát 20. srpna odmítl hlasy 55 ze 66 přítomných. Vládní většina nyní prosadila původní znění a novela míří k prezidentovi. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová změnu hájí především délkou a nepředvídatelností současného povolování. Na červencové tiskové konferenci vlády popsala budoucí model na konkrétních příkladech. U nemocnice, dálnice nebo většího bytového projektu má podle ní od roku 2027 stavebník podat jednu žádost na jeden úřad a povolení získat do jednoho roku. U rodinného domu má od roku 2028 jít o jednu žádost a rozhodnutí do jednoho měsíce.
Vládní zmocněnkyně Hana Landová upozorňuje, že problém podle ní nespočívá pouze v zákonných lhůtách, ale v roztříštěnosti stavební správy. V rozhovoru pro iDNES uvedla, že povolení složitějšího bytového domu dnes může trvat sedm až deset let. Nová státní soustava má umožnit sdílení úředníků, sjednotit rozhodovací praxi a omezit opakované vracení případů mezi jednotlivými instancemi.
Vzniknout má Úřad rozvoje území, 14 krajských úřadů a síť územních pracovišť. Právě centralizace patří mezi nejčastější terče kritiky. Analýza advokátní kanceláře Frank Bold ale upozorňuje, že jednotná státní stavební správa není novou myšlenkou současné vlády. Byla součástí už stavebního zákona z roku 2021. Podle analýzy může nový model odstranit malé úřady s jedním či dvěma zaměstnanci, kde chybí zastupitelnost, a sjednotit výklad předpisů.
Frank Bold se zabýval také obavou, že centralizací vznikne příliš mocný „superúřad“. Korupční riziko analýza označuje za reálné, zároveň však připomíná, že centrální instituce bude pod větší veřejnou a odbornou kontrolou. Za nedostatek naopak považuje, že zákon výslovně nezajišťuje transparentní přidělování jednotlivých případů úředníkům podobně jako rozvrh práce u soudů.
Stejně opatrný je rozbor u ochrany přírody, památek či veřejného zdraví. Podle Frank Bold novela tyto zájmy neruší, ale mění způsob jejich posuzování. Specializované otázky mají uvnitř stavebního úřadu řešit odborně způsobilí pracovníci a úřad musí vysvětlit, jak jednotlivé veřejné zájmy při rozhodování vyvážil.
Opozice přesto považuje způsob přijetí tak rozsáhlé změny za problém. Poslanec TOP 09 Michal Kučera ve Sněmovně uvedl, že jeho strana podporuje zrychlení povolování a snížení byrokracie, odmítá je ale „za cenu porušování práv občanů a samospráv“. Kritizoval také vznik zákona prostřednictvím množství pozměňovacích návrhů místo standardního mezirezortního připomínkového řízení.
Podobně předseda ODS Martin Kupka řekl, že na potřebě urychlit stavební přípravu panuje shoda, za problematickou ale považuje cestu, kterou vláda zvolila. Jeho výhrady směřují k legislativnímu procesu, rozsahu institucionální změny a také k dalšímu postupu digitalizace stavebního řízení.
Senátoři upozorňovali také na možné personální problémy při přesunu úředníků a část z nich nevyloučila podání k Ústavnímu soudu. Spor tak hlasováním nekončí. Mění se ale jeho podoba: zatímco koalice bude muset prokázat, že nový systém skutečně zrychlí rozhodování, jeho odpůrci budou mít možnost porovnat své obavy s tím, jak bude reforma od roku 2027 zaváděna do praxe.
Centrální Úřad rozvoje území má vzniknout v roce 2027, krajská soustava a územní pracoviště pak od roku 2028. Teprve jejich fungování ukáže, zda novela odstraní dlouholeté průtahy, nebo zda se naplní varování jejích kritiků.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc!
