Hořící mrakodrap a lov na tankery. Ukrajina poslala Kadyrovovi vzkaz 800 metrů od jeho ložnice

Možná nejvýznamnější zprávou týdne je série útoků na ruské tankery, tzv. stínovou flotilu, která obchází západní sankce. Nejde jen o samotné zásahy, ale o jejich ekonomický dopad. Turecko, které kontroluje průlivy, je zneklidněno, ale pro Rusko jsou důsledky hmatatelnější: raketově rostou poplatky za pojištění lodí v Černém moři.

Jeden z konkrétních dopadů? Turecká přepravní společnost Besiktas Shipping po poškození svého tankeru u pobřeží oznámila, že pozastavuje veškeré operace spojené s Ruskem. To je přesně ten typ ekonomických sankcí, který Kreml bolí.

Zajímavý je i psychologický rozměr. Zatímco k prvním útokům námořními drony se Ukrajina hrdě přihlásila, u čtvrtého incidentu (tanker s nákladem slunečnicového oleje) Kyjev účast popírá a mluví o ruské operaci pod falešnou vlajkou.

Ať už je pravda kdekoliv, výsledek je pro Ukrajinu pozitivní: Rusko údajně zachvátila paranoia. Putin nařizuje podvodní inspekce všech lodí, což zpomaluje logistiku a připomíná situaci, kdy Rusové museli začít prohledávat střechy a podvozky všech náklaďáků ze strachu před ukrajinskými sabotéry z operace Pavučina.

Další úspěch ukrajinských zpravodajských služeb se odehrál hluboko na ruském území. Ropovod Družba, klíčová tepna pro ruský export a zásobování běloruských rafinerií, se stal terčem útoku již počtvrté od srpna.

Co je na tomto útoku znepokojivé pro Moskvu a fascinující pro pozorovatele? Videozáznam, který koluje po sítích. Kamera totiž zabírá přesné místo výbuchu na potrubí ještě předtím, než k detonaci dojde. To znamená jediné: nešlo o náhodný zásah dronem z dálky.

Někdo – ať už ukrajinský speciál nebo ruský partyzán řízený Kyjevem – byl přímo na místě, nálož nastražil a akci natočil. Listopadové příjmy z ropy a plynu Rusku meziročně klesly o 34 %, a podobné sabotáže tento trend jen urychlují.

Ukrajinská armáda si připsala také cenný skalp na okupovaném Krymu. Během nočního úderu se podařilo zasáhnout letiště Belbek, kde byl zničen stíhací letoun MiG-29 v hodnotě 30 milionů dolarů. Záběry z místa ukazují, že letoun měl otevřený kokpit, což naznačuje, že byl připravován k misi.

Tím však „horká noc“ neskončila. Ukrajinské drony znovu navštívily ruské vnitrozemí, konkrétně chemický závod v Tambovské oblasti. Ruská propaganda jako obvykle tvrdila, že všechny drony sestřelila a požáry způsobily jen „padající trosky“.

Jak trefně poznamenávají komentátoři, Ukrajina má zřejmě nejpřesnější padající trosky v historii válečnictví, protože neomylně trefují sklady paliva a chemické továrny.

Rusko spoléhá na masové útoky íránskými Šáhidy, ale Ukrajina přichází s dalším efektivním řešením – FPV drony typu „Interceptor“. Skupina Wild Hornets zveřejnila záběry, kde jejich upravené drony ve vzduchu stíhají a likvidují ruské sebevražedné drony. To by nebylo až tak šokující, kdyby se nejednalo o první dvě úspěšná sestřelení Šáhidu s proudovým motorem. 

Místo plýtvání drahými střelami jako Patriot na levné cíle používá Ukrajina prostředek, který stojí zlomek ceny.

Možná největší technologický příslib do budoucna se ale jmenuje Sentradel. Jde o soukromou iniciativu vyvíjející autonomní systém na likvidaci dronů.

Proč je to tak důležité? Rusko začíná používat drony řízené přes optická vlákna, které nelze elektronicky rušit. Jedinou obranou je fyzická likvidace.

Video z testování ukazuje systém namontovaný na korbě běžného civilního pick-upu. Využívá termokamery, noční vidění a pokročilý software k tomu, aby zcela autonomně zaměřil a sestřelil rychle se pohybující cíle, a to i ty letící kolmo. Pokud se toto dostane do sériové výroby, půjde o revoluci v ochraně dělostřelectva a cenné techniky, kterou nyní ohrožují levné FPV drony.

Zásah mrakodrapu v komplexu Grozny-City není šokující ani tak vzdáleností – tu Kyjev překonává běžně – jako spíše výběrem cíle a dalším selháním ruské obrany.

Zasažená věž (na adrese Kadyrov Avenue 3/25) je administrativním srdcem Kadyrova režimu: sídlí zde čečenská Bezpečnostní rada, ministerstvo vnitra a kancelář Putinovy strany Jednotné Rusko. 

To ale není to nejlepší – budova se totiž zároveň nachází pouhých 800 metrů od osobní rezidence Ramzana Kadyrova. Jasný vzkaz vůdci, jehož ‚tik-toková armáda“ se podílela na zvěrstvech v Buči a na Donbase.

Ruské ministerstvo obrany ve své ranní svodce sice hlásilo sestřelení 41 dronů, ale o Čečensku podezřele mlčelo. To naznačuje, že tento dron proklouzl ruskou protivzdušnou obranou zcela čistě. Kadyrov sice okamžitě reagoval hysterickými výhrůžkami o „zabití 400 Ukrajinců za každého zraněného“, ale fakt, že muselo být uzavřeno letiště v Grozném a že hoří jeho vládní budovy, svědčí o tom, že ani vládci Kavkazu nemohou mít klidné spaní.

Všechny tyto vojenské a technologické úspěchy by byly k ničemu, kdyby se zhroutil stát jako takový. Což se ale neděje. Přesně na to upozornila ukrajinská novinářka Christina Berdinskikh ve svém virálním příspěvku, který dokonale shrnuje realitu čtvrtého roku války.

Navzdory ruské propagandě o zhroucení je ukrajinský stát překvapivě funkční. Vlaky jezdí podle jízdního řádu, bankovní systém funguje bez výpadků, drony se vyrábějí... I během výpadků elektřiny vám v kavárnách a restauracích naservírují jídlo, protože byznys se adaptoval a nakoupil generátory.

To je klíčový vzkaz pro Západ i pro Kreml: Ukrajinská občanská společnost funguje. Prezident Zelenskyj má stále širokou legitimitu, a i když se řeší korupční skandály, nejsou destabilizující – naopak ukazují, že společnost o spravedlnosti nemlčí ani v době války. Ukrajina není země před kolapsem, ale země, která se naučila žít a bojovat zároveň.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.