V posledních letech jsme si zvykli na stabilitu, ale ta je podle investičního stratéga Benjamina Jonese definitivně pryč. V obsáhlém rozhovoru vysvětluje, proč tradiční investiční portfolia selhávají, jak konflikt na Blízkém východě přepíše mapu energetiky a proč je dnes zlato důležitější než kdy dříve. „Nepanikařte, ale připravte se na svět, kde jsou nabídkové šoky novým normálem,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ stratég společnosti Invesco.
Benjamin Jones
Benjamin Jones je investiční stratég společnosti Invesco, kde se zaměřuje na makroekonomické trendy, finanční trhy a alokaci aktiv. Ve své práci analyzuje globální ekonomický vývoj, geopolitická rizika a jejich dopady na investiční strategie institucionálních i retailových investorů. Dlouhodobě se věnuje tématům inflace, energetických šoků a strukturálních změn v globální ekonomice a pravidelně komentuje vývoj na trzích pro média i investory.
Váš hlavní vzkaz investorům zní, že se musíme připravit na vyšší inflaci. Proč si myslíte, že nejde jen o dočasný výkyv?
Můj názor, který zastávám už několik let, je ten, že jsme se přesunuli do světa, kde jsou nabídkové šoky a vyšší míra inflace trvalejším jevem. Události letošního roku to jen potvrdily. Pro investory je klíčové pochopit, že stará pravidla přestávají platit. Mluvím především o tradičním portfoliu složeném ze 60 % akcií a 40 % dluhopisů.
Tento model fungoval skvěle posledních 20 let. Když akcie klesaly, dluhopisy obvykle rostly a portfolio jako celek bylo chráněno. Tento diverzifikační mechanismus už ale v příštích letech nebude stačit. Investoři musí do svých portfolií přidat další třídy aktiv, která mají s akciemi nižší korelaci. Musíme se zkrátka naučit investovat úplně jinak.
Znamená to, že diverzifikace v tradičním smyslu je mrtvá?
Neřekl bych přímo mrtvá, ale pro koncového investora se stává mnohem složitější. Mnoho lidí má v portfoliu stále jen dluhopisy, akcie a hotovost. To jim sice dříve stačilo, ale v budoucnu už jim to kýžené bezpečí nepřinese. Musíme začít uvažovat o alternativách, komoditách a jiných nástrojích, které dříve nebyly tak podstatné.
Krize v Hormuzu
Aktuálně trhy nejvíce děsí situace v Hormuzském průlivu. Jde podle vás o krátkodobou vojenskou akci, nebo bude napětí trvalejší?
Považuji se za mírného optimistu. Můj základní scénář je, že půjde o relativně krátkodobé narušení energetických dodávek. Věřím, že se doprava průlivem brzy obnoví. Musíme si totiž uvědomit, že většina globálních aktérů má enormní zájem na tom, aby byl tento problém vyřešen.
Podívejte se na Donalda Trumpa. Na podzim ho čekají důležité volby a jeho hlavním tématem je domácí ekonomika a cenová dostupnost. Pokud budou ceny benzínu u amerických pump příliš vysoké, jeho šance klesají. Trump tedy potřebuje deeskalaci. Stejně tak Evropa, která energie pro svůj chod nutně potřebuje, nebo Čína a Indie, které nechtějí globální růstový šok.
Na druhé straně, USA jsou energeticky nezávislé a mohou z růstu cen energetických komodit profitovat.
To je pravda, USA mají obrovské zdroje a mohou na vývozu energie do Evropy vydělat. Ale trh s ropou a plynem je globální. Ceny rostou všem. I když jsou USA nezávislé, jejich spotřebitelé platí víc. Zajímavé je, že inflační dopad může být v USA dokonce vyšší než v Evropě. My v Evropě sice dovážíme více energie, ale platíme z ní mnohem vyšší daně. Tato daňová složka pak u nás ty inflační výkyvy trochu rozostřuje a tlumí.
Zatímco svět chce klid, Írán po ukončení konfliktu příliš hlasitě nevolá, v ruce má trumf v podobě Hormuzu. Překvapila vás pozice této země?
Přiznám se, že ano. Nečekal jsem, že Írán v takové míře „ozbrojí“ Hormuzský průliv a začne útočit na cíle v Dubaji, SAE nebo Saúdské Arábii. Důvodem je zřejmě fakt, že při úvodním úderu bylo zlikvidováno vedení íránského režimu. Do čela se dostal Modžtaba Chameneí, což je velmi tvrdá postava.
Navíc mu zabili rodinu a on teď musí ukázat sílu, aby si udržel pozici. To je důvod, proč Írán tak kope kolem sebe. Moje důvěra v rychlé vyřešení krize proto v posledních týdnech trochu klesla. Otázkou zůstává, jakou mají fyzickou schopnost odplaty. Většina jejich raketových základen byla zřejmě vyřazena, ale drony jsou stále ve hře. Pokud se podaří eliminovat útoky drony, krize by mohla skončit.
Klíčová je však i samotná hrozba, která žene cenu pojištění lodí v oblasti do extrémní výše – pokud je vůbec dostupná.
Přesně tak. V regionu sice nemusí být fyzická blokáda nebo miny, ale pokud pojišťovny z Británie a odjinud odmítnou lodě krýt, doprava se zastaví. Klíčovým momentem bude, až americké námořnictvo bezpečně projede průlivem. Jakmile se ukáže, že lodě mohou proplouvat bez úhony, pojišťovny získají ztracenou důvěru a obchod se znovu rozběhne.
Inflace jako v roce 2022? Nemyslím
Mnoho lidí se bojí, že to povede k mohutné inflační vlně, která přišla po útoku Ruska na Ukrajinu. Hrozí to?
Podle mého názoru ne. Situace je dnes jiná. Pro představu, pokud by cena ropy vyrostla na 115 dolarů a zůstala na této úriovni, znamenalo by to inflaci vyšší o jeden procentní bod. To sice není příjemné, ale není to ta drastická dvouciferná inflace, kterou jsme zažili po invazi na Ukrajinu.
Rozdíl oproti roku 2022 je v tom, že tehdy byla inflace hnána i odloženou poptávkou po COVIDu a narušenými dodavatelskými řetězci. Dnes máme v mnoha sektorech spíše dezinflační tlaky. V Británii dokonce ceny v lednu meziměsíčně klesly. Proto mě překvapilo, že trhy začaly v cenách započítávat zvyšování sazeb centrálními bankami. Zvyšování úroků totiž nepomůže dostat více ropy do systému. Centrální banky by měly být opatrné.
Jaký dopad bude mít uzavřený Hormuz konkrétně na Českou republiku?
Česko na tom bude podobně jako zbytek Evropy. Vyšší ceny energií znamenají vyšší inflaci a zásah do poptávky. Lidé zkrátka utratí víc za benzín a zbude jim méně na jiné věci. To povede k mírně nižšímu ekonomickému výkonu v nadcházejících čtvrtletích. Centrální banky by to měly vzít v úvahu, ale nemyslím si, že by měly sazby zvyšovat. Rozumný bankéř by se měl dívat na základní trendy poptávky, které byly už před krizí spíše utlumené.
Na druhé straně, akciové trhy jsou zatím poměrně klidné. Proč kvůli válce na Blízkém východě nepanikaří?
Ta odolnost je až neuvěřitelná. Index S&P 500 se v březnu pohyboval v nejužším pásmu za posledních 100 let. Důvodem je odolnost soukromého sektoru. Od roku 2008 se firmy i domácnosti výrazně oddlužily. Lidé mají více hotovosti na účtech a méně dluhů, to je činí méně zranitelnými. Navíc v USA leží v fondech peněžního trhu přes sedm bilionů dolarů. Investoři mají tuto hotovost připravenou a využijí každé oslabení trhu k nákupu. Mentalita „kupování poklesu“ (buy the dip) je velmi silná. Historicky se navíc většina geopolitických šoků do roka vytratí, pokud nedojde k úplnému energetickému embargu.
Co byste v současné situaci radil běžnému investorovi?
Moje rada je prostá: nepanikařte a zůstaňte zainvestováni. Většina drobných investorů má horizont 20 let. Pokud v krizi vyberete peníze, bude pro vás emočně nesmírně těžké se vrátit. Když trhy porostou, budete litovat, že jste prodali levně. Když budou dál klesat, budete se bát nakoupit.
Časování trhu je nejtěžší disciplína, ve které selhávají i profesionálové. Nejlepším postupem je takzvané průměrování nákladů – tedy investovat pravidelně menší částky bez ohledu na aktuální náladu na trhu. Historie ukazuje, že po špatných dnech často přicházejí ty nejlepší. Vzpomeňte na duben minulého roku, kdy jsme zažili jeden z nejlepších dnů v historii S&P 500 hned po velkém propadu.
Zlato a bitcoin jako nová pojistka
Věříte v této nejisté době alternativám, jako je bitcoin nebo zlato?
U bitcoinu jsem střednědobě optimista. Má omezenou nabídku a začíná se chovat jako standardní aktivum, do kterého vstupují i velké instituce skrze ETF. Může být dobrým diverzifikátorem portfolia, i když je stále volatilní a spojený s technologickým sektorem.
Zlato má ale dnes mnohem silnější příběh. Jeho renesance začala v únoru 2022, kdy USA zmrazily aktiva ruské centrální banky. Svět pochopil, že dolar může být použit jako zbraň. Mnoho centrálních bank, například v Polsku, proto začalo agresivně nakupovat fyzické zlato. Chtějí ho mít ve svých trezorech. V méně důvěřivém světě, ve kterém teď žijeme, je fyzické zlato v bezpečí vlastních hranic obrovskou výhodou.
Co vidíte jako největší hrozbu do konce desetiletí?
Největším rizikem i příležitostí je energetika. Můžeme zažít konflikt, který totálně naruší dodávky – to by byla ta pravá černá labuť, která vyžene inflaci do extrémních výšin. Existuje ale i opačný scénář. Pokud díky investicím do AI a nových zdrojů, jako je jádro nebo vítr, získáme hojnou a levnou energii, inflace by mohla prudce klesnout. Tato energetická přeměna bude definovat příští dekádu. Aktuální krize na Blízkém východě může být jiskrou pro oba tyto scénáře.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
