Trumpův volný pád: Rekordních –19 %. Horší čísla neměl ani Obama nebo Biden

Podle nově zveřejněných průzkumů stanice CNN a agentury SSRS souhlasí (approve) s politikou Donalda Trumpa pouhých 38 % voličů, zatímco 57 % jej odmítá (disapprove). Čistá míra popularity prezidenta tak klesla na rekordních –19 %. To je vůbec nejméně od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu. Takhle špatně na tom po 310 dnech v úřadu nebyl ani Barack Obama (2009) nebo Joe Biden (2021).

„Jakmile skončí líbánky,“ konstatovali redaktoři časopisu The Economist (26. 11. 2025), „prezidenti mají tendenci rychle ztrácet popularitu. Jenže žádný z nedávných prezidentů neklesl tak rychle tak hluboko jako Donald Trump.“ Ještě na začátku svého druhého funkčního období byl poměr voličů, kteří jeho politiku schvalovali a odmítali, v zásadě vyrovnaný. Pak to ale začalo soustavně klesat a postupný úbytek nezastavilo ani ukončení nejdelšího vládního shutdownu v americké historii.

Rostoucí nepopularita Donalda Trumpa není pouze odrazem (ne)sympatií s jeho osobou a neodráží nahodile nebo účelově zpracovaná data. Průzkumy několika agentur – mimo jiné Gallup, Reuters nebo CNBC – ukazují, že Američané jsou nespokojeni s tím, jak se úřadující prezident vypořádává s vysokými životními náklady a vyšetřováním zesnulého odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Nejde však jen o čísla. Pokles popularity je odrazem hlubší krize důvěry. Shutdown, který paralyzoval federální úřady na rekordních 47 dní, ukázal neschopnost administrativy řešit základní provoz státu. Otevření tzv. Epstein Files zase připomnělo temné propojení politiky a moci, které Američané vnímají s rostoucím odporem. A válka na Ukrajině, kde Trumpova politika působí spíše chaoticky než strategicky, jen posiluje pocit, že prezident není schopen nabídnout jasnou vizi. V kombinaci s vysokými cenami potravin a energií se tak vytváří obraz prezidenta, který ztrácí půdu pod nohama.

Když se podíváme na historické paralely, Trumpova čísla působí alarmujícím dojmem. Richard Nixon krátce před rezignací v roce 1974 klesl na čistou podporu kolem –30 %. George W. Bush se po hurikánu Katrina a během války v Iráku propadl dokonce pod –40 %. Jimmy Carter čelil v době ropné krize a inflace podobně nízkým hodnotám. 

Trump tedy není absolutním rekordmanem, ale jeho propad je nejrychlejší ze všech moderních prezidentů. To je pro republikány varovný signál: pokud se trend nezastaví, midterm elections mohou přinést ztrátu většiny v Kongresu.

Midterm elections, tedy volby v polovině prezidentského období, bývají tradičně referendem o prezidentovi. Barack Obama v roce 2010 přišel o kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, Joe Biden v roce 2022 ztratil část Senátu. Pokud se Trumpova podpora udrží na současné úrovni, hrozí republikánům nejen ztráta klíčových křesel, ale i oslabení schopnosti prosazovat legislativní agendu. Demokraté se netají tím, že chtějí volby pojmout jako hlasování o důvěře prezidentovi, a čísla jim hrají do karet.

Ekonomická situace je přitom jedním z hlavních faktorů Trumpovy nepopularity. Inflace sice zpomalila, ale ceny potravin a energií zůstávají vysoké. Američané mají pocit, že jejich životní úroveň stagnuje, zatímco prezident se soustředí na symbolická gesta. Trumpova administrativa nedokázala nabídnout jasný plán, jak snížit náklady na bydlení nebo zdravotní péči. To je v kontrastu s jeho předvolební rétorikou, kdy sliboval „návrat prosperity“ a „znovuobnovení amerického snu“.

Epstein Files otevřely další bolestivé téma. Odhalení dokumentů spojených s případem Jeffreyho Epsteina vyvolalo vlnu nedůvěry vůči politickým elitám. Přestože Trump osobně nebyl přímo obviněn, jeho jméno se v souvislosti s kauzou objevuje, a to stačí k tomu, aby část veřejnosti vnímala prezidenta jako součást „zkorumpovaného systému“. V kombinaci s jeho vlastními soudními spory to vytváří atmosféru permanentní krize.

A pak je tady i zahraniční politika. Ta sama o sobě nebývá „středobodem“ volebních kampaní… tedy jen do chvíle, kdy nastane nějaký opravdový „průšvih“. Válka na Ukrajině těchto „parametrů“ dosahuje. 

Trumpova nejednoznačná vyjádření, někdy až koketující s izolacionismem, otevřené koketování s agresorem a zkratkovitý přístup k oběti ruské agrese, vyvolávají obavy nejen mezi spojenci, ale i mezi domácí veřejností. Nejen Američané očekávají, že prezident USA bude schopen nabídnout jasnou strategii, jak čelit ruské agresi, ale místo toho vidí sérii protichůdných kroků. To jen posiluje obraz chaosu a nekompetence.

Komentáře amerických médií jsou v tomto ohledu jednoznačné. The Economist píše o „nejrychlejším propadu popularity v moderní historii“. Reuters upozorňuje na „rostoucí frustraci střední třídy“. CNBC zdůrazňuje, že „ekonomická očekávání voličů nebyla naplněna“. Gallup pak konstatuje, že „Trumpova čísla jsou nejhorší od jeho návratu do úřadu“.

Co z toho plyne? Především to, že Trumpova administrativa čelí kombinaci strukturálních problémů: ekonomika, zahraniční politika, skandály. Každý z těchto faktorů by sám o sobě stačil k oslabení podpory. Dohromady však vytvářejí obraz prezidenta, který ztrácí kontrolu. 

Pro republikány je to nebezpečné. Midterm elections mohou rozhodnout o tom, zda Trump bude mít v druhé polovině svého mandátu prostor prosazovat legislativní priority. Pokud ztratí většinu v Kongresu, jeho agenda se zastaví. Demokraté by získali možnost blokovat klíčové návrhy a připravit půdu pro prezidentské volby v roce 2028.

Pro samotného Trumpa je to navíc otázka osobní legitimity. Prezident, který se prezentoval jako „muž činu“, dnes čelí obrazu politika, jehož sliby se rozplývají v realitě. Čistá podpora –19 % je symbolem této krize. Pokud se trend nezastaví, může se Trump stát prezidentem, který ztratil důvěru rychleji než kdokoli před ním.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.