KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Někteří čeští politici, kterým imponuje Donald Trump, omlouvají jeho excesy a přehánění takzvanou „američtinou“. Pokud se tento výraz, resp. styl vyjadřování opravdu uchytí i v českých reáliích, můžeme se dočkat překvapivých důsledků.
Výraz „Trumpova američtina“ použil například nedávno v ČT senátor za ODS a starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa. Jako člověk, který vidí v Trumpově nástupu do prezidentského úřadu pozitivní změnu, tak vysvětloval některá expresivní vyjádření staronového amerického prezidenta.
„Ale to je jen taková američtina, to je Donald Trump,“ reagoval Jirsa na slova moderátora, který připomněl, že Trump ve své deklarované snaze získat pro Spojené státy Grónsko nevyloučil ani použití vojenské síly.
Podle Jirsy ale americký prezident pouze záměrně přehání, aby upozornil na vážný problém, kterým jsou zejména vzrůstající čínské ambice a zájmy v Arktidě. Což nemůže Amerika dopustit. Jinak ale samozřejmě nikdo nevěří tomu, že by Trump poslal do Grónska americké „mariňáky“. To byla jen – jak Jirsa znovu zopakoval – taková „Trumpova američtina“.
Velmi podobně, i když trochu jinými výrazy, hodnotí styl Trumpových výstupů i někteří další čeští politici a jeho příznivci. Například poslanec SPD Jiří Kobza nedávno v pořadu ČT Máte slovo rovněž vyjádřil velké pochopení pro Trumpovo přehánění.
Americký prezident jednou slibuje vyřešit válku na Ukrajině do 24 hodin, jindy nevyloučí použití vojenské síly v Grónsku nebo uvažuje o zabrání Panamského průplavu a Kanady. To vše je podle Kobzy pochopitelné, protože je Trump založením byznysmen. A chová se, jak je zvyklý z velkého byznysu – stanoví si při vyjednávání horní a spodní hranici s tím, že konečný výsledek bude někde uprostřed.
Účel světí prostředky?
Tomáš Jirsa, Jiří Kobza a mnoho dalších „protrumpovsky“ smýšlejících politiků si ale možná neuvědomují, že obhajobou Trumpových excesů ve stylu „účel světí prostředky“ mohou ještě víc poškodit už tak těžce raněnou politickou kulturu v Česku. A přenést tohle poškození i do společnosti.
Je totiž úplně jedno, zda Trumpovi čeští příznivci omlouvají některá jeho slova tím, že prostě u Trumpa (a obecně v Americe) jsou přehánění, nadsázka a možná i lhaní v politice a showbyznysu normální. Možná jsou. To ale nic nemění na tom, že ve zdravé kultuře by to, jak se vyjadřuje Donald Trump, normální být nemělo.
Nejen že tím legitimizují Trumpův politický styl jako něco lehce omluvitelného a přípustného, ale navíc mu dávají punc jakéhosi nutného zla, které se sice nemusí někomu líbit, ale nakonec povede k lepšímu životu pro všechny. I pro nás.
Jinými slovy – můžete jako politik vlastně říkat, co chcete, přehánět i lhát, protože vaši příznivci věří, že za tím lhaním a přeháněním je nějaký skrytý smysl, chytrý záměr či „obchodní taktika“, sloužící nakonec bohulibému cíli. Když tomuto základnímu předpokladu uvěříte, má politik vyhráno. Může klidně postavit svou kampaň na tom, že Rusům vypustí Bajkal.
Důkazem je třeba jeden z Trumpových přešlapů v minulém volebním období, kdy coby účinný prostředek pro boj s lesními požáry radil Kalifornii vzít si příklad z Finska, kde se v lesích hromadně hrabe a uklízí. I tehdy se našlo dost Trumpových příznivců, kteří pravdivosti prezidentových slov nejen uvěřili, ale navíc si tuhle tezi vyložili zcela jinak, než jak byla zamýšlena – například jako výzvu k úklidu nepořádku na zahradě v požáry ohrožených oblastech. (Trump se ve skutečnosti na setkání s finským prezidentem o žádném hrabání a úklidu v lesích vůbec nebavil, diskutovali pouze o protipožárních opatřeních a monitorovacích systémech v oblastech se souvislými lesními porosty.)
Součást geniálního plánu
Trump dnes, jak je vidět, může vyslovit beztrestně takřka jakoukoliv tezi, plán či záměr, byť by se zcela míjely s realitou. Ti, kteří v něj mají důvěru, totiž zároveň věří, že i ta zdánlivě největší vyřčená hloupost je součástí nějakého geniálního plánu. A jsou schopni hájit jejího autora do roztrhání těla.
Nic proti tomu. Třeba Trump nakonec skutečně dovede Spojené státy k nebývalé prosperitě. A přinese nějaké pozitivní změny i nám. To ale nic nemění na tom, že legitimizace Trumpovy rétoriky jako běžného politického prostředku v demokratické zemi není z mnoha důvodů dobrá.
V Česku už se před nadcházejícími volbami formují ti, kteří by Trumpa rádi napodobili. Doufají, že i ty největší vyřčené hlouposti, excesy, urážky a vulgárnosti jim voliči odpustí jako něco, co je jen českým překladem „Trumpovy američtiny“. A ta je – jak přece víme od Tomáše Jirsy a Jiřího Kobzy – naprosto legitimním prostředkem k dosažení dobra.
Jenže u politiky to bohužel nezůstane. Pokud opravdu legitimizujeme Trumpův styl jako něco společensky zcela přípustného, snadno se nám může stát, že se pojem „Trumpova američtina“ uchytí i ve společnosti. Třeba žák oznámí učitelce, že chce odpoledne vyhodit školu do povětří. A když učitelka zavolá policii, bude se hájit tím, že chtěl jen upozornit na špatné jídlo ve školní jídelně. Nebo „vyslat signál“ obecně o špatném stavu školství. Každý přece musí pochopit, že šlo jen o „trumpovskou“ nadsázku, sloužící k bohulibému cíli.
Tento příměr je přehnaný, možná až trumpovsky. Ovšem to nic nemění na tom, že i když politika obecně určitě není prostředím, na němž by se měli děti učit platnosti nějakých morálních zásad, schvalováním Trumpovy američtiny jako všeobecně přijatelné formy politického vyjadřování si kopeme vlastní hrob. Politici by si to měli uvědomit a nenaskakovat slepě na tento trend.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
