KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Americký prezident Donald Trump využil pozvání k online účasti na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu k první kanonádě proti Evropské unii. Vytyčil tak agendu pro evropské politiky a úředníky na nejbližší týdny a měsíce. Trpce si stěžoval na americký obchodní deficit s EU, na daňové zatěžování amerických nadnárodních společností a na pokuty, které EU chystá pro digitální platformy typu X nebo META, ba dokonce na poškozování amerických leteckých společností na evropských letištích. Nový pán Bílého domu se na Evropu zlobí.
„Snažím se být konstruktivní, protože mám Evropu rád. Miluji evropské země. Ony však zacházejí se Spojenými státy velmi nespravedlivě, se všemi těmi daněmi,“ rozjíždí se Trump hned v úvodních částech svého půlhodinového projevu. „Z našeho pohledu nás poškozují. Nekupují naše zemědělské výrobky a neberou naše auta. Přitom nám miliony aut posílají.“ Odtud prý negativní schodek vzájemné obchodní bilance pro USA, se kterým „budeme něco dělat“.
Bylo předem jasné, že staronový prezident bude hrozit celní válkou nejen Evropě, ale i dalším konkurentům. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se proto v Davosu prezentovala naopak jako velká obhájkyně volného obchodu.
Zdůraznila, že EU hraje otevřenou hru se všemi partnery a dodržuje pravidla. Do Washingtonu vzkázala, že obchodní válka nikomu neprospěje: „Potřebujeme spolupracovat, abychom zabránili globálním závodům směrem ke dnu. Rozbíjení vazeb ve světové ekonomice není v ničím zájmu.“
V okamžiku, kdy se Washington uchyluje k ochranářství, uzavírá EU dohody o volném obchodu s řadou oblastí a zemí světa a bude v tom pokračovat, chlubila se Von der Leyenová, přičemž oznámila zvláštní péči o vztahy s Indií a také s Čínou. Nikde však není psáno, že tyto vzdušné zámky neztroskotají na schvalování členských států, které mají vlastní a mnohdy odlišné domácí starosti než globální soutěž s USA. Příkladem může být Francie, která nadále rozhodně odmítá obchodní dohodu s latinskoamerickým Mercosurem.
Von der Leyenová také poprvé poodhalila obsah „kompasu konkurenceschopnosti“, klíčového strategického dokumentu EU, který chce zveřejnit příští týden. Obsahuje takové „trvalky“, jako je dokončení kapitálového trhu v EU, snížení cen energií nebo zjednodušení pravidel pro fungování firem či start-upů. Tedy věci, na kterých se členské státy budou obtížně shodovat a na nichž si už několikrát vylámaly zuby.
Z projevů evropských činitelů bylo zřejmé, že se nikdo nemíní stavět proti Trumpovu tažení. Naopak všichni se budou snažit hledat cesty, jak amerického útočníka uchlácholit a vyjít mu vstříc tak, aby dopady pro evropské země byly co nejméně citelné.
Při absenci francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a nemastném neslaném výkonu kancléře Olafa Scholze, sužovaných vnitropolitickou slabostí, působila Von der Leyenová (po prodělaném zápalu plic) jako jediný rozhodný evropský lídr.
Tradiční lednová akce ve švýcarském alpském letovisku (letos již 54. ročník) má být neformální sešlostí byznysmenů, politiků, vysokých úředníků, opepřená přítomností některých nevládních organizací či občanských sdružení. Její velkou předností je, že se zde potkávají lidé, kteří by na sebe normálně nenarazili.
Organizátoři koncipují panely tak, aby byly co nejzajímavější. O ničem se nerozhoduje, nedomlouvají se žádná komuniké, a zúčastnění se rozjíždějí obohaceni o poznatky, názory a telefonní čísla. Letos ovšem připadl první den fóra na inaugurační projev Donalda Trumpa, který se pak na dálku připojil o čtyři dny později, ve čtvrtek 23. ledna.
Zásadní změna politického kursu ve Washingtonu nutně poznamenala program i náladu v Davosu. Místo intelektuálních debat jsme byli více než jindy svědky politických prohlášení. O Trumpovo vystoupení, byť „jen“ přenášené na internetu, byl takový zájem, že účastníci, vesměs generální ředitelé a vysocí hodnostáři, stáli namačkáni v poslechové místnosti. Moderátor Børge Brende (jinak dlouholetý předseda Davoského fóra) prezidentovi poníženě děkoval a zval ho, aby napřesrok přijel osobně. Odpovědi se nedočkal, pouze zdvořilostního „thank you“.
Křídla narostla Trumpovým vpádem na mezinárodní scénu ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Jako by vsadil všechno na jednu kartu, rozhodl se poučovat své evropské spojence. Položil řečnickou otázku: „Koho ještě dnes Evropa zajímá?“ A odpověděl: „Evropa se musí naučit se zcela starat sama o sebe, aby si svět nemohl dovolit ji ignorovat.“
Poněkud troufalá slova od představitele země, která usiluje o „přijetí do klubu“. Zároveň však země, která prohrává válku s Ruskem a je přesvědčena, že samotná Evropa jí nepomůže. Proto sází na nového pána v Bílém domě, který v kampani mnohokrát slíbil, že válku ukončí.
Nyní jde o to, aby takové případné ukončení bylo co nejvýhodnější pro Ukrajinu. Z toho důvodu Zelenskyj naléhá na Evropany, aby se nenechali při případném americkém vyjednávání obejít, aby se neodehrávalo jen mezi USA a Ruskem, případně Čínou.
Most of the world is thinking: What’s next for their relationship with America? Alliances? Support? Trade? President Trump’s plans to end wars? But no one is asking these questions about Europe—and we need to be honest about that. Today I addressed the World Economic Forum. pic.twitter.com/jhgkpKJnXU
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) January 21, 2025
„Evropa musí mít své místo u jednacího stolu o válce a míru. Evropa si zaslouží, aby byla víc než jen divákem, aby její lídři mohli jen vyvěšovat komentáře na síti X po uzavření dohody. Evropa musí formovat podmínky těchto dohod,“ naléhal Zelenskyj.
Připomněl Evropanům, že celá desetiletí zanedbávali svou bezpečnost a vyzval je, aby přijali hozenou rukavici a postavili se pozitivně k Trumpově výzvě spojencům v NATO vydávat na obranu až pět procent HDP. Trump ho nepochybně potěšil tím, že z odpovědnosti za válku na Ukrajině obvinil Vladimira Putina a že pohrozil dalšími hospodářskými sankcemi, pokud s ním ruský vládce nebude chtít o Ukrajině jednat.
Z hlediska EU je to důležitý signál, protože by mohl usnadnit přijetí 16. balíku evropských protiruských sankcí příští týden. Maďarský premiér Viktor Orbán dává dosud najevo, že ho míní blokovat. Podobně mluví i slovenský Robert Fico. „Je to lepší než před 48 hodinami,“ komentoval Trumpova slova v Davosu polský ministr zahraničí Radosław Sikorski.
Do snahy uchlácholit nového amerického prezidenta se v Davosu pozoruhodně zapojil generální tajemník NATO Mark Rutte: „Pokud chce nová Trumpova administrativa dál reformovat Ukrajinu na základě své základny obranného průmyslu, fakturu zaplatí Evropané,“ slíbil překvapivě. „Musíme být připraveni to udělat,“ dodal.
Zdůraznil, že ve chvíli, kdy Ukrajina ztrácí na bojišti, musí Evropa přidat na podpoře. Protože pokud Ukrajina prohraje, bude cena za obnovení odstrašující kapacity NATO mnohem vyšší, než kolik stojí podpora bojující zemi.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
