Tvrdý střet o Fantovu louku: Příroda, nebo bydlení? Jde o hodně, upozorňuje Vařeka i aktivisté

Mokřad na okraji Příbrami, na jehož nenahraditelné funkci – vzhledem ke klimatickému vývoji – se shodují vědci, je už několik let předmětem vyhroceného sporu. 

Fantova louka, která je domovem vzácných, zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů a také vysoce funkčním kolektorem vody, je v územním plánu města vedena jako zastavitelná plocha. Aktivisté vyvíjí intenzivní snahu toto rozhodnutí zvrátit. Ta částečně nese své ovoce, byť konečné rozhodnutí ještě zdaleka nepadlo. 

Developeři, kteří do nákupů zdejších pozemků vložili kapitál, neskrývají rozčarování a o své peníze se nehodlají nechat připravit. V minulosti se jich zastal i podnikatel a bývalý příbramský starosta Jindřich Vařeka, který bydlí v těsném sousedství Fantovy louky a s několika developery ho pojí jisté vazby.

22 hektarů, z nichž významná část je domovem více než dvou desítek vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, včetně řady druhů chráněných zákonem – to je Fantova louka. Za všechny jmenujme například chřástala polního, který patří mezi celosvětově ohrožené druhy, z nichž se v ČR vykytují pouze právě chřástal a orel mořský. Mezi další rarity patří například i kosatec sibiřský, který byl loni vyhlášen rostlinou roku. V nepřehlédnutelných trsech se tu objevuje koncem května, maximálně začátkem června.  

Hydrogeologický a hydrologický posudek z konce roku 2023 upozornil, že v případě zastavění jižní části louky by zdejší mokřad ztratil svou funkci. Nejen jako plocha s unikátním vodním režimem, která dokáže zadržet vodu v krajině, ale i jakožto hostitel výše uvedených druhů. Zástavba by pro ně byla likvidační.

„V době, kdy voláme po opatřeních v krajině, která bojují proti suchu a povodním, zastavět louku, která všechny tyhle atributy má, je v podstatě zvěrstvo,“ upozorňuje v pořadu České televize Nedej se nazvaném „Další mokřad v ohrožení“ biolog Ondřej Sedláček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Už tři roky se část veřejnosti za Fantovu louku s neutuchající energií „pere“. Jde především o obyvatele z bezprostředního okolí, přidávají se k nim ale i lidé, kteří v sousedství nebydlí. Založili Spolek pro Fantovu louku, své postoje komunikují prostřednictvím sociálních sítí i médií, vystupují na zastupitelstvech ve prospěch nezastavitelnosti louky, organizují komentované prohlídky a iniciovali petici proti výstavbě. Pod tou je aktuálně přes 500 podpisů, většina přímo fyzických, v papírové podobě.

Část „přírodních obyvatel“ Fantovy louky je chráněna zákonem. V případě zásahu vůči nim je potřeba prokázat veřejný zájem. Tím podle aktivistů výstavba bytů privátních developerů rozhodně není. Samotní developeři ale věc vidí jinak. Podpora bydlení podle nich mezi veřejné zájmy spadá.

V minulosti se jich zastal například Jindřich Vařeka, podnikatel, syn zakladatele koupelnového gigantu RAVAK a bývalý starosta Příbrami (ANO): „Řada lidí ví, že k Fantově louce mám vztah. Jedni mě obviňují, že skrytě hájím zájmy developerů, protože jsem s nimi spojen. Druzí říkají, že bráním výstavbě, neboť mám s Fantovkou dlouhou sousedskou hranici a chci mít svůj klid,“ napsal loni v září.

Co se týče zmiňovaného spojení, naráží nejspíš na propojení s Jiřím Limpouchem, jednatelem společnosti Ritch Bitch, která vlastní na Fantově louce pozemek o výměře více než 33 000 m2. Limpouch byl v minulosti jednatelem a společníkem firmy Pneu Tiger – nástupnické společnosti firmy Kajgr, již v minulosti za značného zájmu médií nepřátelsky převzala rodina Vařeků.

Jednatelem další developerské firmy vlastnící pozemky na Fantově louce (Zoltang s.r.o.) je pak syn bývalé manželky Vařekova bratra Jan Šimek, který je v současné době jednatelem společnosti Pneu Tiger. Pro úplnost dodejme, že jejím ředitelem je aktuálně Tomáš Kajgr, syn Františka Kajgra, a vedoucím maloobchodu Jan Šolc, Kajgrův zeť.

Dalším z majitelů pozemků na Fantově louce (největšího – s výměrou 55 906 m2, jednoho z mála, který může být podle posudků částečně zastavěn) je bývalý radní a současný zastupitel a člen výboru pro územní plánování Jiří Holý (za ANO). 

V době, kdy pozemky kupoval, zastupitelem ještě nebyl. Opakovaně byl opozicí konfrontován kvůli střetu zájmů, který však dlouhodobě odmítá, nicméně při posledních jednáních zastupitelstva k tématu Fantovy louky střet zájmů nahlásil a zdržel se hlasování.

Vařeka ve svém článku rovnou navrhuje „řešení“ pro městskou část pozemků: „Město Příbram vlastní na Fantově louce cca 5 ha. Čistě teoreticky mají tyto pozemky hodnotu možná 150 milionů Kč. Samozřejmě by nebylo nutné vše do posledního metru rozprodat, ale rozhodně by bylo možné tyto pozemky alespoň částečně zkulturnit a vytvořit čarovné zákoutí s rybníčky, tůňkami, naučnými stezkami, lávkami a možná i s mateřskou školkou usazenou do tajuplné přírody opředené vyprávěními o vodnících a vodních vílách.“ Dále píše i o tom, že na jeho soukromých pozemcích v sousedství to takto téměř až ideálně funguje.

Konkrétní citaci uvádím nikoli pro její „bezbřehou poetičnost“, ale především proto, že si nejde nepovšimnout, že téměř totožný návrh se po půl roce objevil v závěru zamítavého rozhodnutí k uznání Fantovy louky jakožto významného krajinného prvku (VKP):

„Na závěr si správní orgán dovoluje navrhnout možný další scénář v daném území. (…) V rámci vypracování studie by bylo možné nenásilně začlenit do celkové koncepce výstavby dané lokality to, aby se zachovaly v dané jižní lokalitě významné druhy rostlin a živočichů, například vytvořením pro ně vhodného biotopu. (…) Součástí tohoto území by mohly být různé na to navázané edukační prvky, lávky, pěšiny, odpočinkové prvky. Dále by navazovala možná zástavba, například školská zařízení nebo zdravotnická a sociální zařízení, apod. Že tyto biotopy jsou v daném území možné, fungují a prosperují, je dobře patrné ze soukromých pozemků nacházejících se nedaleko řešeného území, na druhé straně pěší stezky z Příbrami na Novou Hospodu.“

Že by se byl úředník u Vařeků podívat? Nebo se jen ztotožnil s vizí bývalého starosty Příbrami? Obojí nezávislosti příliš nenahrává.

Zamítavé 42stránkové rozhodnutí zároveň podrobně uvádí celou řadu námitek dotčených subjektů, včetně developerů, a poukazuje na drobné nepřesnosti v odborných posudcích. Výskyt několika zvláště chráněných druhů rostlin pak označuje za občasný, nikoli plošný, a předkládá tezi, že nebylo prokázáno, že by Fantova louka plnila funkci dlouhodobého a stabilního ekosystému, což je podmínkou ochrany významného krajinného prvku.

Biologický průzkum z roku 2022 však potvrdil, že stav mokřadní louky se v průběhu času nejen stabilizoval, ale dokonce se zlepšuje. Populace zvláště chráněných rostlin se zvětšuje, což svědčí o pozitivním vývoji ekosystému. Louce, která je v současných hranicích patrná už z map z roku 1839, se vyhnulo intenzivní zemědělské hospodaření, což přispělo k zachování její ekologické stability.

Zamítavé rozhodnutí bylo vypracováno na Dobříši, protože vůči příbramskému městskému úřadu vznesl jeden z developerů námitku ohledně možné podjatosti. Proti tomuto rozhodnutí se následně město Příbram odvolalo, znovu bude možnost registrace posuzovat krajský úřad. Samotné vyhlášení VKP je však pro změnu územního plánu irelevantní, byť je mnohými zastupiteli vnímáno jako výrazný podpůrný argument.

Jindřich Vařeka ve svém textu také naznačuje, že pokud město Příbram pozemky bez náhrady cenově znehodnotí, odsoudí tak město k létům soudních sporů, na jejichž konci údajně hrozí stamilionová odškodnění.

V tomtéž duchu komentuje aktuální situaci výše zmiňovaný Jiří Limpouch: „Město zřídilo tuto rozvojovou oblast v roce 2003 a 15 let ji rozvíjelo různými studiemi a projekty. Po roce 2018 se město aktivně účastnilo na studiích a dalších pracích a vyzývalo investory ke společnému a koordinovanému postupu. Investoři vyšli městu vstříc a při legitimním očekávání vynakládali investice směřující k výstavbě.

Pak nastal náhlý obrat o 180 stupňů. Pod tlakem místních aktivistů a s podporou různých do té doby skrytých posudků začalo úsilí o zrušení rozvojové plochy a dialog s investory náhle skončil. Investoři postupovali v dobré víře a běžnými postupy ve shodě s městem, náhle však byly veškeré investice znehodnoceny. Upozorňovali jsme na možné důsledky takového obratu i na to, že chyby města a úřadů mohou mít vliv na možné náhrady. Myslíme si, že toto rozhodnutí směřuje proti rozvoji města a jeho zájmům. Stalo se součástí politického boje a věcné argumenty bohužel zůstaly stranou.“

Podstatná část louky (včetně pozemků města) by v případě změny územního plánu v aktuálně zvažovaném rozsahu přešla do režimu nezastavitelné plochy. Tím by se cena pozemků logicky značně snížila. Jeden z minulých posudků vyčíslil m2 jednoho z pozemků na Fantově louce na 1500 korun. Další pak ocenil hodnotu jiného pozemku – za předpokladu, že by se z něj stala nezastavitelná plocha – na pouhých 200 korun za metr čtvereční.

Developeři už nyní jasně deklarují, že se budou bránit a vložené prostředky a případně i ušlý zisk budou chtít po městu vrátit. Podle Jarmila Proňka, místopředsedy Spolku pro Fantovu louku, je však jejich nárok na kompenzaci promlčen. Opírá se přitom o nejnovější písemné prohlášení advokáta Vítězslava Dohnala, specialisty na otázky územního rozvoje. 

Vlastníci mají nárok na náhradu újmy za zrušení zastavitelnosti pozemku jen po dobu pěti let od účinnosti územního plánu, pokud v té době nezískali alespoň územní rozhodnutí. Soudy i Ústavní soud považují tuto pětiletou lhůtu za legitimní vyvážení ochrany vlastnického práva a veřejného zájmu. Nový neboli tzv. „překlopený“ územní plán města Příbram byl schválen v roce 2018.

Ke stejnému závěru dochází i právní posudek brněnské advokátní kanceláře David Zahumenský, který si objednalo město Příbram. Podle něj jsou navíc splněny podmínky pro zásah do vlastnického práva spočívající ve zrušení zastavitelnosti v jižní části Fantovy louky, u severní části doporučuje zvážit, zda je neponechat zastavitelné s vhodnou regulací.

Manželé Zahumenští se specializují na problematiku územního plánování. Spolupracovali například i na publikaci „Obec a investor nad územním plánem“, která se zabývá zásahy do vlastnického práva při územním plánování, náhradami škod za změny v územních plánech a prevencí sporů prostřednictvím vhodných smluv s investory.

Někteří developeři Vendulu Zahumenskou kritizují kvůli její dlouhodobé angažovanosti v oblasti ochrany životního prostředí, což podle nich může ovlivnit objektivitu jejích posudků. Konkrétní důkazy o zaujatosti v jejích odborných analýzách však nikdy nebyly veřejně prezentovány.

Naposledy příbramští zastupitelé jednali o Fantově louce v polovině dubna. Majitelé pozemků jim den předtím zaslali dopis, ve kterém mimo jiné upozorňují na jejich osobní odpovědnost za hlasování v případě možného budoucího soudního sporu a uznání vzniklé škody. Zastupitel Jiří Novotný (SPD) označil tyto praktiky za vyhrožování a navrhl hlasovat tajnou volbou. Nakonec zastupitelé podnět na změnu územního plánu schválili ve veřejném hlasování. Nyní bude probíhat příprava samotné změny, o které budou následně opět hlasovat zastupitelé.

Hranice hypoteticky zastavitelné plochy se posunula zhruba o 15 metrů. Novou dělící linií je geomorfologický zlom. Podle zástupců spolku Fantova louka tento „kompromis“ přírodu nikterak výrazně neohrozí. V zastavitelném území se pak počítá s přísnějšími parametry, zajištěním lapačů nečistot a přirozenou bariérou v podobě stromů a keřů.

„Máme radost z toho, že město reaguje na studie, které si samo zadalo. To znamená, že ta louka je cenná a nemá se celá zastavět, přičemž méně cenná část se má zastavět regulovaně. Myslíme si, že teď se děje to, co se má dít,“ uzavírá Petr Albrecht ze Spolku pro Fantovu louku.

Je však prakticky jisté, že „šachová partie“ rozehraná na Fantově louce, jak bývá celý spor v regionálních médiích často označován, ještě zdaleka nekončí.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.