Nepíšeš o mně hezky, vypnu tě. Vrací se český fotbal do 90. let? Mocné kluby vyhlásily válku deníku Sport

KOMENTÁŘ LADISLAVA NAGYE A MICHALA BORSKÉHO I Tři přední prvoligové kluby zrušily s okamžitou platností oficiální novinářský přístup na své zápasy členům redakce nejčtenějšího sportovního deníku v zemi. Je zřejmé, že tento krok směřuje proti majiteli vydavatele deníku Sport Danielu Křetínskému, do jehož portfolia patří i konkurenční fotbalová Sparta.

„Slávisti, tímto uzavíráme naši diskusi s deníkem Sport. Nadále s nimi nebudeme nijak veřejně interagovat ani reagovat na články, které budou publikovat,“ praví se na samém konci prohlášení tří klubů, které dnes na svých stránkách zveřejnila SK Slavia Praha. 

Ve skutečnosti jde o nejpodstatnější část celého sdělení zaštiťujícího se rozsáhle svobodou slova, objektivním informováním a dodržováním novinářské morálky. Ve skutečnosti jde o ubohé kvičení „potrefených“ hus, které si navzájem nemají co vyčítat, poměřování pindíků a vyřizování si fotbalových účtů přes jiné subjekty. 

Slavia a spol. se ohánějí zájmem fanouška, ten ale tkví i v tom, že má právo být o dění na trávníku a v kabinách všestranně informován. V tomto směru je tedy krok slávistů poněkud mimo mísu.

Kde to jsme?

Slavia odebrala novinářům z deníku Sport akreditaci na své domácí zápasy údajně proto, že novináři opakovaně publikovali „nepravdivé“ informace. Příslovečnou poslední kapkou, kterou pomyslný slávistický pohár hořkosti přetekl, měly být údajně informace o přestupu hráče Christose Zafeirise do PAOK Soluň. 

Šéf Slavie Jaroslav Tvrdík na sociální síti X kritizoval deník Sport za spekulace a nepřesné zprávy ohledně částky 16 milionů eur, které označil za nepravdivé a požadoval omluvu – to se nestalo. Deník Sport, vlastněný Danielem Křetínským, majitelem konkurenční Sparty Praha, byl posléze některými fanoušky a komentátory obviňován z tendenčnosti ve prospěch Sparty.

Věc se ovšem má tak, že pokud by dotyční novináři publikovali ony nepravdivé informace, případně informace, které by klub poškozovaly, mohla se Slavia obrátit na soud, případně na Syndikát novinářů. 

Odebrat v naštvání akreditaci novinářům nás vrací do doby, která – jak jsme doufali – už je pryč (viz devadesátky a Petr Mach, když už jsme u Sparty). Tento krok jde přímo proti snaze klubů kultivovat fotbalové prostředí – mimochodem právě Slavia má takových řečí plnou pusu a Baník s Plzní jakbysmet.

Ve světě sportu, kde se věci dohadují v kuloárech (ve Slavii by to měli díky panu Nezmarovi vědět), se neobvykle daří spekulacím. Diváci a čtenáři po nich touží, novináři jim je dávají: reportování o sportu fakt není psaním o rozhodnutí České národní banky.

Odebrání akreditace je čistě symbolické gesto. Ve světě sociálních sítí se informace k novinářům stejně dostanou. A fotbalový zápas se lépe sleduje z televizní obrazovky než z hlediště. Nicméně zároveň, právě proto, že to je symbolické gesto, je nebezpečné: nepíšeš o mně hezky, vypnu tě.

Čistě soukromý subjekt si to asi může dovolit, byť to zavdává důvod pochybovat o jeho integritě. Nicméně u klubu, který je příjemcem obřích dotací ze strany státu, je to nehoráznost. FAČR, jak se opakovaně zdůrazňuje, je největší neziskovou organizací v naší zemi. A čerpá nejvíce finančních prostředků.

I o jiných neziskovkách se nepíše hezky: ale představme si, že by třeba Člověk v tísni zakázal vstup na tiskovku novináři za to, že o něm napsal něco nepravdivého. Moc to nejde, že? Možná ale krok Slavie a dalších fotbalových klubů ukazuje cestu k výraznému omezení bohatých neziskovek, o němž řada politiků dlouho mluví – rozpočet by to uvítal.

Kde je veřejnoprávnost? Fotbal a hokej si ČT předchází, chudé sporty za prostor musí platit

Jarda vs. média

Jaké jsou pravé motivace jednotlivých klubů k odejmutí akreditace sporťákům z deníku Sport? Slávistický šéf Jaroslav Tvrdík spolu s plzeňským Adolfem Šádkem jsou dlouhodobými spojenci v duchu „nepřítel mého nepřítele je mým přítelem“ – ve svém svatém boji proti Křetínského Spartě. 

Díky tomu, že se jim podařilo ovlivnit poslední volby předsedy FAČRu a prosadit do čela spřáteleného Davida Trundu, cítí se nyní sebevědomě a využili současnou kauzu – původně jen běžné spekulace o přestupní částce za určitého hráče v přestupovém období – k vystupňování svého zákulisního tlaku na Spartu.

Plzeňský Adolf Šádek nadto není vůbec spokojen se současným složením komise rozhodčích. Jaroslav Tvrdík s oblibou v podobných nátlakových záležitostech obvolává ostatní šéfy klubů, z nichž především ty menší, s nimiž Slavia spolupracuje a dává do nich např. své nadbytečné nebo mladé hráče na hostování, se cítí povinovány ve svém veřejném konání následovat „šéfa“, nebo by mohly o výhody snadno přijít. 

Baníkovský šéf Václav Brabec je zase pod tlakem, protože posílení před pohárovou sezónou zjevně neproběhlo podle představ a výsledky tudíž nejsou valné, o čemž se samozřejmě píše i ve Sportu. Důvod zchladit si žáhu byl tedy nalezen také zde.

Ačkoliv se Slavia a spol. v prohlášení domáhají podpory u ostatních ligových klubů, namátkovým dotazem u několika tiskových mluvčích redakce INFO.CZ nezjistila, že by některé z nich uvažovaly o připojení se k „výzvě tří“. 

Některé kluby si dokonce z nátlakové akce mocných vtipně utahují. „Společné prohlášení jednoho klubu.
Rozhodli jsme se, že žádnému novináři ani médiu neodebereme akreditace na naše domácí zápasy. Pan Havránek je u nás nadále vítán,“ napsal na svou síť FC Rokycany, klub hrající 15 km od Plzně.

Šéfredaktor „postiženého“ deníku Sport, resp. jeho internetové platformy isport.cz, Lukáš Tomek má jasno: „Cílem tohoto nebezpečného kroku není podle nás korekce faktických chyb, nýbrž především pokus zastrašit redakci a poslat vzkaz i dalším českým médiím. Jaký? Buď píšete podle not a představ Jaroslava Tvrdíka či plzeňského bosse Adolfa Šádka, anebo s námi budete mít problémy. Takový přístup považujeme za nebezpečný.“

Jaroslav Tvrdík podle Tomka v poslední době veřejně použil několik zcela nepravdivých tvrzení na adresu deníku Sport. Nepravdivě prý mluvil o jeho práci i vnitřních redakčních standardech. „Takové výroky neměly s realitou nic společného a jen posilují náš dojem, že hlavním cílem Jaroslava Tvrdíka není věcná debata, ale snaha očernit a oslabit média, která nepodléhají jeho manipulacím a tlaku.“

Co z nejnovější aktivity slávistického všeuměla Jaroslava Tvrdíka a jeho spojence Adolfa Šádka vyplývá? Jestliže by se dalo říct, že produkt jménem fotbal se sice v poslední době snad konečně poněkud vymanil z osidel struktur a způsobů zastřešovaných po desetiletí jmény jako Pelta, Berbr, Horník či Starka, obratem přepřahá na další a nikoliv lepší modus operandi, přinášený novými majiteli klubů ze špinavých byznysových a politických kruhů.

Daniel Křetínský je majoritním vlastníkem společnosti CMI News, která provozuje web INFO.CZ.

Americký fotbal je intelektuální sport, není to primitivní řežba na trávníku, říká historik Kovář

Ego, byznys & „srdíčko“. České fotbalové kluby jsou černou dírou na peníze, tuzemské boháče přesto přitahují

Brusel 1985: Šílená tragédie, která vytvořila ostrou hranici mezi fotbalem tehdy a fotbalem dnes

sinfin.digital