KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | „Takzvaná daň z neočekávaných zisků sice letos končí, její zavedení však otevřelo Pandořinu skříňku pro nové, sektorové daně,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ daňový expert a partner poradenské společnosti V4 Group Michal Jelínek. V čem konkrétně spočívá nebezpečí?
Daň z neočekávaných zisků vláda Petra Fialy zavedla v reakci na energetickou krizi – opatření dodatečně daní podniky, které mají v souvislosti s energetickou krizí nečekaně vysoké zisky. Její inkaso pak kompenzuje vysoké ceny energií pro podniky a firmy. Tak měla daň fungovat na papíře – ve skutečnosti dnes vysoké ceny elektřiny pominuly, ale daň je stále v platnosti, byť posledním rokem.
Právě to však pro INFO.CZ kritizuje daňový expert a partner poradenské skupiny V4 Group Michal Jelínek. „Windfall tax měla být zrušena ruku v ruce s koncem extrémních výkyvů na energetickém trhu,“ míní Jelínek. „Ten si již našel nový rovnovážný stav a nevidím žádný důvod, proč ponechávat v platnosti mimořádnou sektorovou daň,“ podotýká expert.
Jelínek není jediný, kdo ponechání platnosti daně pro letošní rok kritizuje. Podobně dnes mluví i „duchovní architekt“ windfall daně, předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
„Když se na to dívám teď, s odstupem let, tak se do roku 2024 na windfall tax a na odvodech z nadměrných zisků energetických společností vybralo víceméně zhruba tolik, kolik se vyplatilo na kompenzacích za ceny energií. Myslím, že loňský rok byl posledním obdobím, kdy se dala tato daň logikou svého účelu odůvodnit,“ uvedl nedávno pro server Česká justice.
Jenže kabinet Petra Fialy se ke zrušení daně pro letošní rok neměl a nemá – a to i z pragmatických důvodů. Daň totiž do jinak hluboce deficitního státního rozpočtu přináší třicet až čtyřicet miliard korun ročně – a to je „dar“, který se politikům těžko odmítá. Zvlášť ve volebním roce.
Nadměrné „dojení“ vybraných oborů a firem s sebou však nese i nežádoucí efekty. Jedním z nich je dopad na investorské prostředí v Česku. Skupina, která byla na windfall dani nejvíce bita, jsou zejména menšinoví akcionáři společnosti ČEZ. Tedy firmy, která platí naprostou většinu inkasa windfall tax z peněz, které by si jinak mezi sebou akcionáři rozdělili. ČEZ se přitom nesnažil daň nijak optimalizovat či právně napadnout.
„To, co by management ČEZu měl zcela určitě dělat, je přijmout taková opatření, která by odvod windfall tax v rámci zákonných pravidel minimalizovala,“ radí Michal Jelínek.
„Taková opatření zcela zjevně přijaly banky a jiné energetické společnosti, jejichž odvod na windfall dani je zcela marginální – nejen oproti ČEZu samotnému, ale také proti očekávání, kolik měly tyto společnosti odvést na této dani samy.“
Nenasytný stát
Druhý negativní faktor, který daň z neočekávaných zisků pro výrobce elektřiny přinesla, je ještě zásadnější. Změnila totiž pohled politiků i celé společnosti na „neočekávané“ či „příliš vysoké“ zisky soukromých firem a výrazně zvýšila apetit státu si na tyto peníze sáhnout. Daně, o kterých před covidem mluvili jen politici krajně levicových stran, se nyní dostávají do mainstreamu politického diskurzu.
„Windfall daň z pohledu veřejných financí otevřela Pandořinu skříňku se sektorovou daní,“ míní Jelínek. Naráží přitom na možné uvalení speciální daně na banky. Pro tu by dnes nejspíš kývli lidovci i STAN. O jejím zavedení mluvil dokonce i šéf poslanců občanských demokratů Marek Benda.
Ovšem u této daně je oproti windfall tax jeden podstatný rozdíl, jak podotýká Jelínek: „Zatímco windfall tax má pouze dočasný charakter, možná budoucí sektorová daň už by mohla mít charakter trvalý.“
Windfall daň v okolních zemích:
Německo: Německo zavedlo daň z neočekávaných zisků pro výrobce elektřiny, která byla platná od 1. prosince 2022 do 30. června 2023. Tato daň tedy již není v platnosti. Daň ve výši 90 % byla aplikována na zisky z výroby elektřiny, které přesáhly hranici pro megawatthodinu pohybující se od 60 do 130 eur – v závislosti na způsobu výroby.
Rakousko: Rakousko zavedlo 40% daň na nadměrné zisky v ropném a plynárenském sektoru, přičemž za nadměrné byly považovány zisky přesahující průměrné zisky z let 2018–2021 o více než 20 %. Tato daň se vztahovala na zisky dosažené od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2023. Pro výrobce elektřiny platila v Rakousku stejná sazba daně jako v Německu, tedy 90 %. Daň se vztahovala na zisky za období od 1. 12. 2022 do 31. 12. 2023 v případě, že cena překročí 140 eur za megawatthodinu.
Slovensko: Slovensko zavedlo zdanění nadměrných zisků firem ze sektoru ropy, zemního plynu či uhlí včetně rafinerií sazbou 70 %, přičemž dani měly podléhat zisky dosažené v letech 2022 a 2023. Dále byla na Slovensku zavedena daň se sazbou 90 % pro výrobce elektřiny. Tato daň se vztahovala na příjmy přesahující stanovené limity za kilowatthodinu, přičemž tyto limity se lišily podle typu výroby. Daň byla v platnosti od 1. prosince 2022 do 31. prosince 2024.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
