Automobilka se slavnými kořeny uvádí na náš trh malé a středně velké SUV. S jídlem roste chuť a s úspěchy sebevědomí. Čínské firmy už se dávno nespokojí jen s výrobou pro ostatní a nechtějí se schovávat za nenápadné Made in China vyražené na řadě věcí, které denně používáte nebo oblékáte. Na trhu se objevují úspěšné čínské značky mobilních telefonů, televizorů, tabletů apod. Už dávno nejde o neznámé brandy, které potkáte jen na AliExpress, ale o cenově dostupné, leč zákazníky dobře hodnocené výrobky. Kdo trochu zagoogluje, ten zjistí, že jde o věci často vyráběné ze stejných komponent na stejných linkách jako modely prestižních značek.
Na domácím trhu se musejí často poprat s obrovskou konkurencí, než se jim povede vyrůst a následně vyrazit do Evropy, kde musí pro vstup na trh splnit poměrně náročná kritéria. Ostych před jejich nákupem je přirozený, ale mnohdy neopodstatněný, protože evropský spotřebitelský trh vám jako zákazníkovi poskytuje slušnou ochranu a právo na dlouletou záruku. Jedna věc je ale koupit za pár stovek tablet a jiná za pár set tisíc nový automobil.
Ve stopách sousedů
Není to tak dávno, co jsme se pokusům čínských automobilek na nejrůznějších autosalonech smáli. Většinou šlo o nemotorné produkty horlivých opisovačů a tedy nepříliš zdařilé imitace západních vzorů pro domácí zákazníky, co si originál nemohou dovolit. Čínský automobilový trh je neuvěřitelně hladový a podobné experimenty toleruje, ale jakmile se čínské automobilky rozhodly, že se pokusí dobýt Evropu, šly na to úplně jinak a inspirovaly se úspěšnými příběhy historie. Nemusely přitom chodit daleko, stačilo se podívat na japonskou či korejskou pohádku. Navzájem se od sebe moc neliší. Japonci po druhé světové válce využili devastace vlastního průmyslu k tomu, aby ho postavili znovu od nuly, inspirováni dobře míněnými radami západních národů. Jeden britský generál s odstupem let o vzestupu japonského automobilového průmyslu v padesátých až sedmdesátých letech řekl: “Tvrdili jsme jim, že když budou tvrdě dřít, bude se jim zase jednou dařit dobře. Nikdo ale netušil, že nás vezmou za slovo.”
Značky jako Toyota, Nissan a Honda během několika dekád zapustily kořeny v Americe a v Evropě, kde jejich filozofie našla desítky milionů spokojených zákazníků. Korejci se inspirovali o pár let později (nejen japonským úspěchem, jejich první auta byly okopírované Jeepy, které tam Američané nechali po konci Korejské války), ale díky podpoře vlády a sklonu k budování velkých korporátů se korejskému automobilovému průmyslu podařilo během osmdesátých let minulého století zdvacetinásobit produkci (na začátku dekády vyráběl 55 tisíc vozů, na jejím konci už rovný milion). Hyundai a KIA jsou dnes na evropských silnicích jako doma, korejský automobilový průmysl je pátý největší na světě, a díky tomu, že korejské automobilky angažovaly ty nejlepší inženýrské a designérské mozky od německé konkurence, jsou jejich aktuální vozy ušité na míru evropskému publiku mnohdy lépe než produkty ze Starého kontinentu.
Britské know-how, čínské stroje
Čínské automobilky si při vpádu do Evropy počínají ještě chytřeji. Mnohé z nich vědí, že budování pověsti je zdlouhavá záležitost, protože evropští zákazníci jsou konzervativní a drží se svých preferencí. Všichni si pořád spojujeme MINI s Velkou Británií a Volvo s kvalitní švédskou ocelí, jakkoliv je jedna automobilka echt německá a ta druhá patří čínskému gigantu Geely. Stejně tak si někteří pamětníci vzpomenou na nádherné štíhlé roadstery značky MG, která vznikla ještě pod názvem Morris Garages před téměř sto lety. Její sláva ale už před drahnou dobou upadala a samotný brand šel z ruky do ruky, až skončil v roce 2005 v čínských rukou, resp. v čínském šuplíku. Až v roce 2011 začala s výrobou nových modelů a útočila především na „domácí“ britský trh, kde nový majitel - čínský koncern SAIC - mohutně investoval do výroby i do propagace. V roce 2014 dokonce závodní verze nového MG vyhrála britský šampionát cestovních vozů.
Letos se však otvírá nová kapitola automobilky MG, protože dochází k masivní expanzi na evropské trhy, včetně toho našeho. Jejich jména jsou možná trochu střídmá, ale MG ZS a MG EHS pravděpodobně budeme na silnicích vídat často. Loni MG prodalo v Evropě cca 50 tisíc aut a letos je jejich cílem dostat se na šesticifernou hodnotu. MG ZS a EHS jsou ideálními kandidáty na vyšší prodeje, protože se jedná o pohledné malé a středně velké SUV, tedy vozy, které vyhoví potřebám maximálního počtu zákazníků.
Menší ZS má 4,3 metry délky a v základní ceně 424 900 Kč nabídne 6 airbagů, klimatizaci, vestavěnou 10” navigaci, LEDkové světlomety, parkovací senzory nebo 17” kola. K dispozici jsou pak ještě další tři stupně výbavy, první dva s atmosférickým motorem o objemu 1,5 litru (78 kW), ty nejvyšší pak s přeplňovaným litrovým benzíňákem (82 kW). Všechny verze disponují kufrem o objemu 448 litrů a pohonem výhradně předních kol.
MG EHS měří na délku 4,5 metru a přichází s dvojnásobnou cenovkou oproti ZS. Troufalé? Nikoliv, protože EHS je výhradně Plug-in Hybrid se solidním kombinovaným výkonem 190 kW a normovanou spotřebou pouhých 1,8 litru (což znamená, že s ním dosáhnete na EL poznávací značky, což přináší celou řadu výhod). EHS je k dispozici ve dvou stupních výbavy - velkorysé Emotion a sportovnější Exclusive, s cenovkami 888 a 979 tisíc Kč.
Oba vozy získaly v nárazových testech Euro NCAP maximální možné hodnocení pěti hvězdičkami. Koncern SAIC je vymýšlí v Šanghaji, nechává navrhovat v Londýně a následně je staví v Číně. Srovnáte-li si jejich výbavu, co se týká moderních technologií a bezpečnostních asistentů, zjistíte, že jsou srovnatelné s evropskou konkurencí.
Nové auto bez čekání
Jenže jak překonat ten úvodní ostych, pokud si v rodině pěstujete už po generace Japonce, nebo jste zvyklí na „Das Auto“? Doma v Británii to MG řeší odkazem na slavné kořeny, v jiných zemích musí apelovat na odvážnější zákazníky nebo nasazovat agresivní cenovou politiku. Nyní se však nabízí ještě jedno eso v rukávu. Koncern SAIC si totiž vyrábí téměř vše sám, včetně baterií a čipů do svých automobilů. To znamená, že čekací lhůty na nové vozy jsou v případě MG podstatně kratší než u konkurence, která musí na komplexní elektroniku od svých dodavatelů čekat dlouhé měsíce.
