Fenomén střelby ve školách se dosud České republice vyhýbal — až do čtvrtka 21. prosince. Tak by šlo ve zkratce shrnout zpravodajství světových médií.
Tragédii, při níž šílený střelec zavraždil čtrnáct lidí a pětadvacet nebo více zranil, zaznamenala většina světových médií. „Toto je nejtragičtější masová vražda v dějinách České republiky,“ píše Al-Džazíra. K nejhoršímu podobnému případu v minulosti došlo v roce 2015, kdy střelec začal střílet do lidí v Uherském Brodě, kde zabil osm lidí, než nakonec otočil zbraň proti sobě.“
Zpravodajský server dále připomíná, že „česká legislativa přiznává právo ‚pořídit si, držet a nosit zbrň“. V roce 2021 byla uzákoněna možnost použít palnou zbraň na vlastní obranu nebo obranu někoho jiného.“ K osobě vraha se zmiňuje jen krátce, na základě informací z českých médií, přičemž poukazuje na to, že dle zpráv médií byly některé z obětí patrně jeho spolužáky.
Podle britského Independentu se „oblíbená turistická destinace Praha ocitla v šoku poté, co osamělý střelec začal střílet po studentech v horních patrech univerzitní budovy, což se posléze ukázalo jako nejhorší masová vražda v dějinách země.“
Šok a neochotu uvěřit zprávám zdůrazňuje i CNN, přičemž stanice podtrhuje to, co bylo řečeno výše, totiž že jde o vůbec „první střelbu ve škole, v níž došlo v České republice, což šokovalo celý národ i jeho představitele.“
Toho si všímá i deník The Telegraph, podle něhož představitelé Univerzity Karlovy uvedli, že s „okamžitým účinkem zpřísní bezpečnost na kampusu“. Pro úplnost dodejme, že vstup do univerzitních budov byl jeden z nejliberálnějších v České republice: jak do budovy rektorátu, tak do budovy Filozofické fakulty šlo dosud vstupovat zcela svobodně.
The Telegraph ovšem vypichuje ještě jednu skutečnost: totiž že Česká republika má jedny z nejliberálnějších zákonů pro držení střelných zbraní v celé Evropě, a přitom kriminalita páchaná se zbraní v ruce je v České republice poměrně vzácná, přičemž deník připomíná tragické události v Ostravě a Uherském Brodě.
Ohledně českých zákonů regulujících držení a nošení střelných zbraní britský deník píše: „V zemi, která má přibližně 10,5 milionu obyvatel, je registrováno více než 800 tisíc střelných zbraní všech kategorií mezi 300 tisíci držiteli zbrojních průkazů. Je to jeden z mála států na světě – a jediný v Evropě – který poskytuje ústavní právo nosit zbraň. Aby mohl člověk vlastnit zbraň, musí získat zbrojní průkaz a povolení na každou jednotlivou střelnou zbraň. Povolení ke skrytému nošení pro sebeobranu mohou získat i čeští občané a rekreační střelba je v zemi jedním z nejoblíbenějších sportů. Mezi požadavky pro získání zbrojního průkazu patří věk nad 18 let – za určitých specifických okolností pouze 15 let – a dále složení teoretických a praktických zkoušek, zdravotní prohlídka a prověrka… Počet zbraní, které může jednotlivec držet, není omezen, ale zákon stanoví požadavky na bezpečné skladování pro ty, kteří vlastní více než dvě zbraně nebo více než 500 nábojů.“
BBC se věnuje pietnímu shromáždění před Karolinem o pátečním ránu. „Tma nad Prahou ustoupila, ale v budově Filozofické fakulty se stále svítilo, jako celou noc. Policejní kordon je pryč, nicméně budova Univerzity Karlovy stále zůstává místem zločinu. Teprve dnes ráno bylo odvezeno tělo čtrnácté oběti nejhorší masové vraždy v českých dějinách. O kus dál, u vchodu do další univerzitní budovy, vyrostlo pietní místo na památku čtrnácti zavražděných zaměstnanců a studentů. Lidé na dlažbu pokládali malé svíčky v červených kalíšcích a květiny. Ve sněhové vánici se kolem choulí převážně mladí lidé, mezi nimiž je mnoho studentů univerzit a škol.“
BBC podotýká, že informací o vrahovi a jeho motivech je poskrovnu, nicméně dodává: „U pietního místa však nikdo o střelci mluvit nechtěl.“ Zpravodajský server dále zdůrazňuje, že ministerstvo vnitra muselo zákrok policie hájit poté, co do médií prosáklo, že policie o cestě ozbrojeného studenta do centra Prahy věděla.
Většina médií se nicméně shoduje na tom, že vraždy tohoto druhu, tak časté zejména ve Spojených státech, jsou v České republice velmi vzácné, ba dokonce ojedinělé.
