Popularita brazilského prezidenta Bolsonara padá. Stejně tak kurz realu

ExportMag.cz

Kontroverzní brazilský prezident Jair Bolsonaro nezvládl pandemii, stále více pouští k moci armádu, komplikuje vztahy se zahraničím a připouští další pustošení Amazonie. Bolsonaro navíc koketuje s myšlenkou vojenské diktatury.

Nejnovější průzkum veřejného mínění z letošního července ukazuje, že nespokojenost obyvatel Brazílie s vládou prezidenta Bolsonara je na svém historickém maximu. Celkem 56 procent Brazilců považuje jeho postup v souvislosti s pandemií koronaviru za špatný až velmi špatný. Opačný názor zastává 22 procent lidí. Z průzkumu vyšli lépe guvernéři regionálních vlád, jejichž počínání schvaluje 40 procent Brazilců oproti nespokojeným 27 procentům.

Bolsonarovi, který proslul svými výroky o covidu jako o „chřipečce“, je také přičítán největší podíl na covidové krizi v zemi. Ani Brazílii se navíc nevyhnuly netransparentní nákupy zdravotnických ochranných prostředků nebo incidenty související s nedostatkem kyslíkových bomb v regionu Amazonas, dlouhodobá propagace lékaři nedoporučovaných přípravků proti nemoci covid-19, problémy s nákupy očkovacích látek a v neposlední řadě pomalá vakcinace. Ustavena byla parlamentní vyšetřovací komise za účelem prošetření odpovědnosti některých vládních představitelů za kritickou sanitární situaci.

Roste podíl armády na moci

Současná brazilská vláda během Bolsonarových prvních tří let doznala značné proměny. Byli do ní průběžně dosazováni členové armádních složek, přičemž jejich počet v exekutivě se téměř zdvojnásobil. Z 22 ministerstev jich devět ovládají politici s armádní minulostí a příslušníci bezpečnostních složek státu se těší hojnějším benefitům. Překvapivě však mezi hlavou státu a dosazenými armádními zástupci nepanuje absolutní shoda a veřejnost již byla z důvodu neshod s prezidentem svědkem demise ministra obrany, kterou podpořilo několik významných velitelů. Diskutuje se o tom, zda by armáda v případě nepříznivého volebního vývoje podpořila Bolsonarův pokus o převrat. Ten totiž s touto myšlenkou veřejně koketuje. Například v lednu 2021 pronesl, žetím  kdo rozhoduje, jestli bude lid žít v demokracii, nebo v diktatuře, je jeho armáda.

Předvolebním průzkumům vévodí exprezident Ignácio Lula da Silva, který je s podporou 46 procent voličů považován za momentálně nejslibnějšího opozičního kandidáta. Záměr volit Bolsonara uvedla čtvrtina voličů, mezi nimiž jsou zastoupeni zejména nejbohatší vrstvy Brazilců a podnikatelé. V případě druhého kola voleb by se poměr hlasů posunul na 58 procent pro Lulu a 31 procent pro Bolsonara.

Kvůli vnitropolitickým kontroverzím, příklonu k populistickému stylu vládnutí Donalda Trumpa, lhostejnosti k požárům v Amazonii a k ochraně životního prostředí či prohlubování vztahů s Čínou se Brazílie dostala do nebývalé mezinárodněpolitické izolace. Co se týče vztahů v rámci regionu, společnou řeč dlouhodobě nenachází zejména s Argentinou.

Bolsonaro komplikuje i spolupráci s EU

Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay přitom společně tvoří významné sdružení volného obchodu MERCOSUR, které již dvacet let jedná s Evropskou unií o dohodě o volném obchodu mezi oběma bloky. V roce 2019 dosáhly EU a MERCOSUR politické shody na zmiňované obchodní dohodě. Právě neefektivnost Bolsonarovy administrativy v přístupu k ochraně brazilské biodiverzity i k domorodému obyvatelstvu, je některým unijním státům trnem v oku, a proto se od konce roku 2020 jedná o preratifikačních závazcích. Změnu orientace by si tedy přála nejen většina domácího obyvatelstva, ale také mezinárodní společenství v čele se Spojenými státy a EU.

Nespokojenost obyvatel se současnou situací je značná a týká se to i části podnikatelské sféry, která si od Bolsonarovy vlády slibovala progresivnější reformy. Pandemie vše zpomalila, k některým reformám nedošlo vůbec, jiné se realizovaly pomalu či nedostatečně. Je zřejmé, že bez změny administrativy, kvalitních reforem, dobře zacílených investic a tlaku domácí občanské společnosti, ale i mezinárodního společenství se Brazílie systémové změny nedočká. Je otázkou, zdali rostoucí popularita Luly da Silvy jako potenciálního prezidenta přetrvá a nepřikloní-li se voliči v konečné fázi k nějakému pravicovému kandidátovi.

Dokončení textu na ExportMag.cz

Dále se dočtete:

  • Jak se podepsala Bolsonarova vláda na pádu brazilské měny real?
  • Co mohou v současnosti do Brazílie nabídnout čeští výrobci?
  • Jak se projevilo kácení amazonského pralesa na množství dešťů?
SDÍLET

Scheinherr v dopravě opakuje chyby předchozího vedení magistrátu. To dělá jen hlupák, říká Pospíšil

Jan Palička

Kdo se v poslední době pokoušel projet Prahou autem, ten na vlastní kůži zažil pomyslný dopravní očistec. Náměstek primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr (Praha sobě) je tak pod palbou kritiky nejen opozičních zastupitelů, ale i koaličních partnerů z řad Spojených sil pro Prahu. Někdejší předseda zastupitelského klubu Spojených sil Jiří Pospíšil v rozhovoru pro INFO.CZ vysvětluje, že právě oblast dopravy je něčím, na čem se magistrátní koalice dlouhodobě neshoduje. „Mrzí mě, že v oblasti dopravy nedošlo k nápravě chyb, které dělalo předchozí vedení magistrátu, a to je i důvod, proč takto otevřeně vystupuji s kritikou počínání pana radního pro dopravu Scheinherra,“ říká Pospíšil s tím, že jeho cílem není okopávání kotníků koaličního partnera, ale prosté vyslovení nesouhlasu s jeho kroky. „Když někdo opakuje staré chyby svých předchůdců a nepoučí se z nich, tak ať se na mě nikdo nezlobí, ale to dělá jen hlupák,“ dodává Pospíšil.

Přečíst celý článek
sinfin.digital