Ceny energií jsou aktuálně na svém vrcholu. Aktuální cena elektřiny se na Pražské energetické burze (PXE) obchoduje nad hranicí 100 eur za MWh a překonává tak i dosavadní maxima z roku 2008, kdy se elektřina prodávala za 90 eur za MWh. Podle odborníků však ceny již dosáhly své maximální výše a pro jejich další růst již nevidí důvod. Spotřebitelé by proto neměli podlehnout panice a fixovat ceny na dlouhou dobu, jelikož by jim takto vysoké ceny zůstaly třeba i dva nebo tři roky. S ohledem na blížící se pokles cen je vhodnější odebírat elektřinu za aktuální spotové tržní ceny, tzv. floating, a to jak pro firmy, tak pro domácnosti. Floating totiž reaguje na pokles ceny okamžitě.
Hlavním důvodem vysokých cen elektřiny je rostoucí cena emisních povolenek, která za poslední tři roky vzrostla z přibližně pěti euro na aktuálních více než 60 euro. Další tlak na růst ceny elektřiny je zapříčiněn vysokou cenou plynu a uhlí. Podle místopředsedy představenstva ČEZ Pavla Cyraniho však už není moc velký důvod pro další růst cen nad rámec těch dnešních, jelikož ceny ukazují, kde je zhruba její strop. „Dnes je cena na burze na příští rok přes 80 eur za MWh, když se podíváme dál na rok 2023, je to přes 70 eur. Obnovitelné zdroje dnes vyrábějí určitě pod 70 eur, k tomu diskutujeme jaderný projekt, který má cílovou cenu 50-60 euro za MWh,“ sdělil dříve Cyrani. Stejný názor zastává energetický expert Jiří Gavor. „Žádná cena neroste do nebe. Korekci bych očekával, ale je těžké říci, kdy k ní dojde. Spíše bych to viděl tak, že k ní dojde ke konci roku.“
Jak reagovat na vysokou cenu energií?
Vzhledem k tomu, že ceny již dosáhly svého maxima, očekává se v nadcházejících měsících jejich pokles. Proto se jako nejvýhodnější jeví zvolení takového produktu, který vychází z aktuální spotové tržní ceny, tzv. Floating. Takové produkty totiž okamžitě reagují na pokles ceny elektřiny na burze a zákazníkovi se tedy cena sníží okamžitě. Druhou variantou je produkt s fixací. Ta se ale nevyplatí v době, kdy jsou ceny takto vysoké a očekává se jejich pokles. Příkladem je období do roku 2016, kdy elektřina kontinuálně zlevňovala a ten, kdo volil fixaci ceny, prodělal. „Po tak rychlém a prudkém růstu velkoobchodních cen elektřiny by měla následovat korekce,“ říká analytik společnosti ENA Jiří Gavor, který působí také jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE). Také podle Gavora cenu elektřiny zvyšuje i vysoká cena zemního plynu. „Tam je alespoň naděje, že po zprovoznění plynovodu Nord Stream 2 vrhne Gazprom na trh zvýšené objemy dodávek, které stlačí cenu plynu trochu dolů,“ říká Gavor.
Aktuálně rostoucí panika mezi odběrateli energií není na místě ani podle Michala Šnobra, investora a minoritního akcionáře ČEZ: „Řešte nyní fixaci elektřiny na 2 či 3 roky velmi obezřetně. Nenechte se vystrašit jen vývojem roku 2022. ČEZ jako největší výrobce elektřiny v ČR k 30. 6. 2021 prodal 75 % výroby roku 2022 za průměrnou cenu 51 EUR, tržní cena je 95 EUR/MWh. Elektřina na roky 2023 a 2024 je o 17 %, resp. 26 % níže.“ Podle Šnobra je tedy nesmysl dělat z cen elektřiny na rok 2022 senzaci.
