Nový výzkum od Rebeccy Collie z University of South Wales ukazuje, že jedním z klíčových předpokladů zdravého socio-emočního vývoje dětí je způsob, jakým jim dospělí umožňují jednat: rozhodovat, nést přiměřenou odpovědnost a hledat vlastní řešení.
Tento přístup, označovaný jako autonomy support, posiluje tzv. self-efficacy skills – soubor dovedností, které zahrnují schopnost věřit ve vlastní účinnost, plánovat kroky k dosažení cíle a regulovat emoce v náročnějších situacích. Studie shrnuje rozsáhlé důkazy, že právě autonomie vytváří podmínky pro rozvoj exekutivních funkcí, jako je kognitivní flexibilita, kontrola impulzů či schopnost řešit problémy.
Autonomie však neznamená absenci struktury. Collie ukazuje, že děti se nejlépe učí tehdy, když mají jasné hranice, ale uvnitř nich skutečný prostor pro volbu. Každé malé rozhodnutí – dokončit úkol, převzít část odpovědnosti, najít vlastní cestu — přispívá k postupnému budování kompetence. Tento mechanismus je dobře popsaný ve vývojové psychologii i v teorii self-efficacy: dovednosti se formují zkušeností, nikoli tím, že je někdo převezme za nás.
Vánoce bývají obdobím, kdy rodiče přebírají veškeré povinnosti, aby byly svátky bezchybné. Tím ale mizí přirozené příležitosti, v nichž mohou děti zažít malé, ale vývojově zásadní „mikro-úspěchy“. Místo dalšího dárku jim může prospět možnost samostatně dokončit část příprav, vybrat dárek pro někoho jiného nebo převzít konkrétní úkol.
Princip, který uplatňujeme i v práci s dospělými na NEWTON University, platí i zde: self-efficacy roste tam, kde člověk dostává příležitost jednat a nést přiměřenou odpovědnost – ne tam, kde je vše zařízeno za něj. Vánoce tak mohou být nejen obdobím radosti, ale i příležitostí posílit dovednosti, které mají pro budoucí život dítěte větší hodnotu než jakýkoli materiální dar.
Autorem textu je Anna Plechatá Krausová, rektorka NEWTON University
