KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO | Několik týdnů odkládané jmenování nového šéfa nejstaršího českého národního parku vnáší nervozitu do řad krkonošských starostů, horských hospodářů i zaměstnanců samotného KRNAPu. O možných nástupcích odvolaného Robina Böhnische toho na veřejnosti nikdo moc neví – a když už nějaké jméno z finálního trojčlenného výběru vzbuzuje emoce, je to Petr Moravec, lesník a někdejší šéf Böhnischovy kanceláře.
„Je mu úplně jedno, co tam bude říkat, už je to dohodnuté,“ prozradil na svém facebooku názor na Petra Moravce člen ministerské výběrové komise a starosta Vrchlabí Jan Sobotka. Kromě něj, ministerských úředníků a ochránců přírody v ní zasedá i harrachovský starosta Tomáš Vašíček, častý oponent bývalého vedení, jehož vztah k Moravcovi je přinejhorším neutrální.
Ať to dopadne jakkoliv, jedno je jisté – jestli si někdo myslel, že výběrové řízení na šéfa KRNAPu bude přehlídkou mladých progresivních tváří s tituly z ekologie, musel při pohledu na předvybraná jména pořádně zamrkat. A to ještě komise vyřadila krkonošské echt dinosaury Drahného či Khola.
Staří KRNAPáci
Výběr nového šéfa Krkonošského národního parku (KRNAP) každopádně nepřipomíná transparentní vědecké sympozium o záchraně rašelinišť, nýbrž je věrným odrazem současné české politiky a horalského byznysu. Ve hře není nic menšího než ovládnutí úřednického molochu s miliardovým vlivem, který už dávno neurčuje jen ochrana přírody, ale propletenec politických a klientských vazeb, za který by se nemusela stydět ani sicilská rodina v dobách největší slávy. Böhnischův březnový pád byl logickým vyústěním systému, který se pokoušel nasytit developerského vlka a nechat krkonošskou ovci celou, až ho nakonec sežrali oba.
Z původních 14 zájemců o šéfovské křeslo tvořili skoro polovinu (!) stávající zaměstnanci KRNAPu. To je samo o sobě dost fascinující úkaz. Představte si firmu, jejíž šéf dostane padáka pro neschopnost uřídit vnitřní pnutí, a několik jeho podřízených se okamžitě přihlásí, že to „převezmou“. To není snaha o změnu, to je instinkt úřednického šimla zachovat status quo.
Do finále se dostali Václav Krause, Josef Taláb a Petr Moravec. Všichni tři mají s KRNAPem společnou historii, ale každý v sobě nese jiný kód budoucnosti nejstaršího a největšího českého parku.
Tzv. „Východní křídlo a tetřívkáři“ reprezentované tradičními „krnapáckými“ baštami, jakými jsou Vrchlabí, Pec pod Sněžkou a Trutnov, lobuje za současného vedoucího oddělení projektového řízení správy parku Josefa Talába. Řekněme, že jde o „systémového“ kandidáta, za kterým jeho podporovatelé spatřují největší záruku kontinuity s dosavadním řízením. Taláb je úzce spjat se současným vedením a strukturami, které park ovládaly roky. Pro Vrchlabí v čele s Janem Sobotkou je Taláb sázkou na kontinuitu. Zkrátka aby ty zavedené mechanismy a „přátelské“ klientelistické vazby, o kterých se v horách jen šeptá, zůstaly v bezpečí.
O Talábově minulosti se ví, že je to loajální kádr systému – člověk, který ví, komu zvednout telefon a komu poslat kontrolu. Je to ten typ úředníka, který přežije každou bouři, protože je součástí samotného zdiva úřednického domu. Pokud Krause představuje lesnickou odbornost a Moravec pragmatický drajv zvenčí, Taláb představuje institucionální paměť.
Hříšný mechanizátor
Druhý tým, říkejme mu třeba „Západní křídlo a horští dříči“, nemá jasné preference, zejména proto, že – jak unisono tvrdí redakcí INFO.CZ oslovení horští hospodáři a politici – o žádném z kandidátů nic pořádně neví. Přesto je tato skupina, tvořená lidmi, kteří na horách skutečně hospodaří a narážejí na úřední zvůli den co den, přece jen o něco více nakloněna muži praxe Petru Moravcovi.
Tomu byla v minulých dnech v médiích připomínána pracovní nekázeň během dosavadního angažmá, ale s trochou nadhledu a odstupu lze konstatovat, že podobné nešvary jako občasné používání služebního vozu k soukromým cestám najdete u každého druhého státního úředníka – tím spíš, když se znelíbíte vrchnosti, jako se to stalo Moravcovi pod Böhnischem.
Učitel lesní těžby a těžebně dopravních strojů na trutnovské lesnické škole je i přes předcházející angažmá v KRNAPu vnímán spíš jako „člověk zvenčí“. Horští hospodáři i někteří politici v něm vidí pragmatika, který by mohl ten úřednický moloch konečně „uřídit“ a neřídit ho jen jako spolek pro ochranu razítek. Vědí, že je to člověk, se kterým „se dá mluvit“. Slibuje konec ideologických zákopů a návrat k funkčnímu soužití.
Jenže ne všichni to vidí stejně. Třeba starosta Malé Úpy Karel Engliš (bezpp.) ČTK sdělil, že si nedokáže spolupráci s Moravcem v roli ředitele KRNAP představit. „Co jsem ho mohl poznat, tak na mě působil jako nevhodný pro tak důležitou pozici, jakou je ředitel Správy KRNAP,“ řekl ČTK Engliš. A teď, babo raď.
Třetí do party kandidátů, Václav Krause, je v téhle hře spíše „křovím“. Jeho role je legitimizovat proces. Aby ministerstvo mohlo říct: „Podívejte, vybírali jsme i z odborníků zevnitř.“
Kdyby tak vládl Krakonoš...
„Na horách odjakživa vládne Krakonoš a pod horama, tam se pánů vystřídalo...“ zní úvodní slova jednoho z nejoblíbenějších českých večerníčků. Řekněme, že Krakonoše by měla reálně ztělesňovat právě Správa KRNAP a potažmo její šéf, což je zatraceně odpovědná pozice. Zdá se však, že ať už ministr Červený, nebo Filip Turek sáhnou po komkoliv ze jmenovaných, opět to bude osoba svými morálně-volními a odbornými vlastnostmi nepřesahující stín běžného státního úředníka, kterého do jeho funkce někdo posadil a něco za to očekává.
Škoda, hory by si zasloužily víc. KRNAP dnes není instituce, ale stát ve státě. Pracují v něm lidé s diametrálně odlišnými zájmy – od radikálních ekologů, kteří by nejraději oplotili i Sněžku, po lidi, kteří jsou finančně a politicky zaháčkovaní u lokálních podnikatelů. Nový ředitel by neměl sčítat populaci rysa ostrovida, ale vzít do ruky bič a tenhle rozhádaný ansámbl srovnat do latě.
Böhnischovo vedení sice navenek vypadalo jako „odborné“, ale v reálu šlo o udržování rozsáhlých klientelistických vazeb, které region dusí.
Pokud opravdu vyhraje Moravec, jak naznačuje kuloárová šeptanda, dočkáme se éry velkých kompromisů. Starostové dostanou své chodníky a parkoviště, vlekaři možná zasněžování a ochranáři... no, ti dostanou hezké fotky tetřívka v kalendáři. Moravec je symbolem doby, kdy se věci řešily podáním ruky. V dnešní digitální éře plné razítek a soudních sporů to bude buď geniální tah, nebo totální fiasko. Ale jedno mu neberme – má víc zkušeností než všichni ostatní kandidáti dohromady.
Pokud vyhraje Taláb nebo Krause, bude to důkaz, že lokální samosprávy mají v Praze stále ještě nějaký vliv, což rozhodně nemusí být dobrá zpráva. Jedno je jisté: po bouřlivém vyhazovu Böhnische potřebuje Praha někoho, kdo nerozhoupe loď, ví, jak funguje státní správa, a ví, jak funguje byznys. A tak to celé zase dojde do nějakého polovičatého kompromisu.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
