Krkonošské šachy o miliardy. Nový šéf KRNAPu má krotit moloch, ne počítat tetřívky

KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO | Několik týdnů odkládané jmenování nového šéfa nejstaršího českého národního parku vnáší nervozitu do řad krkonošských starostů, horských hospodářů i zaměstnanců samotného KRNAPu. O možných nástupcích odvolaného Robina Böhnische toho na veřejnosti nikdo moc neví – a když už nějaké jméno z finálního trojčlenného výběru vzbuzuje emoce, je to Petr Moravec, lesník a někdejší šéf Böhnischovy kanceláře.

„Je mu úplně jedno, co tam bude říkat, už je to dohodnuté,“ prozradil na svém facebooku názor na Petra Moravce člen ministerské výběrové komise a starosta Vrchlabí Jan Sobotka. Kromě něj, ministerských úředníků a ochránců přírody v ní zasedá i harrachovský starosta Tomáš Vašíček, častý oponent bývalého vedení, jehož vztah k Moravcovi je přinejhorším neutrální. 

Ať to dopadne jakkoliv, jedno je jisté – jestli si někdo myslel, že výběrové řízení na šéfa KRNAPu bude přehlídkou mladých progresivních tváří s tituly z ekologie, musel při pohledu na předvybraná jména pořádně zamrkat. A to ještě komise vyřadila krkonošské echt dinosaury Drahného či Khola.

Válka po válce: Česká svoloč v Krkonoších před osmdesáti lety vraždila a rabovala

Staří KRNAPáci

Výběr nového šéfa Krkonošského národního parku (KRNAP) každopádně nepřipomíná transparentní vědecké sympozium o záchraně rašelinišť, nýbrž je věrným odrazem současné české politiky a horalského byznysu. Ve hře není nic menšího než ovládnutí úřednického molochu s miliardovým vlivem, který už dávno neurčuje jen ochrana přírody, ale propletenec politických a klientských vazeb, za který by se nemusela stydět ani sicilská rodina v dobách největší slávy. Böhnischův březnový pád byl logickým vyústěním systému, který se pokoušel nasytit developerského vlka a nechat krkonošskou ovci celou, až ho nakonec sežrali oba.

Z původních 14 zájemců o šéfovské křeslo tvořili skoro polovinu (!) stávající zaměstnanci KRNAPu. To je samo o sobě dost fascinující úkaz. Představte si firmu, jejíž šéf dostane padáka pro neschopnost uřídit vnitřní pnutí, a několik jeho podřízených se okamžitě přihlásí, že to „převezmou“. To není snaha o změnu, to je instinkt úřednického šimla zachovat status quo.

Do finále se dostali Václav Krause, Josef Taláb a Petr Moravec. Všichni tři mají s KRNAPem společnou historii, ale každý v sobě nese jiný kód budoucnosti nejstaršího a největšího českého parku. 

Tzv. „Východní křídlo a tetřívkáři“ reprezentované tradičními „krnapáckými“ baštami, jakými jsou Vrchlabí, Pec pod Sněžkou a Trutnov, lobuje za současného vedoucího oddělení projektového řízení správy parku Josefa Talába. Řekněme, že jde o „systémového“ kandidáta, za kterým jeho podporovatelé spatřují největší záruku kontinuity s dosavadním řízením. Taláb je úzce spjat se současným vedením a strukturami, které park ovládaly roky. Pro Vrchlabí v čele s Janem Sobotkou je Taláb sázkou na kontinuitu. Zkrátka aby ty zavedené mechanismy a „přátelské“ klientelistické vazby, o kterých se v horách jen šeptá, zůstaly v bezpečí. 

O Talábově minulosti se ví, že je to loajální kádr systému – člověk, který ví, komu zvednout telefon a komu poslat kontrolu. Je to ten typ úředníka, který přežije každou bouři, protože je součástí samotného zdiva úřednického domu. Pokud Krause představuje lesnickou odbornost a Moravec pragmatický drajv zvenčí, Taláb představuje institucionální paměť.

Z podstaty věci je jasné, že Krkonoše jsou hřištěm, na kterém se tvrdě střetávají zájmy ochrany přírody s běžným životem. Uřídit je není žádná legrace.

Hříšný mechanizátor

Druhý tým, říkejme mu třeba „Západní křídlo a horští dříči“, nemá jasné preference, zejména proto, že – jak unisono tvrdí redakcí INFO.CZ oslovení horští hospodáři a politici – o žádném z kandidátů nic pořádně neví. Přesto je tato skupina, tvořená lidmi, kteří na horách skutečně hospodaří a narážejí na úřední zvůli den co den, přece jen o něco více nakloněna muži praxe Petru Moravcovi.

Tomu byla v minulých dnech v médiích připomínána pracovní nekázeň během dosavadního angažmá, ale s trochou nadhledu a odstupu lze konstatovat, že podobné nešvary jako občasné používání služebního vozu k soukromým cestám najdete u každého druhého státního úředníka – tím spíš, když se znelíbíte vrchnosti, jako se to stalo Moravcovi pod Böhnischem. 

Učitel lesní těžby a těžebně dopravních strojů na trutnovské lesnické škole je i přes předcházející angažmá v KRNAPu vnímán spíš jako „člověk zvenčí“. Horští hospodáři i někteří politici v něm vidí pragmatika, který by mohl ten úřednický moloch konečně „uřídit“ a neřídit ho jen jako spolek pro ochranu razítek. Vědí, že je to člověk, se kterým „se dá mluvit“. Slibuje konec ideologických zákopů a návrat k funkčnímu soužití.

    Jenže ne všichni to vidí stejně. Třeba starosta Malé Úpy Karel Engliš (bezpp.) ČTK sdělil, že si nedokáže spolupráci s Moravcem v roli ředitele KRNAP představit. „Co jsem ho mohl poznat, tak na mě působil jako nevhodný pro tak důležitou pozici, jakou je ředitel Správy KRNAP,“ řekl ČTK Engliš. A teď, babo raď.

    Třetí do party kandidátů, Václav Krause, je v téhle hře spíše „křovím“. Jeho role je legitimizovat proces. Aby ministerstvo mohlo říct: „Podívejte, vybírali jsme i z odborníků zevnitř.“

    Kdyby tak vládl Krakonoš...

    „Na horách odjakživa vládne Krakonoš a pod horama, tam se pánů vystřídalo...“ zní úvodní slova jednoho z nejoblíbenějších českých večerníčků. Řekněme, že Krakonoše by měla reálně ztělesňovat právě Správa KRNAP a potažmo její šéf, což je zatraceně odpovědná pozice. Zdá se však, že ať už ministr Červený, nebo Filip Turek sáhnou po komkoliv ze jmenovaných, opět to bude osoba svými morálně-volními a odbornými vlastnostmi nepřesahující stín běžného státního úředníka, kterého do jeho funkce někdo posadil a něco za to očekává.

    Škoda, hory by si zasloužily víc. KRNAP dnes není instituce, ale stát ve státě. Pracují v něm lidé s diametrálně odlišnými zájmy – od radikálních ekologů, kteří by nejraději oplotili i Sněžku, po lidi, kteří jsou finančně a politicky zaháčkovaní u lokálních podnikatelů. Nový ředitel by neměl sčítat populaci rysa ostrovida, ale vzít do ruky bič a tenhle rozhádaný ansámbl srovnat do latě.

    Böhnischovo vedení sice navenek vypadalo jako „odborné“, ale v reálu šlo o udržování rozsáhlých klientelistických vazeb, které region dusí.

    Pokud opravdu vyhraje Moravec, jak naznačuje kuloárová šeptanda, dočkáme se éry velkých kompromisů. Starostové dostanou své chodníky a parkoviště, vlekaři možná zasněžování a ochranáři... no, ti dostanou hezké fotky tetřívka v kalendáři. Moravec je symbolem doby, kdy se věci řešily podáním ruky. V dnešní digitální éře plné razítek a soudních sporů to bude buď geniální tah, nebo totální fiasko. Ale jedno mu neberme – má víc zkušeností než všichni ostatní kandidáti dohromady.

    Pokud vyhraje Taláb nebo Krause, bude to důkaz, že lokální samosprávy mají v Praze stále ještě nějaký vliv, což rozhodně nemusí být dobrá zpráva. Jedno je jisté: po bouřlivém vyhazovu Böhnische potřebuje Praha někoho, kdo nerozhoupe loď, ví, jak funguje státní správa, a ví, jak funguje byznys. A tak to celé zase dojde do nějakého polovičatého kompromisu.

    🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

    „Živte si Babiše za své!“ EU poslala Česku dopis, který mění všechno. Sledujte ostrou debatu

    Žalobkyně má problém se vztahem Borguly a Bradáčové

    sinfin.digital