Ve Znojmě prrobíhá festival Hudba Znojmo (8. až 29.7.), který během dvaceti let proměnil někdejší symbol divokého pohraničí v jedno z nejživějších kulturních center Česka. Jeho spoluzakladatel Jiří Ludvík vysvětluje, proč se region dodnes vyrovnává se ztrátou německého obyvatelstva i tradičních elit, jak se zrodilo přátelství s Adamem Plachetkou a proč se slavná znojemská okurka dnes paradoxně vyrábí ve Vídni.
Z města nevěstinců kulturní metropolí
Ještě v devadesátých letech mělo Znojmo pověst města, které žije především z blízkosti rakouských hranic. Cestou na Hatě se táhly podniky pochybné pověsti, kasina a nevěstince, které se staly symbolem divokého kapitalismu po pádu komunismu.
„Byla to strašná ostuda. Jsem strašně rád, že to období skončilo,“ říká Jiří Ludvík.
Dnes je situace úplně jiná. Město se stále více profiluje jako centrum vinařské turistiky a kultury. Nejviditelnějším symbolem této proměny je právě festival Hudba Znojmo, který letos vstupuje do dalšího ročníku.
To, co začínalo jako odvážný experiment několika nadšenců, se proměnilo ve významnou kulturní událost, která každé léto přiváží na jih Moravy špičkové hudebníky, operní produkce a tisíce návštěvníků.
Festival, kde vedle sebe sedí muž ve fraku a turista v bermudách
Hudba Znojmo není klasickým festivalem vážné hudby.
„Slovo klasika lidi často vyděsí. Jenže my chceme, aby se návštěvníci cítili přirozeně. Sednete si na nádvoří, dáte si skleničku vína, posloucháte skvělou hudbu a nikdo se nepohoršuje, když si mezi větami zatleskáte,“ vysvětluje Ludvík.
Právě spojení hudby, vína a neformální atmosféry je podle něj jedním z důvodů úspěchu.
Festival se navíc nebojí experimentů. Letos, kdy si Znojmo připomíná 800 let od svého založení, připravil program odkazující i na méně známé kapitoly historie regionu.
Jedním z vrcholů bude vystoupení slavného vídeňského Vegetable Orchestra. Hudebníci si několik hodin před koncertem vyrábějí nástroje ze zeleniny a následně na ně odehrají celý koncert.
„Je to naše pocta znojemské zeleninářské tradici,“ říká Ludvík.
Adam Plachetka a zrození operního Znojma
Jedním z lidí, kteří s festivalem neodmyslitelně vyrostli, je basbarytonista Adam Plachetka.
Dnes patří mezi největší hvězdy světové opery a pravidelně vystupuje v newyorské Metropolitní opeře či ve Vídeňské státní opeře. Když se ale s Jiřím Ludvíkem poznali, byl ještě studentem konzervatoře.
„Dirigent Roman Válek nám tehdy řekl: To je zjev. Ten kluk je neuvěřitelný,“ vzpomíná zakladatel festivalu.
Plachetka ve Znojmě zpíval už v roce 2005 a o rok později zde vytvořil svého prvního Dona Giovanniho.
Dnes se k festivalu pravidelně vrací a se Znojemskem jej pojí téměř osobní vztah. V Popicích si pořídil vinný sklep a zdejší kraj považuje za svůj druhý domov.
Právě to je pro Ludvíka důkaz, že i malé město může vytvářet projekty evropského významu.
„Dali jsme příležitost zpěvákovi, který pak dobyl světové operní scény. To je něco, co by si měl region více uvědomovat.“
Pohraničí, které přišlo o svou paměť
Rozhovor s Jiřím Ludvíkem ale není pouze o hudbě. Celý podcast o Znojmě, jeho historii i přítomnosti si můžete pustit ZDE.
Velkou část věnuje historii regionu, který podle něj dodnes nese následky dramatických událostí 20. století.
Znojmo bylo po staletí přirozeným centrem česko-rakouského pomezí a dvojjazyčným městem. Po rozpadu monarchie, druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva však přišlo o velkou část svého přirozeného zázemí. „Kdyby nedošlo k těmto historickým zlomům, mělo by dnes Znojmo možná šedesát nebo sedmdesát tisíc obyvatel,“ myslí si Ludvík.
Podle něj region ztratil nejen část obyvatel, ale i kulturní a hospodářské elity. „Mnoho tradic dnes vlastně budujeme znovu. Často až zpětně zjišťujeme, že navazujeme na něco, co tady existovalo už před dvěma sty lety.“
Město vína. A kdysi také okurek
Když se řekne Znojmo, většině Čechů se vybaví víno. Jenže ještě před sto lety byla zdejší sláva spojena především se zeleninou. Znojemské okurky byly legendou celé monarchie a místní produkce zásobovala Vídeň. Dnes však z původního průmyslu téměř nic nezůstalo. „My jsme si znojemskou okurku kvalitně vytunelovali,“ říká Ludvík s nadsázkou.
Paradoxem je, že některé tradiční značky dnes přežívají spíše v Rakousku než na jižní Moravě. Právě i na tuto historii chce festival upozornit. „Musíme si připomínat, odkud pocházíme. Kultura není jen opera. Je to i paměť místa.“
Praha není střed světa
Ludvík zároveň kritizuje extrémní centralizaci České republiky. „Pořád máme pocit, že všechno důležité se musí odehrávat v Praze. Přitom regiony mohou dělat velké věci možná ještě efektivněji.“
Právě Hudba Znojmo je podle něj důkazem, že kvalitní kulturní projekt nemusí vznikat pouze v hlavním městě. A možná právě v tom spočívá největší význam festivalu. Není to jen série koncertů a operních představení. Je to pokus vrátit pohraničnímu regionu sebevědomí a připomenout, že Znojmo není periferií, ale místem s mimořádně bohatou historií, které může být kulturním mostem mezi Prahou, Brnem a Vídní.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a poslouchejte hudbu ze Znojma. Díky moc.
