Co si pohlídat při investičním vstupu do start-upu?

Prověrky se provádí v několika oblastech, my se zaměříme na tu právní. Právní prověrku ve většině případech zadá investor specializované advokátní kanceláři, avšak některé oblasti je nutné mít na paměti již před samotnou prověrkou a některá rizika může pomocí našeho průvodce identifikovat i sám investor. Následujících několik rad může být ale také vodítkem pro start up, který se může před DD připravit a trochu si tak „uklidit“ svou společnost.

Před zahájením prověrky si definujte základní rámec obchodní investice a představy o spolupráci. Běžnou praxí je tyto podmínky sepsat do strukturovaného dokumentu (tzv. term sheet). Zda je výhodné mít term sheet sepsaný podrobně či nikoliv, je vždy otázka konkrétní investice. Avšak je dobré nezapomenout na to, že až na výjimky bude term sheet nezávazným podkladem pro přípravu již závazné investiční dokumentace. Naopak dohoda o mlčenlivosti (tzv. NDA), která se v souvislosti se zahájením jednání o investičním vstupu běžně uzavírá, již bude závazná od samého počátku vyjednávání. Výrazně doporučujeme si v dohodě o mlčenlivosti vymezit přesný okruh zakázaných informací ale i oprávněného využití důvěrných informací. Myslete i na to, že informace budou zpracovávat Vaši spolupracovníci, daňaři, právníci a jiní poradci.

Ve většině případů je zájem investora mířen především na produkt (službu) nebo na lidské zdroje start-upu. Od těchto bodů se poté odvíjí celý proces due diligence. Nicméně ani v případě start-upů nelze opomenout samotnou společnost a obecně lze zahájit prověrku prověřením její existence, platností volby a složení orgánů včetně obsahu a formy smluv o výkonu funkce, struktury, činnosti (včetně klíčových obchodních smluv) apod. Dalšími zkoumanými oblastmi budou závazky, spolupráce s dodavateli, majetek a případné dluhy.

Nyní se přesuneme na lidské síly a budeme pracovat se scénářem, kdy jsou lidé ve start-upu klíčoví. V těchto případech má investor zájem, aby lidé ve start-upu zůstali (zejména vývojáři a jiné technologické služby), proto je v rámci due diligence klíčové analyzovat takové vztahy. Lidé budou v pozici vůči start-upu nejčastěji jako kontraktoři nebo jako zaměstnanci. V případě pracovněprávních vztahů mějte na pozoru, že je tu zákoník práce, a tak se zaměřujte na platnost smluv, blížící se konec platnosti smluv, odměňování, nároky zaměstnanců v případě ukončení vztahu, ale také pozor na neplatné výpovědi dané v posledních měsících a z nich hrozící spory. Vztahy na bázi kontraktorských smluv (s OSVČ) není sice nutné zkoumat z pohledu celkem přísného zákoníku práce, ale naopak bude klíčové si pohlídat, aby takové vztahy zaměstnanecký poměr nepřipomínaly (a to nejen na papíru, ale také v praxi). Tzv. švarcsystém se v praxi vyskytuje hojně a pokuty od inspektorátu práce se mohou vyšplhat až do výše 10 milionů korun, nemluvě o možnosti doměření pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení. V praxi je časté, že se riziko švarcsystému nepodaří zcela vyloučit, a pak je potřeba související páva a povinnosti stran adekvátně upravit ve smluvní dokumentaci.

U zaměstnanců nebo kontraktorů, kteří tvoří autorský obsah (zejména důležité u technologických společností), bude nezbytné myslet také na autorská práva. Start-upu ani investorovi nebude do zpěvu, pokud se ukáže, že produkt start-upu není tak úplně start-upu, nebo že se o něj musí dělit či by správně měl někomu platit za licenci na část produktu. Zaměstnance a jimi vytvořená díla sice automaticky řeší autorský zákon a dává zaměstnavateli právo vykonávat práva k takovému dílu, ale i zákon dává prostor pro odlišné ujednání stran. Obdobný režim mají také počítačové programy či databáze. U kontraktorů bude vždy nutné prověřit nabyté licence a jiná oprávnění, jelikož zákonný rozsah licence v autorském zákoně u díla na objednávku, nemusí být pro strany vůbec jasný. A v neposlední řadě se doporučujeme zaměřit na odměňování za poskytnutá autorská práva. Zákon totiž pro některé případy stanoví autorům právo na jejich dodatečnou přiměřenou odměnu, pokud by udělená odměna byla v nepoměru k zisku start-upu z takové licence. Aby se předešlo překvapujícím nárokům autorů na vyplacení dodatečné odměny, není lepšího řešení než odměňování upravit smluvně.

V oblasti práv duševního vlastnictví samozřejmě nezapomeňme na práva na označení produktu či služby, ochranné známky a jejich platnost, platnost licencí k softwaru, případně patenty. Pokud je start-up nemá, znamená to, že si nedostatečně chrání vlastní majetek a práva, což může být pro investora důležitý poznatek.

Každý start-up a jeho činnost je specifický, a proto si žádá na míru ušité due-diligence. Proto se zkoumané oblasti mohou vždy lišit. Klíčové je skutečně zaměřit se na to, co je pro životaschopnost daného businessu nejpodstatnější.

Tento průvodce nemá od investování odradit, ale naopak přiblížit oběma stranám klíčové oblasti, na kterých v praxi může investice spadnout. Na druhou stranu není prohrou, pokud se investice do start-upu po provedené prověrce nekoná. Možná budou rizika převažovat, nebo se nenajde společné řešení k jejich odstranění. Vstup do start-upu není jednodenní záležitostí a hnát se za vstupem jen z vlastního přesvědčení se vyplatit nemusí. Due diligence tedy lze považovat za investiční nutnost a také za samotnou investici, která může předejít případným enormním nákladům v budoucnu.