Atopický ekzém je psychosomatické onemocnění, říká dermatoložka Kateřina Blümlová

Jaké jsou příčiny atopického ekzému?

Je to tzv. multifaktoriální onemocnění. Základem je určitá vrozená dispozice kůže, která je citlivější k různým zevním a vnitřním vlivům. A těch vlivů je celá řada.

Takže je to dědičné?

Rodinná zátěž tam je. Když jsou rodiče atopici, mohou očekávat sklon k atopickému ekzému i u svých dětí.

Může sehrát roli i psychosomatika?

Mezi zmiňované vnitřní vlivy patří i psychika – tělo a duše jsou spojité nádoby a psychický stres je jedním z významných faktorů, které vedou ke vzplanutí atopického ekzému.

Záleží i na tom, jak jíme?

Ano, také strava může mít vliv na vzplanutí onemocnění. I průběh nemoci ovlivňují vnitřní a vnější faktory – takže tím, co přijímáme v potravě, i tím, jak se o kůži staráme z vnějšku, můžeme průběh ekzému ovlivnit. Správná výživa a vnější péče o kůži je důležitá k zachování kožního mikrobiomu, tedy souboru mikroorganismů, které v souvislé vrstvě obývají naši kůži a působí jako ochrana před vnějšími vlivy.

Může být atopický ekzém i alergickou reakcí na konkrétní potravinu?

Spíše by se dalo říct, že se projevy ekzému zhorší na základě přecitlivělosti na nějakou potravinu. Ale akutní alergická reakce je trochu jiný typ imunitní reakce než ekzém. Alergie na jídlo se projevuje většinou jako kopřivka, často s otoky. Atopický ekzém se projevuje jinak.

Jak přesně se projevuje atopický ekzém? Jak ho odliším od kopřivky?

U všech typů ekzémů jsou projevy podobné. Nejprve se vytvoří ložiska s drobnými puchýřky, naplněné tekutinou, které většinou hodně svědí. Puchýřky potom začnou praskat a tekutina z nich vytéká. Do vlhkých ložisek se může dostat bakteriální infekce, což způsobuje mokvání. Ložiska potom zasychají, začnou se loupat, kůže je suchá, silnější a zdrsnělá.

Kopřivka – urtikarie vypadá jinak, vzniká podobná vyrážka, jako když se požaháte kopřivou.

A kůže svědí v jaké fázi?

Kdykoliv. Nejvíc v té akutní fázi, kdy se objeví puchýřky. A potom, dost často, i když je ložisko suché. Kůže atopika je navíc obecně citlivější, tedy svědí pocitově ještě více než normálně. Nervová zakončení kůže jsou dráždivější. Kdo netrpí atopickým ekzémem, si to vlastně asi ani nedokáže představit.

Čím víc se člověk škrábe, tím více dráždivých látek se uvolňuje do kůže, a tím víc to svědí. Podobně jako když člověka poštípe komár, ale tohle je mnohem horší. Je to začarovaný kruh.

Je z něj nějaké východisko? Jak probíhá léčba? K jejímu přiblížení, hlavně dětským pacientům, vznikla i kniha, kterou jste ilustrovala.

Moje kamarádka má malou dcerku, která má atopický ekzém. Nerada se mazala, nakonec se jí do ložisek ekzému dokonce dostal virus oparu, jak je popsáno v knížce. To je velká a obávaná komplikace. Pak její maminku napadlo, že napíše knížku s pohádkovým nádechem, jejíž hlavní hrdinka bude holčičku motivovat, aby si kůži ošetřovala ráda. Já jsem ji ilustrovala a odborně radila.

Víla Emoly v ní hravou formou dětem ukazuje, co jim může pomoci. Emoly je vlastně zkratka pro tzv. emoliencia – to jsou promašťovadla a změkčovadla, která kůži promastí a obnovují mikrobiom. Zároveň kůži hydratují. Promašťování je tedy ta úplně základní péče, protože kůže atopiků má sklon být suchá, neumí dobře zadržovat vodu, má méně lipidů, loupe se. Vše je potřeba jí dodávat zevně, protože si to neumí vytvořit a udržet sama.

Emoliencia ale neléčí, jen potlačují symptomy, pokud to správně chápu.

I když se jedná vlastně „jen“ o kosmetickou péči, pravidelné promašťování je ve skutečnosti polovina úspěšné léčby, možná i víc. Díky němu se kvalita kůže o hodně zlepší, takže často není ani potřeba přidávat účinnou látku, což jsou u ekzémů většinou kortikoidy. Zároveň je to prevence vzplanutí nemoci. Když je kůže v dobré formě, ekzémová ložiska se netvoří tak snadno.

Co si myslíte o non-toxic přístupu?

Chemikálie, saponáty atp. jsou významné faktory pro zhoršení a vzplanutí ekzému. Ale zrovna tak různé přírodní receptury, v kterých může být přítomna řada dráždidel, stejně jako bylinky mohou být také alergeny – proto je potřeba najít to, co opravdu vyhovuje konkrétně té dané kůži.

Které bylinky mohou být nebezpečné?

To je individuální. Používají se nejrůznější rostliny, u ekzému často odvary z řepíku nebo měsíčkové a konopné masti – spoustě lidí to funguje a je to perfektní, naopak někomu to prostě nedělá dobře. Dá se to říct třeba i o heřmánku, vadit může prostě leccos.

Farmakologickou léčbu ale leckdo haní. Slýchám, že kortikoidy dermatologové předepisují jako na běžícím pásu, ale ty přitom nic neřeší. Co si o tom myslíte?

Kortikoidy jsou základní protizánětlivý lék, který pomůže v akutní fázi zklidnit ta příšerně svědivá ložiska. Pro mě jsou kortikoidy velmi dobrý sluha, ale špatný pán. Krátkodobě na razantní léčbu v případě vzplanutí ekzému jsou výborné a rychle pomohou.

V čem mohou kortikoidy naopak působit negativně?

Pokud se používají dlouhodobě bez přerušování, mohou mít řadu nežádoucích účinků. Při lokálním užití vedou hlavně ke ztenčení kůže, která je tak náchylnější k poranění i k infekcím. Časté a dlouhodobé lokální používání kortikosteroidů způsobuje jejich vstřebávání do krevního oběhu, což vede i k celkovým nežádoucím účinkům. To je ale problém hlavně celkově podávaných kortikoidů, které se užívají v tabletách. Tomu se občas krátkodobě nevyhneme ani v případě atopického ekzému.

Začarovaný kruh je ale potřeba nějak rozetnout, a to kortikoidy opravdu umí. Když je malé dítě osypané a rodiče ho odmítají namazat slabým kortikoidem, který je mu „přímo na tělo“ napsaný, je to zbytečné trápení. Všichni rodiče, kteří s tím mají zkušenosti, vědí, jak děti pláčou, nespí a škrábou se v noci až do krve tak, že jim musí dávat rukavičky. Kortikoidy opravdu pomohou – když se používají uměřeně, jsou skutečně základní léčebnou strategií.

Dá se z atopického ekzému „vyrůst“?

Ano, naštěstí se z něj často „vyroste“. Těžší atopici mají problémy už jako miminka, dost často se to ale potom zlepšuje ve školním věku, kdy už je ložisek jenom pár nebo se ekzém vrací stále méně častěji. V pubertě mohou atopický ekzém zhoršit hormonální výkyvy – pak se ale stav většinou upraví a v dospělosti už bývá často vše v pořádku. Dispozice však přetrvává celoživotně, proto je důležité o kůži pečovat i v době bez projevů ekzému  a snažit se vyhýbat nepříznivým faktorům, které mohou vést ke vzplanutí nemoci.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.