KOMENTÁŘ JANA MALINY | Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bouchl do stolu. Čtyři bitevníky L-159A na Ukrajinu nepoletí. Důvod? Prý je sami zoufale potřebujeme. Podle pana ministra musí naše armáda chránit české nebe před drony typu Šáhid úplně stejně, jako to dělají Ukrajinci. Že jste si nevšimli, že by nám nad Kladnem bzučely íránské drony? To je vedlejší. Pokud je ale naše protivzdušná obrana skutečně tak slabá, že její osud visí na čtyřech podzvukových letadlech určených k vyřazení, mám pro pana ministra skvělý návrh. Ukrajinci nám totiž nabízejí své know-how zdarma.
Pojďme si to říct na rovinu. Pan ministr Zůna prohlásil, že oněch 16 kusů L-159A je perspektivní technika s životností do roku 2045. To je zhruba doba, kdy budeme všichni létat v antigravitačních modulech, ale čeští piloti budou zřejmě stále hrdinně startovat v Alce.
Ale budiž. Přistupme na ministrovu hru. Jsme v ohrožení. Drony útočí. Pokud je situace tak vážná, že si nemůžeme dovolit darovat ani stroje, které armáda bude vyřazovat, musíme okamžitě mobilizovat i civilní sektor.
Ukrajinci, kteří na rozdíl od nás nenosí maskáče jen na tiskové konference, ale reálně v nich bojují, totiž přišli na to, jak sundat drony levněji. A my se máme co učit.
Agro-stíhačka startuje z pole u JZD
Pane ministře, pište si. Zaprvé: Zlín Z-37 Čmelák. Ano, čtete správně. Ten žlutý symbol socialistického zemědělství, který jistě znáte z filmu Vesničko má středisková.
Zatímco my Čmeláky posíláme do muzeí, Ukrajinci na ně namontovali dvě infračerveně naváděné střely R-73 a poslali je lovit drony.
Představte si tu nádheru: Pilot Štefan ráno popráškuje řepku u Pelhřimova, a když mu radar nahlásí narušitele, prostě to zvedne, odpálí raketu za miliony zpod křídla letadla, které stojí méně než ta střela, a je po hrozbě. Provozní náklady? Deset tisíc na hodinu.
Navíc Čmeláků máme po aeroklubech dost. Stačí jen vyhlásit „agro-mobilizaci“.
Myslivci do vzduchu!
Pokud by došly rakety, máme tu Jakovlev Jak-52, legendární sovětský cvičný letoun, kde sedí dva lidi za sebou. Ukrajinský recept je prostý: První člen osádky vpředu pilotuje a druhý vzadu – světe div se – střílí z brokovnice.
Tady vidím obrovský potenciál pro českou myslivost. Naši nimrodi jsou známí tím, že trefí vše, co se hýbe (cyklisty, psy, kolegy). Dejme jim šanci vyniknout. Usadíme je do zadních sedaček cvičných Zlínů Z-226, otevřeme kabinu a hurá na Šáhidy. Je to levné, je to ekologické a divočáci budou mít klidnější život.
A kdyby bylo nejhůř, v muzeu na Točné máme letuschopnou stíhačku Hawker Hurricane z druhé světové války. Britové s nimi sundávali německé střely V-1 tím, že do nich „drcnuli“ křídlem. Jsem si jistý, že pan ministr by pro národní zájem dokázal deal s muzeem udělat.
Teď si asi říkáte, jestli naše Ministerstvo obrany tyto inovace vůbec zvažuje. Asi ne. Protože kdybychom chtěli zavést „bojové Čmeláky“, úředníci by museli vypsat výběrové řízení na deset let, požadovali by certifikaci NATO, klimatizovanou kabinu a systém nočního vidění od firmy, která sponzoruje tu správnou politickou stranu. Výsledkem by byl Čmelák za cenu Gripenu.
Konec legrace. Jde o životy.
Ale teď vážně, protože ono to vlastně vůbec vtipné není.
Celá tahle komedie s „nepostradatelnými“ L-159 má jednu zásadní trhlinu: České republice žádné nálety rojů Šáhidů nehrozí. Víte proč, pane ministře? Ne díky vašim čtyřem „usysleným“ letounům, které budou odpočívat v hangáru.
Jsme v bezpečí proto, že Ukrajinci drží ruskou armádu a jejich drony 1500 kilometrů od Prahy. Oni nasazují životy třeba i ve cvičných a práškovacích letadlech a s brokovnicemi v ruce, protože nemají na výběr.
Ale my máme na výběr. Měli jsme možnost jim poslat čtyři stroje, které disponují radarem, kanónem a dokážou ty drony sundat efektivně i v noci – něco, co pilot s brokovnicí v Jaku-52 nedokáže.
Místo toho jsme se rozhodli hrát si na to, že „národní zájem“ je křečkovat techniku. Je to sobecké, je to krátkozraké, je to zbabělé.
Takže, pane ministře, až se budete příště chlubit, jak posilujete obranyschopnost země tím, že jste neposlal pomoc těm, kteří krvácí i za nás, vzpomeňte si na ty ukrajinské kluky ve Čmelácích. Oni bojují s tím, co mají. My máme to, co oni potřebují. Ale raději se budeme dívat, jak nám to doma „rezne“. Tomu se neříká strategie. Tomu se říká ostuda.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
