GLOSA LADISLAVA NAGYE | Mediální sklenici vody rozbouřil spor mezi dvěma novináři z jednoho (našeho) vydavatelského domu. Jádrem sporu bylo, jestli je přípustné navštěvovat zemi nepřítele. My si myslíme, že to je potřebné.
Pokud nebudeme zastávat premisu, že všichni obyvatelé nepřátelského státu jsou nepřátelé, podlidi a bůhvíco ještě, není důvod s nimi nehovořit. Osobně, nikoli jen prostřednictvím zašifrované internetové komunikace. Ostatně ti starší z nás si jistě vzpomenou, jak vděční jsme v době totality byli za návštěvy ze Západu.
Západní bohemisté – z Francie, Itálie, Německa a anglofonních zemí – tehdy odváděli obdivuhodnou a nedocenitelnou práci. Bořili stereotypy. Na obou stranách. U nás působili jako vítané narušení totalitní propagandy, ve svých zemích zase připomínali, že ne všichni za železnou oponou touží vtrhnout na Západ a plenit.
Dokud nedojde k otevřené válce, jsou takové kontakty neobyčejně cenné. Rozhodně nejde o turismus, v žádném případě takové návštěvy nelegitimizují nepřátelský systém a už vůbec nelze hovořit o tom, že by podporovaly tamní ekonomiku. Těch pár drobných, co tam dotyčný utratí, bohatě vyváží informační hodnota návštěvy.
Je důležité – pokud to jde a pokud to neznamená osobní ohrožení pro dotyčné –, aby lidé, kteří se zabývají určitou zemí (která má tu smůlu, že tam panuje totalitní režim, ať je to Rusko, Írán nebo KLDR), do těch zemí jezdili.
Ostatně ještě nedávno to byla známka určité intelektuální poctivosti. Psát z „netu“ a „socek“ je až příliš jednoduché.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
