KOMENTÁŘ JAROMÍRA PISKOŘE | Piotr Naimski, bývalý zmocněnec pro strategickou infrastrukturu v Morawieckého vládě, je velmi silnou politickou postavou. Dokázal kolem sebe zorganizovat tým profesionálů, který dotáhl do konce v pevně zadaných termínech velmi složitou stavbu plynovodu z Norska přes Švédsko a Dánsko do Polska. Baltic Pipe dnes představuje strategický – z větší části podmořský – plynovod, který dodává ze Severního moře tolik plynu, že se Polsko stalo zcela nezávislé na ruských dodávkách. Těsně před dokončením jeho stavby byl však v červnu 2022 Naimski z funkce odvolán.
Osobně mu to sdělil místopředseda vlády a předseda PiS Jaroslaw Kaczyński. Odvolání záhy svým podpisem stvrdil premiér Morawiecki. K důvodům odvolání se oficiálně nikdo nevyjádřil. Od polského prezidenta Naimski následně obdržel Řád bílého orla – nejstarší nejvyšší státní vyznamenání Polské republiky udělované za mimořádné civilní a vojenské zásluhy ve prospěch země.
Naimski byl u prvotních vyjednávání s Američany o stavbě první polské jaderné elektrárny a podle následných spekulací tvrdošíjně zastával názor, že se Američané mají na stavbě a provozu elektrárny podílet nejen jako dodavatelé, ale také jako podílníci, a to i finančně. Byl tvrdohlavý a názor nezměnil. Právě to měl být důvod jeho odvolání – a Kaczyński veřejně přiznal, že to byl on, který mu jej sdělil. Naimski ovšem s médii od svého odvolání nekomunikuje.
Po loňských říjnových volbách byl Tuskovou vládou do funkce vládního zmocněnce pro strategickou infrastrukturu jmenován Maciej Bando, bývalý šéf polského Energetického úřadu. Bando je typický úředník, který to dokonce o sobě zdůrazňuje a vidí to jako svou přednost, neboť „úřady a regulátoři jsou dnes úzkým hrdlem pro proces přípravy jaderné elektrárny“.
Na proběhlém ekonomickém kongresu v Katovicích na otázku o spuštění první polské jaderné elektrárny odpověděla polská ministryně průmyslu Marzena Czarnecka: „S opatrností říkáme, že je to rok 2040. Naši předchůdci byli optimisté a předpokládali rok 2032. Neměli nic konkrétního na stole. Já jsem realistkou. Všechny podobné investice mají zpoždění.“
Je evidentní, že Tuskova Koalicja Obywatelska – Občanská koalice nemá žádnou vůli nějak uspíšit stavbu jaderné elektrárny
Podobně se vyjádřil i zmocněnec pro strategickou infrastrukturu Maciej Bando, já jen opakuji jeho informaci. To je reálné datum. Vy jste věřili v datum 2032 či 2033? Tvrdila to předešlá vláda v předešlé Strategii do roku 2040.“
Den poté na stejném kongresu Maciej Bando za klíčové pro stavbu elektrárny označil posílení úřadů, regulátorů či technického dozoru. „Není to jen otázka lopaty a betonárky. Pokud neposílíme příslušné úřady, nemůžeme snít o tom, že budeme mít jadernou energetiku.“
O slovech ministryně průmyslu nepadlo nic, jen před zástupci amerických Westinghouse a Bechtel zdůraznil, že v roce 2028 má být použit poprvé „jaderný beton“, a pak už bude celá stavba v rukách firem odpovědných za stavbu.
Podle toho, jak tiskový úřad ministerstva průmyslu kmital a vysvětloval nevysvětlitelné, vcelku sympatická a evidentně ukecaná profesorka Czarnecka takto zveřejnila neveřejný vládní úmysl odložit otevření první polské jaderné elektrárny o sedm let.
Překvapení polští novináři pak sice spočítali vládě dopady na polskou důvěryhodnost, ale nijak razantního prohlášení o co nejkratším možném vybudování elektrárny se nedočkali. Tvůrce energetického programu vládní Občanské koalice, který seděl v panelu na konferenci pět metrů od ministryně, Grzegorz Onichimowski, dnes nový ředitel Polskie Sieci Elektroenergetyczne podotkl: „Dnes máme v Polsku mnoho větrných elektráren, kterým končí doba provozu. Jejich výkon 1 MW nahradíme novými o výkonu 5–6 MW.“
Je evidentní, že Tuskova Občanská koalice nemá pražádnou vůli nějak uspíšit stavbu jaderné elektrárny. Nutí jí k tomu jen silná podpora jádra u voličů a podepsaná smlouva s Američany. Nucený odchod od uhlí bude tedy co nejdéle zdržovat, případně jej chce řešit masivní výstavbou větrných elektráren jak mořských, tak pozemních. Vyrovnávací mají být dočasně plynové.
Olga Sypuła, manažerka European Energy Polska, si na stejné konferenci ale moc servítky nebrala: „Zákon o územním plánování zcela diskriminuje větrné elektrárny. Je v rozporu s evropskou legislativou. Větrné elektrárny kvůli špatnému zákonu budou v Polsku nahrazeny velkou fotovoltaikou, protože kvůli zastaralé síti jsou místa pro připojení velmi omezena. Infrastruktura nutná k provozu OZE v Polsku se teprve začala stavět. Je to pozdě.“
Polsko je stále uhelná velmoc, ale dnes už žádná banka nebude financovat ani opravu uhelné elektrárny a ty stávající v Polsku postupně dožijí. Energetické společnosti konečně donutily polský stát, aby od nich převzal doly a další uhelná aktiva a ty do konce příštího roku přejdou i s horníky do ryze státních rukou.
Státem ovládaným energetickým společnostem se tak uvolní ruce a budou schopny financovat z nových úvěrů zelenou energetiku a uhlí pro provoz dožívajících elektráren budou nakupovat za určené ceny ze státních dolů. Taková je energetická politika nové polské vlády. Ostatně expert Onichimowski podotkl, že na evropském trhu s elektřinou je jí dost a je levná.
Autor je polonista
