KOMENTÁŘ JANA MALINY | Uplynulé dva dny naplnily kdekoho nečekaným optimismem. Jak jsme si už zvykli nečekat nic zásadního ze zasedání OSN nebo z rétorických obratů Donalda Trumpa, tak je důvod zpozornět – k ruské válce se totiž nečekaně jasně postavili i J. D. Vance nebo Pete Hegseth. Do toho všeho řekne ukrajinský prezident, že lidé v Kremlu by si měli hledat kryty, pokud Rusové brzy neukončí válku. Vypadá to, že se něco děje.
Ještě před pár dny Donald Trump mluvil o Ukrajině spíš zdrženlivě. Během posledních několika dnů se ale tón zásadně proměnil: podle deníku The Wall Street Journal byl prezident nejen v intenzivním kontaktu s lidmi ve své administrativě, kteří dlouhodobě prosazují tvrdší postoj vůči Rusku, ale měl být i „read in“ – seznámen s přípravou ukrajinské operace, pro niž by se počítalo s podporou amerických zpravodajských služeb.
V kombinaci s rychlou změnou rétoriky napříč administrativou to působí jako koordinovaný obrat, nikoli náhodná výhybka. Celý vývoj postoje Trumpa k Ukrajině hezky shrnuje video níže.
Jak se to stalo: poradci, briefingy, rámování problému
Podle téhož líčení trávil Trump poslední dny s představiteli, kteří dlouhodobě tlačí na jasnější podporu Kyjeva – včetně někdejšího bezpečnostního poradce Keitha Kellogga a čerstvě jmenovaného velvyslance USA při OSN Mikea Waltze.
Ti prezidenta informovali o stavu bojiště i o tom, že Rusko navzdory úsilí na frontě v poslední době výrazně nepokročilo. Do stejné mozaiky zapadá i zmíněná připravovaná ukrajinská operace, jež by si vyžádala americkou zpravodajskou podporu. I bez detailů o vojenské stránce je to jistě důležitý stavební kámen politické změny v Bílém domě.
Pozitivně působil i rozhovor Volodymyra Zelenského ve Fox News. „Putin tolikrát lhal prezidentu Trumpovi, že to změnilo dynamiku vztahu,“ řekl ukrajinský prezident. Zmínil i častější hovory a setkání.
Když byl tázán, zda ho překvapilo, že Trump mluví o možnosti ukrajinského vítězství při odpovídající podpoře EU a NATO, odpověděl, že ho „trochu“ překvapil pozitivní tón, ale že „Trump hodlá podporovat Ukrajinu až do konce“ – s dodatkem, že zatímco Ukrajina chce válku ukončit rychle, Putin nikoliv, ačkoliv veřejně předstírá opak.
Proč Rusko nechce konec války (a proč na tom záleží)
Je klíčové si uvědomit, že zatímco Ukrajina i USA mají silnou motivaci válku ukončit, Rusko ji dnes končit nechce. Země přešla do válečné ekonomiky, která opět rozhýbala upadající regiony, otevřela továrny a zaměstnala lidi v odvětvích od výroby dronů přes opravárny techniky až po munici.
Vojenské platy a pozůstalostní dávky přinášejí do mnoha ruských domácností peníze, o jakých se jim před válkou ani nesnilo. Zastavení války by tuto dočasnou prosperitu ukončilo a do země by se vrátilo vysoké množství demobilizovaných vojáků bez jasných pracovních perspektiv.
Proto je – z hlediska Putinova režimu – v nejlepším zájmu konflikt protahovat. To je nakonec v souladu s tím, co Zelenskyj opakuje neustále: Putin nemá motivaci válku pozastavit, natož ukončit.
Posun celé administrativy
Obrat v USA se neomezuje na jen na prezidenta Trumpa. Viceprezident J. D. Vance řekl, že „válka je špatná pro Rusko, špatná pro Ukrajinu a špatná pro Ameriku“ a že pokud „Rusové odmítnou jednat v dobré víře, bude to pro jejich zemi velmi, velmi špatné“.
Zdůraznil, že jde o uznání reality, nikoliv o náhlý výkyv kurzu, a že administrativa „bude každý den bojovat za mír“. Důležitý je adresát výtek: Vance explicitně volá k jednání Moskvu, ne Kyjev. To je řeč, kterou jsme v posledních měsících z Washingtonu rozhodně neslýchali.
Mike Waltz, dnes americký velvyslanec při OSN, zase mluví o nutnosti dávat Moskvě srozumitelné signály. Ve vysílání Fox News popsal, že už na prvním zasedání Rady bezpečnosti řešil opakovaná narušení vzdušného prostoru Rumunska, Polska a Estonska a že „prezident to myslí vážně“.
Označil za „common sense“, že NATO takové stroje zachytí a v krajním případě i sestřelí. Vzkaz je jednoduchý: na aliančním území platí pravidla a budou vymáhána.
Neobvyklé je, když se do zahraničněpolitické debaty ve velkém zapojuje ministr financí. Scott Bessent však mluvil opět ve Fox News také jasně: USA „nepošlou vojáky“, ale „prodají Evropanům zbraně“, které oni předají Ukrajině.
Zopakoval, že prezident chce válku ukončit a že klíčové je zaměřit se na zdroje ruských příjmů – především na ropu. A připomněl „původní hřích“ v podobě Nord Streamu 2, před nímž „Trump varoval už v prvním období“, a závislost Evropy na ruské energii, „která nás sem dovedla“. Takové výroky z úst ministra financí naznačují, že se nová linie promítá i do sankční a obchodní politiky.
Zelenskyj: „V Kremlu by měli vědět, kde mají kryty“
Do nové rétorické ofenzivy zapadá i rozhovor prezidenta Zelenského pro web Axios. Na otázku, co by vzkázal lidem pracujícím v Kremlu, odpověděl: „Především musí vědět, kde mají své kryty. Pokud válku nezastaví, budou je potřebovat.“
Takto jasné varování, že pokračování agrese už nebude znamenat jen abstraktní geopolitický tlak, ale i reálnou hrozbu pro bezpečí samotného mocenského centra v Moskvě, je téměř bezprecedentní.
Zelenskyj zřejmě poprvé takto otevřeně naznačil, že Kreml by se mohl stát cílem, čímž posunul komunikaci z roviny prosby o podporu a varování před Putinovým režimem k přímému vzkazu ruskému vedení.
Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Bývalý prezident a nynější místopředseda ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv Zelenského označil za „kyjevského narkomana“ a prohlásil, že Rusko disponuje „zbraněmi, proti nimž kryt nepomůže“. Dodal, že to platí nejen pro Ukrajinu, ale také pro Spojené státy.
The Kiev drug addict said the Kremlin should know where a bomb shelter is so its occupants can hide when he uses long-range American weapons. What the freak needs to know is that Russia can use weapons a bomb shelter won't protect against. Americans should also keep this in mind.
— Dmitry Medvedev (@MedvedevRussiaE) September 25, 2025
Větší přímočarost a tvrdší slova mohou naznačovat, že se blíží období, kdy obě strany přestanou skrývat, že hrají o samotnou budoucnost režimů v Kyjevě a Moskvě.
Řeči ale války neukončí. Teprve konkrétní kroky – tlak na ruské příjmy, intenzivnější zpravodajská podpora, jasnější bezpečnostní záruky nebo i alianční opatření v příhraničním prostoru – by z rétoriky udělaly politiku.
V tomto smyslu považuji současný obrat za nadějný krok správným směrem. Skutečný test ale přijde s prvními měřitelnými důsledky.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
