KOMENTÁŘ JANA MALINY | Výroky některých politiků před volbami znejistily zaměstnance Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Je to vlastně očekávatelné, že Kateřině Konečné ze Stačilo! leží v žaludku prestižní vědecká instituce, která rozkrývá také hrůzovládu jejích předchůdců. Proto šla do voleb s tím, že pravomoci ÚSTRu omezí. „To, že nás chtějí soudruzi z hnutí Stačilo! zrušit, svědčí o tom, že svou práci děláme dobře,“ říká Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. Některé z projektů této instituce mediálně trochu zapadly, pojďme si je připomenout.
Lidé z této instituce mají za sebou nejen obsáhlou publikační činnost na světové úrovni, ale i řadu záslužných projektů a iniciativ, a to přestože byl Ústav pro studium totalitních režimů v minulosti v médiích často skloňován jako místo ideologických sporů nebo sporného nakládání s financemi.
Je pravda, že za vedení Zdeňka Hazdry byla na jaře 2017 zahájena rekonstrukce sídla ÚSTRu v Siwiecově ulici, která měla být dokončena v květnu 2018, ale před dvěma lety bylo z budovy stále torzo a rekonstrukce nepokračovala. Profinancováno bylo přibližně 60 nebo 70 milionů korun a ministerstvo financí odmítalo poskytnout další částku. Stát se nakonec rozhodl torzo bývalého sídla historiků prodat.
Vyvolávací cena byla asi 79 milionů korun, konečná suma se vyšplhala na skoro pětinásobek – 387 milionů korun, což se považuje za úspěch. Dnes už badatelé sídlí v nových prostorách v paláci Archa, kde si díky prodeji bývalé budovy mohou zaplatit nájem na 20 let dopředu. A tam se teď chystají nové projekty.
Méně peněz komunistům
Jedním z právě probíhajících projektů, na kterých se ÚSTR podílí, je snaha symbolicky potrestat prominenty bývalého režimu. Ústav pro studium totalitních režimů vypracoval seznam bývalých představitelů komunistického režimu, kterým mají být sníženy důchody. „Předali jsme seznam prominentů, z nichž 220 bylo žijících a 177 byl důchod krácen. V druhé vlně budou počty daleko větší,“ uvádí první náměstek ředitele ÚSTRu Kamil Nedvědický.
Opatření se vztahuje například na lidi, kteří mezi 25. únorem 1948 a 17. listopadem 1989 zastávali funkce v nejvyšších orgánech komunistického režimu. Jde tedy o bývalé členy a kandidáty Ústředního výboru KSČ, vedoucí tajemníky krajských, okresních a obvodních výborů, členy vlád, předsedy Národního shromáždění a představitele zemských, krajských či okresních národních výborů i Nejvyššího soudu.
Na základě těchto podkladů od ÚSTRu začala Česká správa sociálního zabezpečení snižovat důchody o 300 korun za každý započatý rok výkonu funkce v komunistickém aparátu.
Práce Ústavu byla podle ředitele Ladislava Kudrny časově náročná zejména kvůli dohledávání osob, které působily na nižších úrovních stranické hierarchie. Odhadem jde o více než patnáct set bývalých komunistických funkcionářů.
Více peněz disidentům
Na opačné straně barikády se ÚSTR zasadil o symbolické odškodnění lidí, kteří byli v 70. a 80. letech vystaveni politicky motivovanému ochrannému dohledu nebo byli nuceni opustit republiku v rámci represivních operací, jako byla například akce Asanace.
Tzv. ochranný dohled byl v období normalizace nástrojem Státní bezpečnosti, jak i po propuštění z vězení systematicky sledovat a omezovat životy disidentů, signatářů Charty 77 a dalších oponentů režimu.
Tito lidé čelili opakovaným výslechům, domovním prohlídkám, ztrátě zaměstnání a hrozbě opětovného obvinění i věznění. Příslušný zákon schválil Senát letos v létě, lidé, které minulý režim takto šikanoval, mohou požádat o jednorázovou částku 100 000 korun.
Jeden den v sovětském gulagu
ÚSTR se ale neohlíží jen do minulosti. Pomocí moderních technologií a metod se snaží nejenom zkoumat, ale i předávat poznatky směrem k mladé generaci.
Kromě letních škol, kde probíhají diskuse s učiteli, jak dnešním školákům předat plastický obraz nedávné totalitní historie, se zaměřuje i na projekty virtuální reality.
Projekt Jeden den v gulagu vznikl pod vedením historika Lukáše Holaty a přenáší uživatele přímo do prostředí sovětského pracovního tábora. Ředitel ÚSTRu Ladislav Kudrna upozorňuje, že nejde jen o technicky propracovanou simulaci – opírá se o výzkum, archivní prameny a svědectví přeživších.
„Uživatel si na vlastní kůži vyzkouší každodenní realitu vězně v gulagu: těžkou práci, nelidské podmínky, strach i zoufalství,“ dodává Kudrna s tím, že projekt považuje za silný vzdělávací nástroj, který ukazuje, jak může historie promlouvat prostřednictvím moderních médií.
Není žádná lepší a horší totalita
Jedním z dlouhodobých cílů Ústavu pro studium totalitních režimů bylo, aby se české právo přestalo tvářit, že zločiny komunismu jsou méně závažné než zločiny nacismu. Po letech debat, apelů a veřejných výzev se to letos poprvé reálně pohnulo.
Poslanecká sněmovna na konci května 2025 schválila novelu trestního zákoníku, která výslovně umožňuje postihovat podporu a propagaci komunistického hnutí. Nově doplněný paragraf 403 tak staví obě totalitní ideologie – nacistickou i komunistickou – na stejnou úroveň. Za jejich propagaci bude nově možné uložit trest odnětí svobody od jednoho do pěti let.
ÚSTR podtrhuje, že nejde o politické gesto, ale o vyjádření elementární spravedlnosti. „Nejde o ideologii, ale o ochranu demokratického právního státu,“ zdůrazňuje první náměstek ředitele ÚSTRu Kamil Nedvědický.
To jsou jen některé z mnoha důvodů, proč by Ústav pro studium totalitních režimů měl mít nadále své místo v České republice i společenské debatě. Je zkrátka dobré míti ÚSTR.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
