KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Evropská komise byla připravena. Jen dvě hodiny poté, co dnes nad ránem vstoupila v platnost americká cla na dovoz evropské oceli a aluminia, oznámila zavedení vlastních protiopatření, která mají postihnout americké zboží v hodnotě 26 miliard eur, což odpovídá asi pěti procentům obchodu mezi EU a USA. Komise zároveň oznámila, že tak činí nerada, z donucení, a že je připravena kdykoli jednat o zastavení této války, kterou považuje za škodlivou pro obě strany.
Evropská odpověď se má odehrát ve dvou etapách. Od 1. dubna budou obnovena cla zavedená proti USA v letech 2018 a 2020 a posléze pozastavená na zboží v hodnotě osmi miliard eur. Týká se to širokého spektra výrobků, od lodí a motorek až po whisky.
V polovině dubna pak budou následovat další protiopatření na zboží za 18 miliard; jejich přesný obsah a rozsah bude Komise konzultovat s členskými státy a zástupci byznysové sféry – na stole je mix amerických průmyslových a zemědělských výrobků. Do té doby bude ovšem Komise nadále podněcovat Spojené státy k jednání: „Naše opatření budou zastavena kdykoli, pokud bude nalezeno řešení.“
„Spojené státy aplikují od dnešního rána cla na dovoz oceli a hliníku. Hluboce litujeme, že bylo toto opatření zavedeno,“ prohlásila Ursula von der Leyenová. „EU musí jednat, aby ochránila spotřebitele a podniky. Naše odvetná opatření jsou silná a vyvážená,“ uvedla s tím, že takto jedná nerada a z donucení. „Komise považuje americké rozhodnutí za nespravedlivé, poškozující transatlantický obchod, škodlivé pro byznys a pro spotřebitele a vedoucí často k růstu cen.“
We deeply regret the US tariffs imposed on Europe.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) March 12, 2025
Tariffs are taxes.
They are bad for business, and even worse for consumers.
Today Europe takes strong but proportionate countermeasures.
We remain ready to engage in dialogue ↓ pic.twitter.com/5m1bGZjnsx
Spojené státy zavedly během prvního období prezidenta Trumpa v červnu 2018 proti EU cla na evropský import oceli a hliníku v hodnotě 6,4 miliardy eur. O dva roky později byla spuštěna další, postihující zboží za 40 miliard, vesměs výrobky obsahující ocel a hliník.
EU reagovala v červnu 2018 protiopatřeními postihujícími importy z USA za 2,8 miliardy; další následovala o dva roky později. Zbývající evropské kroky měly nastat v červnu 2021; byly však pozastaveny s tím, že obě strany budou jednat o dlouhodobé dohodě ohledně dovozních a vývozních kvót.
Komisař pro obchod Maroš Šefčovič se v únoru snažil vyjednat ve Washingtonu racionální dohody, ale nikdo se s ním moc nebavil.
Prezident Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentních cel na dovozy evropské oceli, hliníku a výrobků z nich 10. února. EU se od té doby marně snažila ho od tohoto záměru odradit. Naopak, na 3. dubna ohlásil oznámení dalších, tentokrát prý recipročních cel na veškeré zboží dovážené do USA z EU. Evropská komise se snaží najít cesty, jak tuto hrozbu odvrátit, včetně nabídek, že sama zruší nebo sníží dnes platná evropská cla na americké dovozy.
Zatímco v bezpečnostní oblasti byla EU poněkud zaskočena Trumpovým nepředvídatelným počínáním, v obchodu se dobře připravila. Trump své záměry ohlašoval dlouho dopředu a Komise odpovídala, že bude stejně razantní. Ovšem vzhledem ke skladbě vzájemného obchodu – EU vyváží do USA více zboží než dováží, zatímco ve službách je to naopak – má Evropa v každém případě více co ztratit než Spojené státy.
V Komisi zatím nikdo nenavrhuje zavedení restriktivních opatření v oblasti služeb, zejména pak působení amerických digitálních platforem jako jsou X, Facebook, Google či Apple, které se za Trumpa staly součástí vznikajícího nového amerického mocenského centra.
Na druhou stranu nikdo neví, z jakých pohnutek bude Trump jednat, ani co nakonec udělá. Vůči Kanadě i Mexiku již cla několikrát zavedl a zase zrušil, a pak zase zavedl. Bůhví, zda si bude takto pohrávat i s Evropou.
Komisař pro obchod Maroš Šefčovič se marně snažil v únoru ve Washingtonu vyjednat nějaké racionální vyhlídky; nikdo se s ním moc nebavil. Je jasné, že Trump a jeho lidé by radši mluvili napřímo s jednotlivými vládami EU než s celou Unií – podle nejmenovaných svědků jim není vždy jasné, že členské státy odevzdaly tuto pravomoc Evropské komisi a že se s tím budou muset smířit.
Ani předseda Evropské rady António Costa, ani předsedkyně komise Von der Leyenová zatím nedostali pozvánku do Bílého domu, kde se přitom už objevili francouzský prezident Emmanuel Macron, polský Andrzej Duda a dnes například irský premiér Micheál Martin.
Navíc Trump se nechal slyšet, že Evropská unie byla vytvořena proto, aby škodila Spojeným státům, což je hodně bizarní výklad dějin. Takže zatím spíše předpokládejme, že se začínající celní válka opravdu rozhoří naplno.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
