KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Svět vstupuje do obchodní války, která nebude mít vítězů. Americký prezident v noci na úterý uvalil cla na Kanadu, Mexiko i Čínu, v případě Evropské unie je to už jen otázkou času. Donald Trump tak zásadně otáčí kormidlem americké obchodní politiky a popírá jeden z pilířů současné americké prosperity.
Nejprve fakticky: Donald Trump v noci na úterý oznámil uvalení 25procentních cel na zboží z Kanady a Mexika a zdvojnásobil cla na zboží z Číny na celkových 20 procent.
Cla u svých sousedů Trump zdůvodňuje nedostatečnou ochranou hranic, přes které mají do Spojených států mířit nelegální pracovníci i zboží, zejména co se týče drog jako fentanyl – to je však minimálně v případě Kanady velmi zveličené tvrzení.
„I když prezident Trump dal Kanadě i Mexiku dostatek příležitostí, aby omezily nebezpečnou činnost drogových kartelů a příliv smrtících drog proudících do naší země, tyto země nedokázaly situaci adekvátně řešit,“ uvedl Bílý dům ve svém prohlášení.
Krok pochopitelně nezůstává bez reakce dotčených. Čína s Kanadou již reciproční cla oznámila, podobný krok se očekává i od Mexika. Podle kanadského (odstupujícího) premiéra Justina Trudeaua uvalení cel „zničí mimořádně úspěšné obchodní vztahy mezi oběma zeměmi.“
Zavedení obchodních cel vůči nejbližším obchodním spojencům – a Číně – zapadá do Trumpovy politiky „America First“. Slibuje si od ní, že podpoří domácí výrobce a zároveň motivuje zahraniční firmy, aby přesunuly část své výroby do USA a celní povinnosti se vyhnuly. Jenže cla fungují jiným způsobem v Trumpových politických projevech a jinak v reálné ekonomice.
Negativním důsledkem zavedení cel bude růst inflace, která je v USA už nyní na zvýšených třech procentech. Zdražování přijde jednak proto, že zahraniční zboží bude vlivem cel dražší, jednak proto, že domácí výrobci se tomuto zdražení přizpůsobí a zvýší si své marže.
Vyšší míra inflace pak vytvoří tlak na americkou centrální banku k zásahu a zvýšení úrokových sazeb, což se zase projeví na výkonu americké ekonomiky. Cla zaplatí nejprve americký zákazník, později celá ekonomika.
Uvalení cel a zahájení globální obchodní války jde navíc i proti základům, na kterých Spojené státy dlouhodobě budují svou obchodní politiku. Amerika v posledních třech dekádách vyrostla – a prosperovala – ze snahy omezovat obchodní bariéry, s určitou výjimkou Číny a prvního prezidentského období Donalda Trumpa.
Spojené státy tak liberalizovaly svůj obchod se Střední Amerikou (smlouva CAFTA) či Koreou (KORUS) a držely volný obchodní vztah i se svými sousedy (USMCA).
To se nyní mění. Amerika se stává extrémně protekcionistickou velmocí a Trumpem odstartovaná obchodní válka nepomůže nikomu – ani Americe. Je pravděpodobné, že dojde k omezení či zpřetrhání globálních dodavatelských řetězců.
Jak to vypadá, jsme zažili poměrně nedávno – například během covidové pandemie či během zablokování Suezského průplavu lodí Ever Given. V obou těchto případech šlo o období spojené s růstem inflace a poklesu ekonomického výkonu.
Na pokles hospodářského růstu za první letošní kvartál mimochodem ukazuje i aktuální projekce atlantské pobočky americké centrální banky Fed. Ta nově předpokládá, že největší světová ekonomika klesne o 2,8 procenta. Takový vývoj by pro Donalda Trumpa, který se prezentuje jako zkušený byznysmen, který umí „rozhýbat ekonomiku“, byl zásadní prohrou.
Americké i evropské akciové trhy na zavedení cel a de facto odstartování globální obchodní války reagují negativně a jsou ponořeny do červených čísel. Trhy totiž na rozdíl od Donalda Trumpa vědí, že taková válka nemá vítězů – snad s výjimkou ega amerického prezidenta.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
