KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Je to zcela nová situace, doposud nemyslitelná: hlavním konfliktem letošních sněmovních voleb může být zahraniční politika. Otázka, o které se bude rozhodovat, je stejně prostá jako zásadní: „Kam chceme patřit, koho budeme mít napříště za naše spojence, kým chceme být.“
Ponechme nyní stranou geopolitiku, motivace a cíle Donalda Trumpa, který se nejspíš pokouší vrazit klín mezi Rusko a Čínu tím, že obětuje Ukrajinu a Putina si přetáhne na svou stranu.
Své důsledky to má a bude mít také pro českou politiku, na její dynamiku, jejíž síla může zásadně ovlivnit předvolební situaci. Jednoduše řečeno: Trumpova zrada Ukrajiny vnáší do české politiky nový konflikt, který může na několik let dopředu rozhodnout o tom, kam budeme v mezinárodní politice patřit.
Petr Fiala už minulý týden ve svém mimořádném projevu k národu řekl, že musíme postupně navýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP. Což bude nejspíš teprve začátek. V zákulisí jsem zaslechl toto: „Co letos nedáme do rozpočtu, aspoň jako kvazi mandatorní výdaj, tam už potom nedostaneme – vše půjde na zbrojení.“
Opozice svorně reaguje, jakoby snad podle ruských not: zvyšovat peníze na zbrojení není potřeba, důležitější jsou jiné věci. Tvrdí to hnutí ANO, SPD Tomia Okamury a pochopitelně i komunisté. „Neuvažujeme o zvýšení výdajů na obranu, když nenaplňujeme ani ta dvě procenta HDP,“ uvedl v pondělí pro CNN Prima News Karel Havlíček z hnutí ANO.
Jeho předseda Andrej Babiš pak před několika dny na svých sociálních sítích zveřejnil video, ve kterém pozici své strany co do zvyšování výdajů na zbrojení popisuje jasně: „No, já to nechci!“ Podle něj totiž každý normální člověk nechce válku. O tom, kdo je agresor a kdo oběť, pochopitelně mlčí.
„My, čeští politici, bychom se ale měli hlavně starat o lidi, o lidi, kteří žijou v České republice. A ne od rána do večera stále mluvit o válce a o Ukrajině. Já chci mluvit o České republice,“ uzavřel Babiš.
Přesně takto sobecky a bezohledně ve vztahu k Ukrajině, kterou nechává Trump na holičkách, bude Babiš mluvit v kampani.
Jsou to principiální otázky. Chceme být na straně oběti? Pomůžeme zemi, která se brání brutální přesile, projevíme solidaritu a postavíme se na stranu těch, kteří hájí spravedlnost a odsuzují bezpráví, násilí, mučení a třeba i deportaci malých dětí z ukrajinského území? Anebo budeme kolaborovat s agresorem?
Takto jednoduché to je. Letošní volby na dlouhou dobu rozhodnou o našem charakteru, o našem geopolitickém ukotvení, budou o zcela základních principech, ze kterých vyrůstá každá demokracie. Ta si totiž vždycky hledí toho, aby chránila práva menšin, aby pomáhala slabším. Ostatně většiny a silnější si umí poradit i bez ní.
Trump a jeho USA jsou toho odpudivým důkazem.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
