Krym se ocitá v izolaci. Ukrajinské drony ničí lodě, sklady i zásobovací trasy

KOMENTÁŘ JANA MALINY | Snažím se ve svých analýzách držet nohama na zemi a situaci na bojišti interpretovat střízlivě. Když se ale podíváme na aktuální dění na ukrajinské frontě a v ruském týlu, nelze se ubránit pocitu, že se musíme nacházet v zásadním bodě zlomu celé války. Ukrajina spustila logistickou blokádu Krymu, statisíce (!) dronů mění ruské zásobovací trasy v hořící pohřebiště. Kyjev navíc vytáhl nečekaný technologický trumf, když elegantně obešel možné politické limity Washingtonu a pro své přesné údery si pronajal komerční americké satelity.

Izolace bitevního pole je jednou ze základních pouček moderní války. Pokud odříznete nepřátelské jednotky od zásobování palivem, jídlem a municí, je jen otázkou času, kdy se jejich obrana začne hroutit. A přesně to nyní Ukrajina provádí s ruským uskupením na jihu a na Krymu.

Hlavní pozemní koridor, který spojuje pevninské Rusko s Krymem přes okupovaný Mariupol a Melitopol, se v uplynulých týdnech změnil v zónu smrti. Ukrajinské drony zde útočí s takovou intenzitou, že podle zpráv z ruských zdrojů někteří řidiči armádních i civilních konvojů jednoduše odmítají na tuto trasu vyjet.

Ruská armáda se proto pokusila přesunout část logistiky na lodě v Azovském moři. Odpověď ukrajinských bezpilotních sil byla blesková: během jediné noční série úderů dostalo zásah pět ruských nákladních lodí v přístavech Berďansk, Jalta a Mariupol. Šlo o plavidla, která okupační armáda využívá k převozu vojenské techniky, maziv a zároveň k nelegálnímu exportu ukrajinského obilí. Útoky si vyžádaly i oběti v řadách ázerbájdžánských posádek, které se nechaly najmout k obsluze ruské armádní mašinérie.

Dopady této nové blokády, jak situaci už otevřeně nazývají i ruská média, jsou na Krymu hmatatelné. Místní úřady musí přiznávat, že palivo je dostupné výhradně pro armádu a krizové složky, a vyzývají civilisty, ať u čerpacích stanic nepanikaří. Jenže ono není co tankovat.

Sto tisíc úderů a obavy ruských „vlastenců“

Zatímco Moskva dál oficiálně tvrdí, že se nic neděje, vlivné ruské armádní kanály bijí na poplach. Proválečný blogger Rybar nedávno zveřejnil analýzu ukrajinských dronových kapacit, ze které běhá mráz po zádech i otrlým analytikům.

Podle Rybara ruská protivzdušná obrana zachytila nad svým územím za posledních dvanáct měsíců neuvěřitelných 54 821 ukrajinských dronů. Zkuste si to číslo představit. To ale není všechno. Měsíční produkce a starty z Ukrajiny se nyní blíží k číslu 10 000, což znamená, že letos pošle Kyjev na ruské pozice a infrastrukturu kolem sta tisíc dronů.

K situaci se už s mrazivým fatalismem vyjadřují i ti nejdrsnější ruští jestřábi. Bývalý velitel separatistů Igor Girkin (Strelkov) zhodnotil situaci s typickým defétismem: „Je třeba poznamenat, že naše strana byla na nové schopnosti ukrajinské armády naprosto nepřipravena – technicky, informačně i organizačně. Opatření proti rojům střednědosahových dronů s umělou inteligencí nejsou žádná. Pokud se tato nová blokáda potáhne další týdny, strategická situace našich vojsk se zhorší a následky budou absolutně tragické a nevyhnutelné.“

Satelitní byznys a bypass Bílého domu

Důvodem, proč je Ukrajina najednou tak efektivní, nejsou jen lepší drony, ale především bezprecedentní posun v získávání satelitních dat. Deník The Wall Street Journal nedávno odhalil fascinující pozadí ukrajinských deep-strike operací: Ukrajinci masivně zrychlili vyhledávání cílů díky snímkům od americké komerční satelitní společnosti Vantor.

To má naprosto zásadní a překvapivý geopolitický přesah. Kyjev v tomto ohledu přestal být závislý na těžkopádném sdílení informací vládními kanály a případných politických náladách ve Washingtonu. Pokud se americký ministr obrany nebo prezident z politických důvodů rozhodne zbrzdit předávání zpravodajských dat, tuto dohodu to (minimálně okamžitě) neovlivní. Jde o čistě komerční smlouvu mezi privátním sektorem a Ukrajinou.

A výsledky jsou bez přehánění fenomenální. Komerční satelity přelétají nad zájmovými oblastmi Ruska zhruba osmnáctkrát denně, což znamená nový snímek zhruba každých 45 minut. Doba potřebná k nalezení a zasažení ruských cílů se díky softwaru na zpracování těchto dat zkrátila o neuvěřitelných 90 procent.

Ukrajinci už zkrátka nemusí riskovat drahé průzkumné drony k ověření zásahu tisíc kilometrů hluboko v Rusku. Prostě si za necelou hodinu stáhnou satelitní snímek. Přesně takto svět v téměř reálném čase sledoval nedávnou zkázu ruské korvety v Baltském moři, o které jsem psal v našem pravidelném týdenním škodolibém přehledu ruských neúspěchů.

Ruský ekonomický cirkus v plamenech: Delegáti na fóru sledovali destrukci vlastní flotily

Teror jako jediná odpověď?

Rusko teď čelí zatím neřešitelnému problému. Nemá technologickou ani produkční kapacitu, aby zastavilo přilétající desetitisícové roje dronů naváděné komerčními satelity do slepých míst ruské protivzdušné obrany. Ruská armáda krvácí a logistika kolabuje. Co tedy může Moskva dělat?

Pohled do nedávné historie dává bohužel velmi jasnou odpověď. Kdykoliv ruské velení v této válce narazilo na vlastní strategickou a taktickou nemohoucnost, sáhlo po plošném teroru. S tím, jak bude Ukrajina v  nadcházejících týdnech nepochybně stupňovat údery na ruské rafinérie a  logistické tepny, lze očekávat jediné: další vlnu frustrovaných, masivních raketových útoků na civilní a energetickou infrastrukturu v  Kyjevě, Oděse, Dnipru či Lvově. Pro Moskvu už totiž nějaká „normální“ vojenská řešení v tuto chvíli neexistují.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

sinfin.digital