KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Každá strana chce do vlády. Která říká, že ne, tak jen proto, že ji tam nikdo nechce. Logicky k moci chtějí i Motoristé, kteří zatím ani nejsou ve Sněmovně. Přesto dělají velkou chybu, když říkají, že se spojí pouze s hnutím ANO a koalici SPOLU a ODS označují za zlo. Tím si hloupě omezují manévrovací prostor a omezují voličský potenciál. Mohli oslovit zklamané pravicové voliče. Ale plivli jim do tváře.
Každý volební souboj se vede na dvou frontách. Jednak se snažíte porazit „nepřítele“, jednak chcete přetlačit „přátele“. To první vám definuje okruh voličů, které můžete oslovit, druhé představuje snahu vylovit z tohoto „rybníka“, který sdílíte s potenciálními koaličními spojenci, co nejvíce ryb. Přičemž možnost „upytlačit“ něco z cizího rezervoáru bývá omezená. Při současném ostrém rozštěpení společnosti to platí více než jindy.
Sbírat nespokojené hlasy na obou stranách barikády (respektive nezávisle na dělící linii vláda–opozice) mohou jen hodně nevyhraněné strany (typu Starostů). Nebo antisystémové subjekty, pro něž tu ovšem spíše existuje „třetí rybník“ naštvaných lidí, kteří už nevěří nikomu a ničemu a štvou je jak Fiala, tak Babiš. Tam spadají komunisté, do značně míry SPD a teoreticky právě Motoristé.
Zvláště u nového subjektu (pokud nechce jen těžit z momentálního rozvratu a lovit v kalných vodách) je klíčové vymezit si, kde stojí a co chce prosazovat. Z toho vyplyne, proti komu primárně bojuje i kdo jsou jeho hlavní spojenci – a tím i soupeři o stejné „kapříky“.
Protestní strany fungují jinak a Motoristé jistě stále mají možnost válčit s KSČM, SPD a dalšími o rybníček obsahující zhruba dvacet až dvacet pět procent hlasů radikálních nespokojenců.
Zdálo se, že zejména Filip Turek, lídr kandidátky do europarlamentu, měl poněkud vyšší ambice. Během volebních debat opakoval, že chce do frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kterou spoluzakládala ODS. Ani ho nenapadlo hlásit se k SPD, ale ani k ANO. Oslovil spíše pravicově smýšlející nevoliče i nespokojené původní příznivce SPOLU. A teď by dle záměru Motoristů měl stát v řadě s Okamurou a dožadovat se Babišovy přízně?
Aby bylo jasno, nejde o nějaké moralizování, leč o zcela pragmatickou úvahu, již lze vyjádřit otázkou: Jak se dopočítat do sto jedné a zároveň se stát součástí oné vítězné sestavy? Děláte, co musíte, abyste získali co nejvíce voličů, pokud možno si žádné neodradili a měli co nejširší koaliční potenciál – neboli takové partnery, s nimiž to „dáte“. Motoristé vsadili na zdánlivě správnou tezi: Dostaneme se do Sněmovny a většinu sestavíme s ANO.
ODS udělala chybu, když Turka vetovala a neumožnila jeho přijetí do frakce ECR – skončil u Patriotů.
Má to ovšem dva háčky, či spíše pořádné háky. Za prvé: jaké voliče tímto chtějí Motoristé oslovit – a vědí to vůbec? Za druhé – kde berou jistotu, že ANO bude preferovat právě je?
Turek je v politice nováček, ovšem v kampani do Evropského parlamentu si počínal instinktivně správně. Říkal totéž, co ODS – pouze tvrdil, že on se na rozdíl od ní „nezakecá“, a rovněž dával najevo, že až uspěje, bude s ní spolupracovat a „tlačit ji“ ke změnám v Green Dealu.
Bez ohledu na jeho reálné šance něco prosadit byl uvěřitelný. A uspěl nad očekávání. Jeden by řekl, že na této vítězné strategii budou Motoristé stavět. Ale oni řekli „NE!“
Podle mě ODS udělala chybu, že Turka vetovala a neumožnila jeho přijetí do frakce ECR (skončil u Patriotů). Možná nezkousla hořkost prohry, ale v politice musíte umět projevit i velkorysost. Tohle by vyřešilo mnohé. Nicméně to už je pryč.
Podívejme se na to, jak si nyní Motoristé sami nesmyslně vypouštějí rybník. Mohli aspirovat na roli vzývané „nové, opravdu pravicové pravice“. Lídra by na to měli. Místo toho budou balancovat na pomezí levice a extrému.
Když jsem viděl klidné a silné vystupování Filipa Turka v debatě s ministrem pro evropském záležitosti Martinem Dvořákem, v němž se zdálo, že ten první sedí ve vládě a druhý je radikál, říkal jsem si: „Jo! To může být konzervativní kladivo na liberály!“
Jenže co je konzervativního na submisivním vyhlášení cíle stát se přívěskem nejsilnějšího levicového subjektu? Nevěřil jsem svým uším, když jsem slyšel tohle říkat předsedu Motoristů Petra Macinku.
Motoristé se de facto dostávají do rybníka ANO. V něm však smí být pouze jedná velká štika…
Válka se dá ukončit dohodou s nepřítelem, ale nesmí se začínat kapitulací. Prostě nemůžete říkat, že chcete být „lepší, zásadovější a silnější ODS“, a zároveň se postavit do role „béčka“ největšího protivníka, kterého drtivá většina pravicových konzervativních voličů nenávidí. To je „contradictio in adjecto“, rozpor už v samotném tvrzení. Říká se, že volič snese všechno, ale takovou spektakulární nekonzistenci sotva.
Pokud opravdu míříte primárně na „konzervy“ (a ne na voliče současné opozice, ať už systémové či antisystémové), můžete udělat dvě věci. Buď zaujmout místo nové zásadově pravicové strany (jak říkal Miroslav Kalousek). Čímž dáte potenciálním voličům najevo, že posílíte dnešní uvadající koalici SPOLU a umožníte jí vládnout, ale pouze za té podmínky, že přijme váš program tvrdých reforem a snižování výdajů.
Nebo nemusíte prozrazovat předem, komu dáte přednost (ostatně neříká to jednoznačně ani Babiš), a soustředíte se na vlastní misi, na kvalitní program a snahu získat co nejvíce voličů, jimž záleží na konsolidaci veřejných financí, podpoře podnikání, ale také na revizi Zeleného údělu či na odporu vůči ruské agresi.
Pravda, s tím posledním mají Motoristé poněkud problém – respektive s tím nesouzní Václav Klaus, jehož je Petr Macinka blízký spolupracovník.
Áčko Václava Klause…💜 pic.twitter.com/1oBJ5SkpYX
— Petr Macinka (@petr_macinka) December 15, 2024
Určitě by se našlo deset až patnáct procent pravicových konzervativních voličů ochotných se pod takový program podepsat, i kdyby s ním přišla mimoparlamentní partaj. Po volbách by se vidělo, s kým lze vládnout, ale Motoristé by vůbec nemuseli zůstat na ocet. Jde o solidní a poměrně široce přijatelný koncept. V každém případě by si mohli zajistit dobré místo v politickém spektru.
Na koho však cílí Macinkovci takto? Voličů zklamaných z fungování vlády pod taktovkou SPOLU je docela dost. Těch, kterým je zároveň sympatický Babiš, daleko méně. A ti si spíše vyberou rovnou jeho.
Pak jsou zde protestní voliči. O ně se však svede docela bitva, v níž mají SPD a Stačilo náskok před Motoristy. Kteří se nakonec tímto manévrem de facto dostávají do rybníka ANO - v něm však smí být pouze jedná velká štika…
Pokud jsem správně pochopil myšlenkové pochody představitelů Motoristů – oni si to nejspíše představují tak, že v pohodě „vyloví“ velkou část hlasů ODS a celé pravice, a pak je coby dárek převázaný hedvábnou stužkou předají do rukou baštýře Babiše.
Zřejmě kalkulují s tím, že „pravičák“ je od slova „babišák“. Který politolog jim takový nesmysl poradil? Kdyby to byla pravda, už dávno na spojení s ANO došlo. Zabránil mu právě strach z reakce voličů.
Motoristé mohli cílit na všechny nespokojené pravičáky, ale jako „B tým“ ANO jich osloví jen část
Za rozhodnutím Motoristů stát se „farmou pro klub ANO“ zjevně stojí víra, že hlavní chybou ODS byla neschopnost domluvit se s Babišem. Hloupost! Ve skutečnosti tohle její příznivci nikdy nechtěli. Jde o přání některých politiků občanských demokratů a může to být po volbách i poznaná nutnost, rozhodně však ne záměr servírovaný voličům. To by ódéesáky coby „Babišovy zaprodance“ takoví Starostové převálcovali raz dva.
„Nalepením se“ exkluzivně na ANO si Motoristé mohou rovnou škrtnout ty voliče, kteří budou mít pocit, že z nich dělají hlupáky. Ale dejme tomu, že i přes tuto kardinální chybu do Sněmovny projdou. Co bude pak? Sázka na jednu kartu se jim nemusí vyplatit. Co když STAN, který spolupráci s ANO veřejně odmítá, získá díky tomu více hlasů a nakonec bude žádanějším partnerem pro Andreje Babiše paradoxně Vít Rakušan?
Kdybychom měli brát vážně chlubení, že Motoristé budou nejsilnější pravicovou stranou, šlo by jejich slib stát se přílepkem k ANO přirovnat k tomu, jako kdyby Václav Klaus upekl opoziční smlouvu ještě před volbami v roce 1998. Jak by v nich asi dopadl? I tak mu tento deal přivodil konec.
A kolik z těch, kteří volili SPOLU v roce 2021, si přálo koalici s Babišem? Dnes snad někteří ano, ale asi ne mnoho. Jiní by ji přijali jako poslední možnost. Další nikdy.
Motoristé mohli cílit na všechny nespokojené pravičáky. Jako „B tým“ ANO jich osloví jen část. Navíc budou soupeřit o hlasy s protestními stranami a ani Babiš je nebude šetřit, jakmile pocítí, že mohou „loupit“ i u něj. Kapři se počítají po výlovu a koalice se skládají po volbách.
Macinkovci se měli napřed starat o zajištění vlastního loviště, než začali rozhlašovat, s kým zasednou k rybí hostině. Jak praví (parafrázovaná) lidová moudrost: Kdyby voličští kapříci rostli na stromech, nebyly by rybníky.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.














