KOMENTÁŘ JANA MALINY | Po mediální a politické bouři, která na začátku roku vypukla kvůli zdánlivě šílenému nápadu Donalda Trumpa anektovat Grónsko, zpozornělo mnoho lidí. Co se to zase děje? Hrozí rozpad NATO kvůli jednomu ostrovu? Je Západ skutečně tak nejednotný? Zatímco v Evropě a USA se vedly vyhrocené debaty, v Kremlu logicky bouchalo šampaňské zn. Игристое. Oficiální Ruská média se posmívala – tak jak to děláme v INFO.CZ, když se nedaří Rusku. Jenže radost byla předčasná. Ukázalo se, že celá fraška byla velmi pravděpodobně jen geniálně nastraženou pastí. A Rusko, opilé radostí, si ani nevšimlo, že jsme právě získali schopnost, jak mu zavřít jednu z nejdůležitějších strategických cest.
Západ je evidentně mnohem prohnanější, než si v Moskvě dokázali představit. Celý spor o Grónsko, který vyvrcholil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, nebyl známkou slabosti, ale dokonale provedenou strategickou klamnou operací.
Cílem bylo zaměstnat Rusko sledováním domnělého rozkolu v Alianci, zatímco v tichosti probíhala příprava na faktické uzavření Severní námořní cesty pro ruskou stínovou flotilu.
Kreml v extázi: „NATO se hroutí!“
Když Donald Trump a jeho administrativa začali otevřeně mluvit o anexi Grónska a hrozit Dánsku a Evropě cly, ruská propaganda naskočila na vlnu s neskrývanou radostí. Ruská státní televize, v čele s křiklouny jako Vladimir Solovjov, slavila Trumpův přístup jako smrtící úder pro jednotu Západu, který odvede pozornost od Ukrajiny a poskytne Rusku volné ruce.
Do sboru radostně přizvukovali i nejvyšší představitelé. Ministr zahraničí Sergej Lavrov okamžitě přispěchal s prohlášením o „hluboké krizi“ v NATO a fantazíroval o scénářích, kdy jeden člen Aliance napadne druhého.
Bývalý prezident Dmitrij Medveděv zase jásal nad blížícím se „kolapsem transatlantické aliance“.
Všichni se soustředili na divadlo plné urážek a výhrůžek, ale při tom jim zjevně unikla podstata: zatímco se Rusové plácali po zádech, jak jim Západ hraje do karet, smyčka se začala utahovat.
Tichá operace „Uzavření arktické brány“
A zatímco se tedy v Moskvě slavilo, v Davosu se ve skutečnosti nekonalo žádné usmiřování, nýbrž finále předem připraveného plánu.
Hrozba cly nebyla skutečným ekonomickým tlakem, ale jen donucovacím nástrojem, který měl diskusi o Grónsku dostat na nejvyšší úroveň a legitimizovat výsledek. A tím výsledkem byla dohoda o masivním rozšíření amerických a aliančních vojenských základen a zařízení na ostrově.
Jindy extrémně vypočítaví Rusové to přehlédli. A co je v sázce? Severní námořní cesta není jen obchodní trasou. Je to klíčová tepna pro ruskou stínovou flotilu tankerů, které v rozporu se sankcemi převážejí ropu, a zároveň logistická podpora pro Severní flotilu a její ponorky.
Posílená kontrola tohoto koridoru ze strany NATO znamená přímé ohrožení 10–15 % ruského námořního exportu ropy do Asie. Spolu s tlakem Ukrajiny v Černém moři a zpřísněnou kontrolou v Baltu se rýsuje téměř dokonalá námořní blokáda, která by mohla Rusko připravit až o 300 milionů dolarů denně. Grónsko je posledním dílkem skládačky.
Ledová sprcha pro Moskvu
Zatímco oficiální místa jásala, několik střízlivějších ruských analytiků se snažilo marně varovat. Fjodor Vojtolovskij a Konstantin Blochin z ruských think-tanků správně a realisticky popsali Trumpův návrh jako „přípravu na rozmístění amerických raket a vojenské infrastruktury“ a celou situaci označili za „zástěrku pro expanzi v Arktidě“.
Nová dohoda, která se údajně inspiruje statusem britských suverénních základen na Kypru, umožní USA a dalším členům NATO v Grónsku nejen rozšiřovat vojenskou přítomnost, ale také instalovat prvky nového systému protivzdušné obrany „Golden Dome“.
Ruské ambice na dominanci v Arktidě, kde se nachází odhadem 13 % neobjevených světových zásob ropy a 30 % zemního plynu, tak dostaly tvrdý úder. A co je pro Kreml nejhorší? Nemá na to prakticky žádnou odpověď.
Gotcha! Dostali jsme vás
Konečný účet grónské operace odhaluje zásadní strategický přehmat Kremlu. Ruské vedení se nechalo zlákat vidinou rozkolu v NATO a zcela přehlédlo tichou realizaci dlouhodobého cíle, který citelně omezuje jeho globální manévrovací prostor.
Tato epizoda tak nesvědčí o krizi Západu, ale naopak o jeho schopnosti provádět komplexní strategické operace pod závojem politického napětí. Pro Moskvu je výsledkem nejen ztráta klíčové arktické trasy, ale především bolestné zjištění, že pravidla hry jednoduše nepochopila.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
