KOMENTÁŘ RADKA KOVANDY | Na pozadí tři roky trvající agrese Ruska vůči Ukrajině se v Mnichově rozhodovalo nejen o jejím konci, ale i do jaké míry a zda vůbec má starý kontinent na to hrát v měnícím se globálním uspořádání nějakou významnou roli. Do toho jako blesk z čistého nebe přišlo vystoupení německé (lidskoprávní, sociálně spravedlnostní a „ekologické“) organizace Germanwatch: „V souvislosti s válečnými konflikty musí politici řešit hlavně změny klimatu, protože ty jsou jejich hlavní příčinou.“ Přijde vám to absurdní? Čtěte dál.
Německá „nevládní“ organizace Germanwatch se minulý týden na začátku Mnichovské konference vytasila s rozhořčeným projevem ve smyslu, že politici by se měli zabývat primárně změnou klimatu a tím, jak proti ní bojovat, protože právě ona je hlavní příčinou vzrůstajícího geopolitického napětí.
„Hlavy států a vlád nemohou na mnichovské bezpečnostní konferenci diskutovat o problémech bezpečnostní politiky, aniž by se také zabývaly změnou klimatu,“ uvádí Germanwatch v prohlášení, které citoval deník Bild.
Stejně to vidí i stávající (a končící) ministryně zahraničí Annalena Baerbock za Zelené: „Každý, kdo nechá ochranu klimatu ‚sklouznout‘, ohrožuje globální bezpečnost. Jde o největší bezpečnostní hrozbou naší doby,“ citoval její prohlášení Spiegel.
Jakkoli má změna klimatu bezesporu zásadní dopad na životy lidí, je opravdu spouštěčem současných válek? Axel Bojanowski, který se dlouhodobě zabývá problematikou ekologie a klimatu, říká v odpovědi na apel německé ekologistické organizace Germanwatch stručně a jasně: Ne!
Zrevidoval čísla uváděná touto organizací hned na jejich úvodní stránce („Klimatické škody na celém světě více než 4,2 bilionu eur! 800 000 úmrtí v důsledku extrémního počasí“) a porovnal je s oficiálními fakty jiné organizace, jež je brána za „hlavního arbitra“ v této problematice – tedy Mezivládního panelu pro klima pod Programem OSN pro životní prostředí.
„V současné době neexistuje dostatek důkazů, že změna klimatu způsobená člověkem vyvolává ozbrojené konflikty,“ píše se ve zprávě této organizace.
„V porovnání se sociálními a ekonomickými důsledky je vliv klimatu na konflikty relativně slabý,“ cituje další řádky z této zprávy Bojanowski.
A dále v této souvislosti upozorňuje na fakta, která dlouhodobě zkoumá a prezentuje známý „rudý hadr na zeleného býka“, dánský politolog a statistik Bjorn Lomborg.
V porovnání se statistikami z 19. a první poloviny 20. století je současný trend pozitivní – přestože dnes žije na Zemi čtyřikrát více lidí, počet obětí živelních katastrof se celkově snižuje. A i když se některé z meteorologických událostí mohou jevit (nebo i mnohdy ve svých projevech jsou) extrémnější, umíme se na ně lépe adaptovat.
Téměř dnes a denně vídáme, že svět na jedné straně hoří nebo je naopak decimován bleskovými záplavami – jenže to je do značné míry dáno tím, že jsme díky digitálním technologiím a internetu „obšancováni“ skrz naskrz a dozvídáme se okamžitě téměř o všem, co se kde jen šustne.
A k poslednímu argumentu organizace Germanwatch, tedy že roste počet a výše škod pojistných událostí v souvislosti s živelními pohromami – je to logické, protože narůstá plocha městských aglomerací. Typický případ jsou jihovýchodní státy USA, nad kterými v hurikánové sezóně pravidelně přecházejí intenzivní tlakové níže. Kdysi řídce obydlené oblasti jsou dnes hustě zastavěné lidskými sídly. To samé platí i pro mnohá místa v Evropě.
Greenwatch a spol.
Organizace Greenwatch se honosí označením „nevládní“ a „nezisková“. Jak ale uvádí Bojanowski i jiní, čerpá mimo jiné finance z německých spolkových fondů, tedy od daňových poplatníků.
Navíc jak ukazuje následující tabulka z oficiálního dokumentu Germanwatch, ty skutečně významné prostředky nepřicházejí od drobných dárců, jimiž organizace legitimizuje své působení jako „hnutí podporované zdola“. Ne, přicházejí od obřích dárců, jež jsou často propojeni s mezinárodními korporacemi i politikou.
O skutečné nezávislosti a nezaujatosti Germanwatch si tak může každý udělat vlastní obrázek.
Stejně tak o jejích narativech a komentářích dění na Mnichovské bezpečnostní konferenci – tedy že současné války jsou primárně rozdmýchávány neřešenou klimatickou změnou.
Což o to, změny klimatu – zejména toho lokálního, způsobené prokazatelně lidskou činností (odlesnění, vyčerpání vodních zdrojů či zasolení půdy intenzivní zemědělskou činností) opravdu v minulosti vedly k rozkolům dlouho etablovaných civilizací. A dnes se klimatická změna jistou přímou měrou podílí na migraci obyvatel z Afriky či Střední Asie.
Ovšem daleko více, byť nepřímo, se agenda klimatické změny promítá do bojů o ovládnutí nerostných zdrojů, nutných mimo jiné k výrobě „zelených technologií“.
Ale že by byl zrovna současný rusko-ukrajinský konflikt primárně způsoben klimatickou změnou? Že by se Putin vydal na Drang nach Westen proto, že mu někde za Uralem hoří Sibiř a následkem tání permafrostu se otevírají ložiska metanu?
Není to spíše úplně naopak? Že právě kvůli evropským „zeleným snahám“, navíc posíleným dodnes nevysvětleným náhlým německým úprkem od jádra (nebo možná vysvětlitelným tím, kdo kdysi skrytě financoval tzv. protiatomová hnutí), se Rusko v geopolitické šachové partii odvážilo k bezprecedentnímu útočnému tahu?
To vše právě v době, kdy Evropa rostoucí měrou spoléhala na (ruský) zemní plyn jako „přechodové palivo“ na cestě k bezemisnímu průmyslu a ekonomice? Nebo i na idealistické projekty, jaké třeba v roce 2020 vypracovala právě organizace Germanwatch: Climate Crisis: Russia-EU Cooperation Opportunity?
Samé otázky, a ne úplně příjemné, když odpověď je poměrně jasná – a působí jako ledovější sprcha než projev amerického viceprezidenta J. D. Vance.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
