V Kremlu vidí Trumpa jako šmelináře bez pák. Snaží se tvářit drsně, ale reálné prostředky nemá, míní Just

Jiří, co tě napadlo jako první, když ses dozvěděl o dealu s naftou mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem?

Že to je pořádná kravina. Z ekonomického hlediska to nemá vlastně žádný smysl, jde spíš o politiku. A otázka zní, pro koho to má větší význam – jestli pro Vladimira Putina, nebo pro Donalda Trumpa.

Předevčírem jsem o tom shodou okolností hovořil s ruskými experty, konkrétně třeba s Konstantinem Simonovem, což je docela vážený odborník na energetiku. Ten mi přímo potvrdil, že ekonomicky to nedává žádný smysl. Spojené státy paradoxně samy vyvážejí naftu do světa. Ruskou naftu fakticky nepotřebují. Pokud by Američané stopli vlastní vývoz, mají nafty dostatek a cena na čerpacích stanicích přímo v USA by klesla.

Rusko naftu vyváželo také, je to pro něj primární zdroj exportu ropných produktů. V létě s tím sice mělo problémy kvůli zemědělské kampani, protože zemědělci palivo potřebovali, ale teď už je po žních a Rusko zase najíždí na exportní režim. Ostatně se plánovalo, že začátkem listopadu se export nafty do zahraničí znovu rozjede.

Proč se tedy taková dohoda oznámila právě teď, když po ekonomické stránce nic nového nepřináší?

Protože jde o politický deal. Začalo to dřív a má to vyslat různé politické signály – jak pro domácí publikum ve Spojených státech, tak samozřejmě pro domácí publikum v Rusku. A pak je v tom také určité popíchnutí Evropy, což zdůrazňoval právě i pan Simonov. S tímto pohledem plně souzním.

Z ekonomického hlediska by to pro Rusko byly stejné peníze, jako kdyby naftu vyvezlo do Uzbekistánu nebo do Turecka. Tady jde o signál, že dochází k určitému sbližování. A protože se se vší pravděpodobností nedaří vyvíjet tlak přímo na Ukrajinu, vyvíjí se tímto způsobem. A nejen na Ukrajinu, ale i na Evropu. Evropa se jakékoliv dohodě s Ruskem brání, zatímco Donald Trump ji otevírá docela elegantně a způsobem, který je citlivý pro Evropu, pro Rusko a do určité míry i pro samotné Spojené státy.

V době tohoto oznámení jednala ve Washingtonu ukrajinská delegace. Objevily se zprávy, že reakce byla velmi prudká a Kyrylo Budanov údajně pohrozil, že Ukrajinci naopak spálí všechny ruské přístavy a rafinérie. Může Ukrajina takovému americkému tlaku reálně vzdorovat? A co všechno mohou Spojené státy udělat – od zastavení zpravodajských informací po zablokování prodeje amerických zbraní přes evropské prostředníky?

Nevěřím tomu, že by tam Budanov ukázal prostředníček a třísknul dveřmi. To by byl až příliš tvrdý odchod z jednání a Ukrajina bohužel Spojené státy potřebuje. Zpravodajské informace jsi zmínil naprosto přesně. Teď se objevily spekulace, že Spojené státy v noci nepředaly Kyjevu informace o startu ruských balistických raket. Nevím s jistotou, jestli je to pravda, nicméně hovoří o tom prezident Zelenskyj i další ukrajinští experti. A Ukrajina skutečně neměla čas se na onen útok připravit – nejen kvůli nedostatku protiraketových střel, ale chyběl čas varovat lidi, aby se schovali a zajistila se ochrana.

To je jasný signál, že Spojené státy jsou bohužel ochotny a schopny na Ukrajinu tvrdě tlačit. Ukrajina je sice technicky schopná zapálit ruské tankery, terminály i rafinérie, ale v současné situaci, kdy je na tom z hlediska západní podpory špatně, si to nemůže dovolit. Musí hrát podle Trumpových notiček. A v podstatě už podle nich hraje. Sama ukrajinská média uvádějí, že v posledních dnech Ukrajina na žádné rafinérie neútočila. Cílila na datacentra a další objekty, ale rafinérie vynechala. Ten tlak ze strany USA na Ukrajinu bohužel funguje.

Když to člověk shrne, Spojené státy ulevují agresorovi a z napadené země dělají viníka. Co si od toho Donald Trump slibuje a jak to rezonuje v Rusku?

Nejsem amerikanista, ale vnímám v tom ryzí Trumpův pragmatismus. A slovem „ryzí“ myslím to, že mu vlastně o nic hlubšího nejde. Jde mu o zájmy Ameriky tak, jak je sám chápe, a potažmo o jeho vlastní zájmy.

V Rusku to samozřejmě vnímají mimořádně kladně. Nedělají si iluze, že by z toho vytěžili nějaké závratné peníze navíc, protože ty finance by exportem nafty tak jako tak získali. Zásadní je pro ně to, že byla narušena sankční jednota. Trump se rozhodl sankční tlak na Rusko dočasně snížit, a to je pro Moskvu mimořádně důležité. Spojené státy tím ústy Trumpa deklarují ochotu zmírňovat sankce vůči Rusku, aniž by Rusko udělalo jakékoliv vstřícné kroky.

Trump se domnívá, že takový postup může vést k míru. Podle mě je to naivní, protože Putinovi o ekonomiku primárně nejde. Kroky by musely být citelnější a musela by se do nich zapojit i Evropa, aby Rusko pochopilo, že musí také samo něčím přispět. V tomto ohledu to vyznívá naprázdno, ale v Rusku jsou přesto rádi, slaví a ten politický signál je pro ně klíčový.

Putin měl v telefonátu Trumpovi nabídnout, že by Rusko převzalo obohacený uran z Íránu. Snaží se tím Moskva vykreslit jako nepostradatelný prostředník v problému, který Trumpa pálí?

Vidím to jako snahu Vladimira Putina zvýšit sázky a posílit vlastní roli a význam. Jenže Donald Trump už v minulosti Putina s tímto návrhem v podstatě odpálkoval. Řekl, že nepotřebuje, aby Rusové odebírali obohacený uran z Íránu, že si ho Američané vezmou sami, případně využijí spřátelený režim, kterému důvěřují – v nadsázce třeba Pákistán. Tohle jsou z Putinovy strany jen politické balonky. Neznamená to, že by měl na spor mezi Washingtonem a Teheránem reálný vliv, jen se do něj snaží vklínit.

Investigativní novinář Roman Anin napsal, že Putin a lidé kolem něj uvažují v kriminálním slangu petrohradského podsvětí a na Trumpa pohlížejí jako na „barygu“, tedy bezpáteřního šmelináře. Sedí tento popis?

Sedí překlad i samotný popis Donalda Trumpa. Má to však jeden podstatný háček. Oni ho sice vnímají jako barygu a vyděrače, ale zároveň vidí, že nemá potřebné páky. Je to pro ně jenom „baryga s ponty“ (z ruského slangového výrazu „ponty“, tedy vytahování, pozn. red.) – někdo, kdo se snaží tvářit drsně, ale ve skutečnosti nemá prostředky, aby mohl efektivně vydírat Ukrajinu, Írán nebo Čínu. Pouze se přetvařuje a dělá ramena. Protože je ale Trumpova politika přinejmenším verbálně mimořádně agresivní, dokážu si velmi dobře představit, že ho v Kremlu přesně takto vnímají.

Šéf FBI Kash Patel má v nejbližších dnech dorazit do Ruska a sejít se se svým protějškem z tajné služby FSB. Co o tom víš a co je příčinou takové cesty?

Z dostupných zpráv vyplývá, že hlavním tématem mají být drogy, jejich převoz a obchod s nimi, a dále obchod s bílým masem, obchod s lidmi a novodobé otroctví. Dává to svou logiku. Pokud chtějí Spojené státy a Rusko začít normalizovat vztahy – a podotýkám skutečně teprve začít, protože ty vztahy zdaleka nejsou tam, kde by je Trump chtěl mít – musí odstartovat u agendy, která je spojuje. 

Musí jít o témata s mezinárodním přesahem, která jsou v uvozovkách neutrální a výhodná pro obě strany. Boj proti drogám a pašování lidí přesně takovým tématem je. Je to zkrátka pokus zahájit dialog a navázat kontakty i na úrovni tajných služeb a rozvědek.

Na sociálních sítích se objevují informace, že Ukrajinci po skladech Ozonu přesunuli pozornost na datacentra společnosti Yandex, což je pro zjednodušení takový ruský Google. Jaké to má reálné dopady?

Průser. Je to obrovský průser pro lidi nejen v Rusku, ale i v Arménii, Bělorusku nebo Kyrgyzstánu. Yandex je digitální gigant celého postsovětského prostoru. Má obrovský ekosystém – nejde jen o vyhledávač, ale o kancelářské balíčky, streamovací služby, mobilitu, taxíky, umělou inteligenci i hlasového asistenta. A to všechno začalo masivně vypadávat.

Zrovna nedávno mě vezl řidič v autě a vztekal se: „Sakra, nemůžu používat Yandex navigaci, protože nefunguje. Vypadly servery a já musím jezdit po paměti nebo narychlo hledat jinou aplikaci.“ Je to obrovský zásah, mnohem citelnější než spekulace o vyřazených botech. Představuje to tvrdou ránu pro ruskou digitalizaci, pro jejich klíčový technologický podnik i pro ruskou ekonomiku jako celek.

Platí zde úsloví: kdo s čím zachází, s tím také schází. Byli to Rusové, kdo začal jako první útočit na datacentra v Kyjevě, Oděse nebo Dnipru. Teď dostali přesně stejnou odpověď. Vzhledem k tomu, že ruská datacentra jsou vysoce koncentrovaná a Yandex je měl umístěná převážně v západnějších regionech, dopadlo to na firmu mimořádně citelně. Pro ruské uživatele je to velmi bolestivý úder.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a neunikne vám žádná brilantní analýza z Moskvy. Díky moc.