Cenzura internetu a útoky na kritiky režimu jsou v Rusku běžnou praxí, ale skutečná nervozita probublává tam, kde by ji Kreml čekal nejméně – mezi farmáři a rodinami vojáků. Hromadné a nevysvětlené vybíjení dobytka na Sibiři se stává rozbuškou, která spojuje nespokojenost střední třídy s frustrací venkova. Rusista Karel Svoboda přibližuje, proč se zdánlivě okrajová zemědělská kauza mění v celonárodní téma a jakou roli v ní hraje strach z mezinárodní izolace i klasický ruský model „dobrého cara“.
Kdo sleduje dění v Rusku, nemohl minout problémy, které zažívají tamní uživatelé mobilního internetu. Stát jej pod záminkou bezpečnosti blokuje a vytváří takzvaný seznam „bílých stránek“. Ten obsahuje zhruba dvacet povolených webů, převážně vládních, mimo něž se uživatel prakticky nikam nedostane.
Pozornost vzbudil také případ Ilji Remesla, někdejšího horlivého podporovatele války proti Ukrajině, který se obrátil proti Kremlu a začal Vladimira Putina otevřeně kritizovat.
K celkové společenské nervozitě přispívá i další kauza – na první pohled možná méně „atraktivní“, ale o to výmluvnější. Masové vybíjení skotu v Novosibirské oblasti sice nemusí znít dramaticky, o vnitřním stavu současného Ruska však vypovídá mnohé. K rozčilené – dosud válkou nedotknuté – střední třídě a kritickým Z-blogerům, kteří kritizují Putina hlavně kvůli neefektivitě vedení války, se totiž začínají přidávat farmáři. Ačkoliv jde zatím o lokálně omezené skupiny, všeobecná nejistota se šíří dál; vybíjení dobytka už zasáhlo nejméně šest regionů včetně Čuvašska či Altaje.
Záhadná nákaza bez příznaků
Co se vlastně v těchto regionech odehrává? Místní úřady nařizují likvidaci stád s argumentem, že chtějí zabránit šíření nebezpečné nákazy. Plošná opatření jsou sice ve světě běžná u chorob typu slintavky či kulhavky, v tomto případě však chybí jakékoli věcné zdůvodnění.
Chovatelé nedostali žádné vysvětlení, proč o svůj dobytek přicházejí, zvláště když zvířata nevykazují sebemenší známky nemoci. Poté, co se zemědělci začali informací důrazně domáhat, přišla oficiální místa s tvrzením, že jde o pasterelózu. To je sice infekční onemocnění, ale běžně léčitelné antibiotiky – rozhodně nevyžaduje masové vybíjení a pálení kusů. Úřady však kontrovaly tvrzením, že se jedná o vzácnou variantu, u níž izolace ani léčba nepomáhá. Nakonec vinu svalily na samotné farmáře, kteří prý zvířata drželi v nevhodných podmínkách, čímž nákaze napomohli.
Obušky místo řádných kompenzací
Vlna odporu na sebe nenechala dlouho čekat. Místní zemědělci se v duchu ruských tradic neobraceli proti Vladimiru Putinovi, ale svou frustraci směřovali na gubernátora a regionální úřady, po nichž požadovali právní podklady pro likvidaci stád.
Stát reagoval předvídatelně: do ulic vyslal represivní složky a začal zatýkat. Po několika dnech napětí však mocenské orgány přeci jen částečně ustoupily. Kromě vskutku symbolického odškodného (171 rublů za kilogram masa, v přepočtu cca 40 Kč) přislíbily farmářům a jejich rodinám devítiměsíční rentu ve výši životního minima. Částka 18,5 tisíce rublů měsíčně (zhruba 4 500 korun) sice umožní lidem přežít, ale neřeší zásadní otázku: z čeho mají zemědělci zničené chovy znovu vybudovat?
Strach z Číny i zájmy agrobaronů
Důvodů, proč ruská strana odmítá přiznat skutečný stav věcí, může být hned několik, případně jde o jejich kombinaci. Nejpravděpodobnějším motivem je snaha vyhnout se mezinárodním komplikacím: pokud by Rusko oficiálně potvrdilo slintavku a kulhavku, muselo by tuto skutečnost nahlásit Světové obchodní organizaci a okamžitě zastavit export masa a mléčných výrobků, například do klíčové Číny.
Mezi ruskou veřejností se však šíří i další teorie – od spekulací o snaze velkých agrokombinátů zlikvidovat drobnou konkurenci až po obavy z neznámé nákazy, u níž chce stát zabránit panice. Ačkoliv jsou tyto scénáře méně pravděpodobné (opatření totiž zasahují i velké chovy), netransparentní a chaotická komunikace novosibirských úřadů jim přímo nahrává.
Čekání na „zachránce“ Putina
Vybíjení skotu na Sibiři se může zdát jako podružná událost, ale zdání klame. Krize totiž zasahuje regiony, z nichž do války na Ukrajině odešlo značné množství mužů. Právě vojáci se nyní začínají ozývat a proti svévoli úřadů protestují společně se svými rodinami.
«Пока мы тут воюем, вы прикрываетесь бронью в тылу и грабите народ!».
— SAW (@SA61W) March 23, 2026
Начались массовые обращения российских военных с фронта pic.twitter.com/Ybsei8i5xh
O tom, že nejde o okrajové téma, svědčí i pozornost federálních médií a zapojení hvězd ruského showbyznysu, například zpěváka Dimy Bilana.
Kauza se pro leckoho stala nástrojem pro budování popularity, čehož může v závěru využít i sám Vladimir Putin. Ten už v minulosti několikrát aplikoval osvědčený scénář: nejprve o problému „nevěděl“, aby se následně mohl zjevit v roli zachránce, který vše urovná. Je příznačné, že se k němu někteří protestující stále upínají. Přesto je z jejich reakcí patrná hluboká a rostoucí nervozita, která v současném Rusku začíná prostupovat stále širší vrstvy společnosti.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
