KOMENTÁŘ TOMÁŠE ZDECHOVSKÉHO | Říká se, že zloději a podvodníci jsou vždy o krok před policií. V době internetu a rychlého rozvoje umělé inteligence jsou metody organizovaného zločiny stále sofistikovanější. A hlavně, překračují hranice jednotlivých států, čímž se stávají často nepolapitelnými. Na to v Evropské unii musíme reagovat.
Evropské instituce proto musí být schopné spolupracovat rychleji, efektivněji a sdílet důležité informace bez zbytečných překážek. Právě na to se zaměřuje připravovaná revize evropské architektury boje proti podvodům, na které se jako zpravodaj Evropského parlamentu podílím.
Že je to velký problém, ukazují nejnovější čísla Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Na konci roku 2025 vedl EPPO 3 602 aktivních vyšetřování s celkovou odhadovanou škodou přes 67,27 miliardy eur. Jen během roku otevřel dalších 2 030 vyšetřování v případech s odhadovanou škodou 48,7 miliardy eur. Přibližně 45 miliard eur, tedy více než dvě třetiny celkové odhadované škody v aktivních případech, připadalo na podvody související s DPH a clem.
Nejde přitom o drobné podvody jednotlivců
Právě u složitých daňových a dotačních podvodů se stále více setkáváme s profesionálními strukturami působícími v několika členských státech současně. Dobře je to vidět i v České republice, kde minulý rok zarezonoval obří podvod s DPH při obchodování s elektronikou. Škoda? Přes přes 4,7 miliardy korun. Zásah probíhal současně také v Polsku a na Slovensku a v Česku se do něj zapojilo přibližně 300 policistů NCOZ.
Jak však tyto podvody rychle potírat? Evropská unie dnes má několik silných institucí pro boj s podvody a finanční kriminalitou – OLAF, Úřad evropského veřejného žalobce EPPO, Europol nebo Eurojust. Problém je, že tento systém vznikal postupně a není vzájemně propojený. Jednotlivé orgány mají rozdílné kompetence, pracují podle různých pravidel a ne vždy mají okamžitý přístup k informacím, které už má k dispozici někdo jiný. Mým cílem při práci na této revizi proto je, aby informace o podezřelém případu nemusely složitě putovat mezi několika institucemi a aby se minimalizovaly duplicity a slepá místa.
Považuji proto za zásadní rychlejší výměnu dat mezi OLAF, EPPO, Europolem a národními orgány. Provázanost je zcela klíčová. Když jeden úřad narazí na podezření z organizované trestné činnosti, musí se relevantní informace rychle dostat k orgánu, který může vést trestní řízení. Stejně důležité je propojit evropské a národní databáze, lépe využívat analytické nástroje a identifikovat vazby mezi firmami, lidmi a finančními transakcemi napříč několika státy. Bez toho se misky vah nevyrovnají a organizovaný zločin bude nadále vítězit.
Pár čísel…
V roce 2025 doporučil OLAF navrácení téměř 600 milionů eur z prostředků dotčených podvody a současně zabránil neoprávněnému vynaložení dalších 18 milionů eur. Uzavřel přes 200 vyšetřování a otevřel 254 nových. Za posledních deset let pak podle OLAF jeho práce pomohla získat zpět nebo ochránit přibližně 6,8 miliardy eur evropských prostředků. To už je slušná částka.
Samotná Evropská komise evidovala za minulý rok přes 13 tisíc nahlášených nesrovnalostí v objemu 2,1 miliardy eur, z nichž 986 bylo klasifikováno jako podvodné případy v hodnotě 274,3 milionu eur. Komise sama upozorňuje, že například případy související s podvody na DPH a některé případy v rámci Recovery and Resilience Facility nepodléhají stejnému systému povinného hlášení.
Princip „sleduj peníze“
Druhou klíčovou oblastí proto musí být princip „follow the money“. Nestačí zjistit, kdo podvod spáchal. Je potřeba co nejrychleji dohledat peníze a další majetek, zabránit jejich převodu jinam a připravit podmínky pro jejich následné zabavení nebo navrácení.
Na závěr dodám ještě několik čísel. V roce 2025 soudy na návrh evropských delegovaných žalobců vydaly příkazy ke zmrazení majetku v hodnotě 1,13 miliardy eur. Skutečně zmrazený majetek během roku dosáhl téměř 289 milionů eur. EPPO současně podal 275 obžalob, což je o třetinu více než v předchozím roce.
Každé euro, které skončí v rukou podvodníků nebo organizovaných kriminálních skupin, je euro, které nemůže být použito na dopravu, výzkum, bezpečnost, zemědělství nebo rozvoj regionů. Smyslem připravované reformy proto není vytvářet další evropskou instituci. Jde o to, aby ty, které už máme, dokázaly lépe sdílet informace, rychleji reagovat a účinněji dohledat peníze, které z evropského rozpočtu zmizely. Pokud se nám to podaří – a já věřím, že ano – zachráníme větší balík peněz a pochytáme víc padouchů, kteří si na tunelování evropských prostředků postavili živnost.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
