KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Pokud se nestane něco mimořádného, platby rozhlasových a televizních poplatků příští rok skončí. Shodla se na tom koaliční rada. Poplatky by mělo nahradit financování ze státního rozpočtu – jenže i to má svá rizika, nehledě na to, že rozpočet není nafukovací. Premiér Andrej Babiš by proto mohl sáhnout po třetí možnosti, jak provoz České televize platit. A i když jde o kontroverzní krok, šéf ANO by jím zabil hned dvě mouchy jednou ranou.
Financování České televize televizními poplatky od příštího roku nejspíš končí. Důvod? Pouze politický. Z racionálního hlediska tahle proměna nic nepřinese, spíš naopak. Převedení financování ČT pod rozpočet nepovede automaticky k úsporám, synergiím či větší efektivitě. Zároveň se ale nejedná ani o „zestátnění“ či „ovládnutí“ televize, kvůli kterému by se na Kavčí hory měly vrátit spacáky.
Jde jen a pouze o politické gesto, které však pro Andreje Babiše představuje nepříjemný bolehlav. Premiér sice získá politické body od svých voličů a koaličních partnerů, zároveň ale bude muset peníze za zrušené poplatky (jde o cca 8,5 miliardy pro ČT a 2,5 miliardy pro ČRo) najít v už tak napjatém státním rozpočtu, jehož deficit se zavázal postupně snižovat.
Třetí cesta: Reklamní injekce
Pravda, Babiš je populista a rozdávat z cizího mu nijak zvlášť nevadí. Jenže i to má své limity, zvlášť v kontextu rostoucích výdajů, výpadku některých příjmů (například končící windfall daně) a toho, že premiér se rád prezentuje jako schopný hospodář, který „dokáže stát řídit jako firmu“.
Není proto vyloučené, že Babiš sáhne po třetí, neotřelé možnosti, jak veřejnoprávní televizi financovat. Totiž po reklamě. Ta není na České televizi striktně zakázaná, její míra je jen výrazně omezená zákonem. Jinými slovy, otázka nezní, zda má být reklama v ČT, ale kolik jí tam má být. Babiš jednoduše může povolit zákonné limity a alespoň částečně tím snížit dopad na státní rozpočet.
Pro pořádek, dnes se to s reklamou na ČT má takto: Veřejnoprávní televize jí může věnovat půl procenta vysílacího času na kanálech ČT2 a ČT4. Řečí čísel a při pohledu do rozpočtu na letošní rok to znamená výnosy cca 138 milionů korun.
Vzhledem k celkovým výnosům ČT na úrovni zmíněných 8,5 miliardy korun tvoří příjmy z reklamy přibližně 1,5 procenta celkových výnosů. To je v evropském kontextu veřejnoprávních stanic poměrně málo. Evropský průměr je někde u deseti procent. V některých případech, jakým je třeba Irská RTÉ, jde dokonce až o 20 až 30 procent výnosů.
Bitva o reklamní koláč
Co by navýšení reklamních limitů na ČT pro Babiše znamenalo? V první řadě omezenější dopad na rozpočet. To je pro premiéra jasné plus – ušetřené miliardy může slíbit svým voličům, případně jimi umořit státní dluh. Zároveň by se jistě ozvaly hlasy, že takový krok povede k omezení nezávislosti televize. Nesmysl. Reklama, sponzoring, product placement i jiná obrazová sdělení se na obrazovkách vysílají už nyní a Česká televize je i přesto jedním z nejdůvěryhodnějších médií v zemi.
Víc práce by asi premiér měl s komerčními televizemi, které by to braly jako oprávněný zásah do svého reklamního rybníčku. Pro Novu, Primu a další je v tomto ohledu matematika jednoduchá. Peníze, které na reklamě získává ČT, jsou peníze, které by jinak směřovaly do jejich rozpočtů. Jim by Babiš musel vyjít vstříc jiným způsobem, anebo riskovat válku, která by se mu – ani žádnému jinému politikovi – žalostně nevyplatila.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
