Až zmlknou děla, přijde účtování. Co hrozí Evropě po konci války na Ukrajině

Když evropští a američtí politici debatují o konci války na Ukrajině, představují si úhledně podepsané mírové smlouvy a stabilizaci kontinentu. Experti na organizovaný zločin a mezinárodní bezpečnost se ale připravují na zcela jiný scénář. Moderní historie totiž ukazuje, že jakmile na velkém bojišti zmlknou děla, skutečné bezpečnostní následky pro okolní státy teprve začínají.

Evropa čelí hrozbě, jaká tu nebyla od rozpadu Jugoslávie, a to hned ve třech naprosto odlišných rovinách: fyzických zbraních, transferu smrtících technologií a statisících traumatizovaných mužů s bojovým výcvikem.

Ruská propaganda dlouhodobě chrlí dezinformace o tom, jak západní zbraně dodané do Kyjeva končí v rukou teroristů v Evropě. Tvrdá data organizace Global Initiative against Transnational Organized Crime (GI-TOC) a analýzy Europolu však tento mýtus jasně vyvracejí: za více než čtyři roky války nebyl zaznamenán žádný organizovaný nebo masivní tok zbraní z Ukrajiny do EU. Na černém trhu navíc převažují ukořistěné sovětské a ruské zbraně, nikoli ty západní.

Znamená to, že je Evropa v bezpečí? Ani náhodou. Experti tento fenomén nazývají „teorií nasáklé houby“. Dokud válka trvá, fronta funguje jako houba, která veškeré zbraně a munici neúprosně vsakuje. Vojáci je potřebují k přežití. Jakmile se ale boje zastaví, houba se „zmáčkne“ a obrovský přebytek se začne přelévat přes hranice.

Nelegální trh uvnitř samotné Ukrajiny totiž už reálně bují. Analytici z GI-TOC upozorňují, že cena útočné pušky Kalašnikov na ukrajinském černém trhu klesla z rozpětí 1 000 až 1 500 dolarů na zhruba tisícovku, což je neklamný tržní signál převisu nabídky. Zbraně se zatím točí doma. 

Počet obecných trestných činů spáchaných se zbraní nebo výbušninou vzrostl podle Národní policie ze 153 v roce 2021 na 583 v roce 2025, tedy téměř čtyřnásobně. Vyšetřovatelé ukrajinské Národní policie jen v loňském roce zabavili přes 8 000 nelegálních střelných zbraní. Během masivní letní razie SBU, Státního úřadu pro vyšetřování a policie bylo rozbito sedm prodejních kanálů a zabaveno přes 1 000 kilogramů výbušnin ukradených z fronty. 

Jakmile po válce opadnou vojenské kontroly na ukrajinských dálnicích a otevřou se civilní přístavy, Evropu s vysokou pravděpodobností čeká obdoba balkánského zbraňového exportu z 90. let.

Zatímco zbraně se dají fyzicky najít na hranicích a zabavit, to nejcennější válečné dědictví 21. století existuje v hlavách vojáků a na internetu. Jde o bezprecedentní know-how dronové války.

Ukrajina se pod tlakem ruské agrese stala globální dronovou supervelmocí. Výroba vyskočila z několika tisíc kusů v roce 2022 na zhruba čtyři miliony v roce 2025 a pro rok 2026 si Kyjev dal za cíl přes sedm milionů strojů. Prezident Zelenskyj mluví o zhruba 450 konkrétních typech. Ovládat FPV drony se naučily statisíce mužů na obou stranách. A toto levné a smrtící know-how naprosto fascinuje globální organizovaný zločin i teroristy.

Jak dalece už se přelilo, se ale přesně neví. Podle zprávy Inteligence Online mexické Národní zpravodajské centrum varovalo ukrajinskou SBU, že se lidé napojení na kartely jako CJNG či Los Chapitos pokoušeli vstupovat do španělsky mluvících jednotek Mezinárodní legie, aby se naučili útočit s FPV drony.

Washington Post později s odvoláním na americké a mexické činitele psal, že kartely najímají především kolumbijské veterány z Ukrajiny. Jeden z členů SBU to shrnul: „Přijali jsme dobrovolníky v dobré víře. Musíme si ale přiznat, že Ukrajina se stala platformou pro globální šíření FPV taktiky. Někteří sem přijdou, aby se naučili zabíjet s dronem za 400 dolarů, a pak tyhle znalosti prodají nejvyšší nabídce.“

Dvě věci je přitom nutné říct na rovinu. Tato zjištění se opírají o anonymní zpravodajské zdroje převzaté médii a nikdo rozsah přenosu nekvantifikoval. A kartel CJNG používal vyzbrojené drony už od roku 2020, tedy dávno před těmito zprávami. Podle Atlantic Council zaostávaly dronové programy kartelů za světovou špičkou o pět až deset let - Ukrajina jim nenabízí novou zbraň, ale zkratku, jak ten odstup přeskočit.

Tato demokratizace smrti navíc ani nevyžaduje cestu na frontu. Taktika se šíří přes open-source manuály a hyperrealistické počítačové simulátory (jako Liftoff či VelociDrone). Jednotka Al-Šahín teroristické skupiny Haját Tahrír aš-Šám využívala v Sýrii počítačové hry a levné makety cílů k přípravě své ofenzivy z roku 2024. 

Nástroj asymetrického teroru už je dávno venku – ve Španělsku policie rozbila dílny stavějící drony pro pašování přes Gibraltar, kriminální sítě v Maroku a Tunisku je využívají rutinně a americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo před senátním výborem, že jen v druhé polovině roku 2024 bylo v okruhu pěti set metrů od jižní hranice detekováno 27 000 dronů.

Dronové know-how neodsávají z Ukrajiny jen gangy, ale i samotné státní aparáty. Čína, tradičně lačná po taktických datech, se učí extrémně rychle. Čínské společnosti jako Alltech už otevřeně nabízejí kurzy s certifikací na „shazování zápalných bomb“. 

Rusko mezitím zavádí výuku dronů do školních osnov pro třináctileté děti s cílem vycvičit do roku 2030 milion operátorů. Ruští žoldnéři (bývalí wagnerovci) navíc operují v Mali, Libyi či Súdánu, kde si budují vlastní sítě, v nichž mohou své ukrajinské zkušenosti po válce zpeněžit jako nezávislí kontraktoři.

Své know-how už ale aktivně vyváží i sama Ukrajina. Ukrajinská rozvědka podle dostupných zpráv přispěla ke svržení Asadova režimu tím, že syrským rebelům dodala 150 FPV dronů a dvacet zkušených operátorů. Stejně tak ukrajinští dronaři loví ruské žoldnéře v Súdánu a Mali.

Kyjev si naštěstí toto obrovské bezpečnostní riziko plně uvědomuje a snaží se svůj přebujelý průmysl dostat pod kontrolu. Přes iniciativu Drone Deal dnes Ukrajina integruje své výrobce do legálního evropského dodavatelského řetězce. Zapojeno je 27 zemí, z toho patnáct členů NATO, rámec zakazuje reexport bez písemného souhlasu Kyjeva a vyžaduje odvod pětiny hodnoty výrobků vyrobených s ukrajinskou technologií.

V Evropě má vzniknout deset ukrajinských exportních center. Cíl je jasný: udržet tento obří průmysl po válce naživu v legální ekonomice, aby inženýři a operátoři nemuseli své služby nabízet podsvětí.

Fyzická i technologická hrozba je umocněna tím nejnevyzpytatelnějším faktorem: demobilizovanými veterány. A zatímco na Západě se debata soustředí na ukrajinské obránce, tím skutečně akutním rizikem pro Evropu jsou ti ruští.

Rusko na Ukrajině vede válku s nebývale kriminalizovanou armádou. Z věznic bylo do jednotek jako Wagner, Storm-Z či Storm-V naverbováno odhadem 180 000 trestanců z více než milionu a půl účastníků války. Když tito muži přežijí a vrátí se domů, následky jsou katastrofální. 

Hloubková analýza exilového serveru Verstka a německého deníku Die Welt podrobně zmapovala více než 900 trestních spisů ruských navrátilců z fronty. Výsledek? Tito „hrdinové“ mají doma v Rusku na svědomí nejméně 551 mrtvých - z toho 274 obětí vražd, 163 obětí těžkého ublížení na zdraví se smrtelným následkem a 78 obětí dopravních nehod - a dalších 465 těžce zraněných. Více než polovinu obětí přitom mají na kontě bývalí vězni.

Ruský stát nad tím zavírá oči a ve více než 90 procentech ze sedmi set publikovaných rozsudků berou ruské soudy účast ve válce jako „polehčující okolnost“. Verstka zároveň zdůrazňuje, že skutečná čísla budou vyšší - vojenské soudy od začátku války téměř přestaly zveřejňovat rozhodnutí.

Tato toxická kriminální směs se přitom už přelévá do Evropy. Zpravodajci z několika evropských zemí včetně české kontrarozvědky (BIS) sledují, jak ruské tajné služby (GRU a FSB) přešly na inovativní model „gig economy“. Přes síť Telegram si najímají na jednorázové sabotáže kriminálníky ze dna evropského podsvětí – takzvané „agenty na jedno použití“. 

Společná databáze institutů ICCT a GLOBSEC napočítala od začátku invaze do února 2026 celkem 151 kinetických incidentů (žhářství, sabotáže) po celé Evropě. Označení „na jedno použití“ je přitom zavádějící: podle GLOBSEC provedlo 62 procent pachatelů víc než jeden útok a 89 procent jednalo ve skupinách. 

Pokud se po konci války k evropským drobným kriminálníkům připojí i ruští veteráni obohacení o skutečné vojenské dovednosti a znalost výbušnin, riziko hybridních útoků v EU raketově vzroste.

Abychom byli analyticky poctiví, i Kyjev bude čelit gigantickému poválečnému úkolu. Ukrajina dnes eviduje 1,4 až 2 miliony registrovaných veteránů - číslo zahrnuje i vojáky, kteří stále slouží, protože status veterána na Ukrajině nevyžaduje demobilizaci. Podle odhadů ministerstva to po válce zasáhne životy pěti až šesti milionů lidí včetně rodin, tedy až pětinu dnešní populace. Země přitom stále nemá zákon o civilním držení zbraní.

Ačkoliv je společnost vnímá jako nezpochybnitelné hrdiny, data organizace OECD jsou mrazivá: jen 15,4 procenta veteránů uvádí, že jejich psychologické potřeby jsou plně nebo převážně uspokojeny, a téměř polovina veteránů a jejich rodin řadí podporu duševního zdraví mezi nejvyšší priority. Spojení traumatizovaných, demobilizovaných mužů bez práce a ekonomiky zničené válkou s obrovským množstvím nelegálních zbraní na černém trhu vytváří podhoubí pro organizovaný zločin, před kterým varují experti napříč Evropou.

Až se v této vyčerpávající válce jednoho dne podepíše příměří, fronta se jednoduše nezavře. Pouze se roztříští na tisíce drobných střípků. A v podobě pašovaných zbraní, dronových expertů v rukou kartelů a nájemných žhářů na Telegramu se nevyhnutelně přesune blíž k našim domovům. Zabezpečit se před tímto dědictvím bude Západ stát ještě spoustu času, úsilí a desítky miliard eur. Tak bych poprosil naší vládu - začněte makat!

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a dívejme se do budoucnosti. Díky moc!