KOMENTÁŘ PAVLA VONDRÁČKA | Proč je pěna dní tak důležitá pro seriózní žurnalistiku a proč by se za obsah mělo platit, i když se do toho Čechům – na rozdíl od Slováků a Uruguayců – příliš nechce?
Můj bratr David, se kterým vytvářím podcast BRATŘI, je o osm let starší než já, logicky je tedy chytřejší a vzdělanější a jeho edukativní příkazy přijímám s nehranou pokorou. Když tedy na mě v minulém díle, věren své pověsti excitovaného intelektuála, zakřičel, že jsem průměrný novinář, který hledá jepice v pěně dní, přijal jsem to s úsměvem. Přestože prázdnou floskuli o pěně dní ve svých monolozích inflačně nadužívá, je stále platná.
Každý šéfredaktor totiž dobře ví, že obsah názorového a komentářového webu, jakým je i INFO.CZ, netvoří jen hluboké analýzy, zasvěcené rozhovory, promyšlené komentáře a ironické glosy, ale právě ona pění dní, která dala i jméno proslulému existenciálnímu románu Borise Viana se stejným názvem Pěna dní (v orig. L’Écume des jours).
Liška, kocour a zhrzený milenec
Bez pěny dní se dnes neobejde žádný nebulvární web, protože právě lehounká tematická pěna razantně potrká křivky sledovanosti. A tak se nejen na INFO.CZ, ale i v dalších seriózních politických a ekonomických webech objevují titulky typu „Hitler měl skutečně jen jedno varle“ (Echo 24), „Muž chtěl proplatit cestu taxíkem na rande, které se neuskutečnilo“ (iHned.cz), „Kocour se vypral na čtyřicet stupňů. Majitelka ho vytáhla těsně před ždímáním“ (Forum24.cz) nebo „Liška v ledu. Šelma v Německu umrzla kvůli termálním pramenům“ (INFO.CZ).
Když český čtenář pochopí, že obsah v médiích není vytvářen zdarma a bude za něj platit, klesne pěna dní a objeví se seriózní informační jádro. Česko totiž v konzumaci obsahu zadarmo patří mezi světovou špičku. Nejen americká, japonská, německá nebo britská média jsou většinově za paywallem – za obsah musíte platit i na Slovensku, v Dánsku nebo třeba v Uruguayi. Kromě Česka je takové velké množství obsahu zadarmo snad už jen v propagandistickém Rusku.
Pivo je víc než obsah
Jeden můj kamarád, ředitel velké české strojírenské firmy, muž s mnoha set tisícovým měsíčním platem, se každý týden v hostinci Lokál Nad Stromovkou, kde ztrestá několik půllitrů piva (pivo za 72 korun), se mnou dohaduje, proč by měl platit 99 korun měsíčně za obsah INFO.CZ. Náš web čte přitom pravidelně, rozčiluje se nad hovory Mirka Topolánka s Lenkou Zlámalovou, cituje z komentářů Martina Schmarcze a Vojty Kristena, baví ho Ladislav Nagy, Michal Borský a další autoři, ale tu stovku prostě nedá. Pivo je mu bližší než kabát v podobě webového obsahu.
Proč je u piva důležitá pěna? Protože chrání pivo před oxidací a ztrátou chuti, pomáhá uvolňovat aroma, zajišťuje estetický vzhled, tlumí energii při nalévání a pivo pak nešplouchá.
Proč je u seriózních webů důležitá obsahová pěna? Tedy slovní vata, sémantická mlha? Protože láká čtenáře ke vstupu na web, chrání jej před výkyvy čtenosti, pomáhá uvolňovat depresi z ekonomického a válečného dění, přináší také zisk z inzerce, zajištuje tematickou pestrost, narušuje obsahovou těžkopádnost, tlumí energii ze stavu společnosti a lidem pak tolik nešplouchá na maják.
Kdyby nebylo vypraného kocourka, zhrzeného milence a Hitlera jednokulčáka, možná by nebylo ani dobré analýzy dění v Minneapolis. To ale neznamená, že příjmy z inzerce utáhnou celý provoz komentářových a jiných webů. Ty i nadále potřebují část obsahu zamykat a platit za něj. To můžete udělat i vy, právě teď a tady. Díky moc.
Absolutně nejúspěšnějším článkem v minulých letech z kategorie pěna dní byl na INFO.CZ trpasličí text o chudákovi Lišce Bystroušce, která v německém Fridingenu zamrzla v ledu. Pro velký úspěch vám posíláme jako novoroční dárek a poděkování za finanční podporu ještě jednou fotku lišky polárnice i s původním textem:
Myslivec Franze Stehle se při pravidelné obchůzce revíru v německém Fridingenu nestačil divit. V Dunaji totiž objevil v ledu lišku, která v řece zemřela. Zvíře vypadalo, jako kdyby zamrzlo uprostřed pohybu. Myslivec lišku z ledu vysekal a svůj nález fotograficky zdokumentoval. Šelmě se s největší pravděpodobností paradoxně stal osudným nedaleký termální pramen. Když totiž pobíhala po ledě, dostala se do jeho blízkosti, kde pod její vahou tenká ledová krusta kvůli teplé vodě z pramene povolila. Když se liška propadla do ledových vod, došly jí zřejmě síly, a tak se nemohla probojovat zpět na povrch. Pod zamrzlou hladinou ji čekala ledová smrt. „Zmrzlá liška je varováním pro všechny, kteří by se chtěli vydat na zamrzlý Dunaj,“ upozorňuje v deníku Schwäbische Zeitung hajný Franz Stehle.
Jak to vlastně bylo s liškou?
Franz Strehle si před pár lety užil svých pět minut slávy. Fotografii umístil na Facebook (zdarma) a strhl lavinu zájmu. Odpovídal na stovky dotazů z bulvárních i seriózních médií, včetně kultivovaného bavorského deníku Süddeutsche Zeitung, kterému sdělil svůj názor na animální tragédii:
Co si myslíte: Trpěla liška v posledních chvílích svého života?
Ne, prorazila led a plavala další dva metry pod ním, hledaje cestu ven. K utonutí došlo poměrně rychle poté.
Stává se často, že zvířata prorazí led a zamrznou?
Nestává se to pořád, ale jednou za pár let ano.
A existují živočišné druhy, které s větší pravděpodobností skončí jako bloky ledu než jiné?
Z mých zkušeností se to u lišek občas stává. A za posledních 40 let jsem také našel tři nebo čtyři divoká prasata. Srnu naopak jen jednou – srny jsou opatrnější.
Přitáhla-li liška – hrdinka na věčnosti – statisíce čtenářů, znamená to jediné: ani Trump, Babiš a Putin, klimatická krize, migrační krize, finanční krize, ani umanutý Turek nebo odulý Okamura nevyvolají takový zájem jako osud ledové lišky, která neposlechla varování meteorologů o tom, že před vstupem na led je potřeba si nejdříve ověřit jeho sílu. A to znamená jediné: svět je stále ještě v pořádku.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a kromě seriózních informací, ostrých komentářů získáte i dobře našlehanou pěnu dní. Díky moc.
