KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Ačkoliv je evidentní, že počet střetů medvědů s lidmi na Slovensku v posledních letech roste, z přibývajících útoků lze vypozorovat i jejich určitou charakteristiku. Medvědi se v naprosté většině případů nesnaží člověka zabít a mezi napadenými jsou zcela převažující skupinou starší muži.
Když nedávno jedno českobudějovické gymnázium odjelo na turistický pobyt do Nízkých Tater, učitelky doporučily studentům, aby se vybavili spreji proti medvědům.
Média jsou plná zpráv o medvědích útocích a protože studenti budou chodit na túry, je dobré být na podobnou hrozbu alespoň částečně připravený. Nic proti tomu.
Při pohledu na statistiku střetů medvěda s člověkem na Slovensku se ale dá řící, že čistě podle čísel se pravděpodobnost napadení mladého člověka, navíc jdoucího ve skupině, rovná takřka nule.
Jak upozorňují některé specializované weby, z narůstajícího počtu napadení už lze vyvodit nejen, v jakých oblastech a za jakých okolností se medvědi s lidmi potkávají, ale i to, kdo je nejčastější obětí těchto střetů. A těmi rozhodně nejsou studenti nebo obecně turisté.
„V 53 z 56 případů, u kterých pohlaví napadeného známe, to byl muž. Věk obětí se pohybuje od 20 do 71 let, u poloviny případů je to mezi 35 a 57 lety a medián je 49 let,” píše se na portálu GearCheckers, který zpracoval z dostupných oficiálních dat detailní statistiku napadení medvědem na Slovensku od roku 2021.
Ze přehledu tedy vyplývá, že mezi napadenými opravdu převažují výrazně starší muži. Mladí jsou naprostou výjimkou, stejně jako běžní turisté.
Ohrožení houbaři i běžci
Autoři portálu pro to mají racionální vysvětlení. Pro někoho možná paradoxně se stávají obětmi útoků na Slovensku především ti, kdo se na rozdíl od turistů v lese dobře vyznají.
Jdou třeba na houby, hledají shozená paroží, případně jdou kontrolovat fotopasti, sednout si na posed nebo jdou do lesa pracovat. Většinou jsou to muži. A nejde o to, že by byli neopatrní.
Dělají ale údajně přesně to, co medvěda překvapí. „Jdou pomalu, potichu, mimo stezku, často proti větru a časně ráno,“ píše se na portálu. A je to právě překvapený medvěd (či medvědice), který, když najednou na krátkou vzdálenost spatří člověka, někdy zaútočí. Pokud má dost času na ústup, tak to neudělá.
Že velkou roli hraje moment překvapení, potvrzuje i charakteristika těch menšinových případů napadení, kdy byli oběťmi lidé využívající les ke sportu a rekreaci.
Ze statistiky vyplývá, že nejvíce ohroženými z této skupiny jsou běžci. Nejsou sice tak tišší jako třeba houbaři nebo myslivci, ovšem zvuky jejich kroků a dechu mohou medvědovi spíše připomínat další zvíře, nikoliv člověka.
A pak se před šelmou kvůli rychlejšímu pohybu místo dalšího čtyřnožce objeví člověk! Ve statistice je proto hned osm případů napadení běžců medvědem. „První vážný případ je z října 2022 z Valčianské doliny, kde medvědice běžce třikrát napadla a on skončil v umělém spánku,” píše portál.
Medvěd nemá rád překvapení
Aby člověk co možná nejvíce zmírnil hrozbu napadení, měl by se pohybovat tak a po takových cestách, aby snížil pravděpodobnost, že medvěda překvapí.
Odborníci samozřejmě upozorňují, že ze statistiky napadení nelze vyvozovat, že někdo je proti útoku medvěda zcela chráněný a někdo nikoliv.
I když například medvědi na Slovensku v lese nikdy nezaútočili na skupinu tří a více lidí, jiná situace nastává, když se šelma v cestě za potravou dostane přímo do města či vesnice.
Například v březnu 2024 pelášil medvěd v panice přímo centrem města Liptovský Mikuláš a zranil přitom pět lidí. Také jeden ze dvou posledních zaznamenaných střetů se odehrál uvnitř lidského osídlení.
Minulý týden poškrábal medvěd, který byl později zastřelen, devětasedmdesátiletou ženu na návsi obce Blatnica u Martina.
Tento případ přitom ukazuje na další, možná zajímavou okolnost spojenou se statistikou střetů medvědů s lidmi v posledních letech na Slovensku. „Ani v jednom ze zaznamenaných útoků nešlo o predátorské chování. Medvěd nepovažuje člověka za kořist, nesnaží se ho zabít a sežrat,” řekl INFO.CZ zoolog Miroslav Kutal, přední český odborník na velké šelmy z Mendelovy univerzity v Brně.
Medvědi nechtějí zabíjet
Střet medvěda s člověkem skončil za posledních pět let ve třech případech smrtí. Z toho v tom prvním případě z června 2021 z okolí obce Liptovská Lúžna šlo o první případ zabití člověka medvědem za posledních 100 let.
Jak ale ukazuje i nedávné poškrábání ženy v Blatnici, charakter útoků je takový, že medvěd, překvapený lidmi, se chce lidí především rychle zbavit nebo je zahnat, nikoliv zabít. Byť i takový „obranný” útok může mít pochopitelně pro napadeného tragické následky.
Kdyby ale chtěl medvěd opravdu cíleně zabíjet, stačil by často jediný úder tlapou. „Zaznamenali jsme medvěda, který útočil na krávy. A i tak velké zvíře dokázal svou silou rychle usmrtit. Člověk by vůbec neměl šanci,“ vysvětlil Kutal.
V některých případech jde ale o medvědy, kteří jsou oproti obecné představě o velikosti této šelmy mnohem menší. Zvířeti zastřelenému po útoku v Blatnici, byly tři roky a vážil 64 kilogramů.
V dospělém věku dosahují medvědi na Slovensku váhy mezi 150 a 240 kilogramy, medvědice váží mezi 85 a 130 kilogramy.
U našich východních sousedů je přitom způsob ochrany medvědů horkým tématem, které štěpí veřejnost i politickou scénu. Zatímco někteří politici považují medvědy za natolik přemnožené, že je nutná jejich silnější regulace, ochranáři tvrdí, že plošné odstřely těchto šelem útokům nebrání. Paradoxně jich přibývá, i když každým rokem úřady vydávají více povolení k odstřelu potenciálně nebezpečných jedinců.
Proto některé ochranářské organizace vyzývají k tomu, aby se omezil medvědům přístup k potravě, která láká šelmy k lidským sídlům.
Na Slovensku žije podle odborných odhadů kolem 1200 medvědů, loni jich myslivci legálně zastřelili 213, předloni 150.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
