Matka všech dohod: Jak se EU pod Trumpovým tlakem sblížila s Indií a co to znamená pro Česko

Dohodu slavnostně oznámili v Novém Dillí premiér Naréndra Módí a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Oba ji označili za Mother of all Deals – Matku všech obchodních dohod. Šéfka Komise uvedla, že Evropa a Indie tak „vyslaly signál světu, že spolupráce založená na pravidlech nadále přináší významné výsledky“. 

Uzavření dohody je podle ní jenom začátek nastoupené cesty – obě strany budou na tomto úspěchu budovat stále těsnější partnerství.

EU vyjednává o uvolnění vzájemného obchodu s Indií již od roku 2007. Ale až současná Trumpova „celní kampaň“ dala vleklým rozhovorům nový impuls. Spojené státy loni zavedly vůči Indii padesátiprocentní cla, vůči EU základní patnáctiprocentní cla plus další na některé zboží.

Komisař Maroš Šefčovič a jeho indický protějšek Piyush Goyal se loni doslova „obuli“ do desítek překážek, které bránily uzavření vzájemné dohody; většina z nich byla odstraněna v listopadu. Od té doby se jednalo na politické úrovni o několika zbývajících.

Indie je proslulá uzavřeností svého trhu; jen velmi nerada se otevírá zahraniční konkurenci. Ve vztahu s EU nejde tedy o ryzí dohodu o volném obchodu, ale spíše o takové zvýhodnění přístupu evropského zboží na indický trh, které dovozcům z EU poskytne komparativní výhodu ve srovnání s konkurencí z jiných částí světa. 

Byly z ní vyloučeny významné oblasti, například většina zemědělských výrobků – což na jedné straně vyhovuje indickým producentům a na druhé neutralizuje ty evropské. Na rozdíl od dohody s Mercosurem (Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay) se tedy v tomto případě není třeba obávat vypjatých negativních reakcí evropských zemědělců.

EU také doufá, že silnější ekonomické propojení s Evropou oslabí tradiční indickou vazbu na Rusko. Indie historicky nakupuje ve velkém zejména ruské zbraně a vojenskou techniku. Nezdráhá se za výhodných podmínek získávat ruskou ropu, ačkoli ji za to EU ostře kritizuje, ba dokonce uvalila sankce na některé její rafinérie, které surovinu zpracovávají a dále prodávají, a to i do Evropy. 

Rusko-indická vazba má hluboké kořeny; Indie se například zdráhá kritizovat Rusko za agresi vůči Ukrajině a vystupuje v této věci neutrálně.

Z tohoto hlediska má značný význam dohoda o partnerství v bezpečnosti a obraně, která byla dojednána souběžně s obchodní dohodou – v evropsko-indických vztazích je to premiéra. A podle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy také první krok ke společnému posuzování bezpečnostních hrozeb v indo-pacifické oblasti i v Evropě a k dosažení „nové úrovně strategické důvěry“ mezi EU a Indií.

Také proto se výrazné evropsko-indické sblížení nelíbí ani v Moskvě, ani ve Washingtonu. Americký ministr financí Scott Bessent prohlásil, že EU nedbá na těsné vztahy Indie s Čínou a s Ruskem, a tudíž „financuje válku sama proti sobě“. 

Unii šlo ovšem naopak o to, aby Indii více přitáhla k sobě a oslabila tak její vztahy s Moskvou či Pekingem. Samotní Indové pak dávají hlasitě a otevřeně najevo, že se nenechají ovlivňovat nikým a ničím a budou především prosazovat své vlastní zájmy. Tedy například vzdorovat Americe, jejíž celní trest (50 procent) je považován za urážlivý a hanebný.

Obě dohody budou podepsány a budou platit teprve poté, až je schválí Rada EU, tedy členské státy, Evropský parlament – a samozřejmě také indický parlament. Podle všeho tomu ale nestojí v cestě žádné zásadní překážky (na rozdíl od dohody EU s Mercosurem).

Jejich politický význam je v momentálním globálním kontextu značný – citujme opět Antónia Costu, portugalského politika s indickými kořeny, který se významně zasadil o úspěch jednání: „V době, kdy se světový řád zásadním způsobem mění, stojí Evropská unie a Indie spolu jako strategičtí a spolehliví partneři.“

Podstata dohody spočívá ve významném snížení celních tarifů, které povede podle odhadů Evropské komise ke zdvojnásobení vzájemného obchodu do roku 2032; dnes jeho hodnota činí 180 miliard eur ročně. Snížení cel se dotkne 97 procent evropského vývozu; exportéři ze zemí „sedmadvacítky“ ušetří na clech kolem čtyř miliard eur ročně.

Například cla na dovoz automobilů (v rámci roční kvóty 250 000 kusů) půjdou postupně dolů z nynějších 110 procent až na 10 procent. Indie etapově sníží cla na strojírenské výrobky (z dnešních 44 na jednotky procent), chemikálie (z 22 na nulu) či farmaceutické výrobky (z 11 na nulu). Podobně se uvolní obchod s letadly, optickými a lékařskými přístroji, s plasty, ale také s ocelí a železem.

Evropa se recipročně otevře indickým dovozům, včetně strojů a zařízení, textilu, obuvi, spotřebního zboží všeho druhu. Dohoda obsahuje zvláštní doložku, která má zamezovat importu ze třetích zemí do Indie za účelem reexportu tohoto zboží za výhodných podmínek do Evropy. Nepodařilo se naopak najít kompromis ohledně evropské uhlíkové dovozní daně CBAM, kterou Indové považují za diskriminační. EU však nemůže z jejího uplatňování na veškeré dovozy jednu zemi vyřadit. Tato otázka zůstala tedy nevyřešená.

Závěr jednání usnadnily ústupky obou stran ohledně zemědělství. Dohoda se nevztahuje na nejdůležitější a nejcitlivější zemědělské komodity, tedy mléko a mléčné výrobky, hovězí či drůbeží maso, cukr nebo rýži. Nehrozí tedy, jako při uzavírání zóny volného obchodu s latinskoamerickými státy (Mercosur), že by se postavili na zadní evropští farmáři, nebo že by naopak protestovali ti indičtí.

Komise výsledek prodává jako triumf pro evropské výrobce vína, alkoholických nápojů včetně piva, olivového oleje, ovocných džusů či zpracovaných potravin**,** jako jsou sladkosti, sušenky, ale také těstoviny nebo granule pro zvířata. Indická dovozní cla na evropská vína klesnou například ze 150 na 20 procent, na evropská piva ze 110 na 50 procent.

Pro české exportéry je toto všechno dobrá zpráva – Indie patří k tradičním trhům, kam Československo a posléze Česko vyváželo – mimo jiné – lokomotivy, nákladní auta, traktory, motorky, strojírenské výrobky i celé tovární celky – dodnes má naše země jako „značka“ v Indii dobrý zvuk. Pro český průmysl bude výhodné, pokud získá v rámci EU srovnatelnou výhodu v porovnání s konkurencí ze třetích zemí.

Zajímavé bude sledovat, jak se podaří v praxi prosazovat další, méně obvyklé pasáže dohody, které se týkají vzájemného otevření trhů pro podniky působící ve službách, například v námořní dopravě nebo finančnictví. Novinkou bude i sblížení pravidel pro ochranu duševního vlastnictví, tedy patenty a vynálezy, autorská práva, ochranné známky, obchodní tajemství a podobně; pokud by se to povedlo, významně by usnadnilo obchodování.

Nebyla by to EU, aby do tak obšírného dokumentu neprosadila také pasáž o ochraně klimatu, o právech pracujících a právech žen. Obě strany se dohodly, že brzy založí indicko-evropskou „platformu“ pro spolupráci při ochraně klimatu na planetě. EU se zavázala podpořit snahu Indie o snižování emisí skleníkových plynů v příštích dvou letech částkou 500 milionů eur.

Poté, co Evropský parlament zablokoval schvalování dohody o volném obchodu s Mercosurem tím, že ji poslal k přezkoumání Evropskému soudnímu dvoru, potřebovala EU nějakou vzpruhu. Tím spíš, když jí stále ještě znějí v uších Trumpovy hrozby, že zemím hájícím právo Dánska na Grónsko napaří další desetiprocentní cla. 

Slavnostně oznámená dohoda s Indií, na pozadí fanfár k indickému Dni nezávislosti a praporů EU vlajících v centru Dillí, takovým životabudičem určitě je. Komise se bude nyní snažit pokračovat v nastoupené cestě a dojednat další podobné dohody s partnery po celé planetě – dokud pro to panuje ta správná nálada.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.