Zářez pro Ursulu. Těsná většina v europarlamentu zmrazila 25 let práce

Evropští farmáři mohou slavit. Jejich hlučné protesty, naposledy před štrasburským sídlem EP v úterý, přinesly ovoce – právě zmrazení dohody jejím odsunem k nejvyšší soudní instanci EU bylo hlavním požadavkem, který byl překvapivě vyslyšen. Ačkoli se vědělo, že zemědělci mají mezi europoslanci značnou podporu, málokdo předpovídal, že by návrh prošel – nakonec ho podpořilo 334 europoslanců, a to napříč politickými frakcemi; 324 bylo proti a 11 se zdrželo.

Znamená to, že dohoda o volném obchodu mezi EU a Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguayí nebude předložena europarlamentu ke schválení, dokud se k ní nevysloví ESD. To může trvat i více než rok. Pokud by ji soud schválil tak, jak je, bude možné ji ještě resuscitovat. Pokud by však dal za pravdu jejím odpůrcům, znamenalo by to změny v jejím textu, případně změny v Lisabonské smlouvě, kterou se řídí EU. Tedy exitus.

Autoři schváleného textu požadují po soudu stanovisko k „vyrovnávacímu mechanismu“ zakotvenému v dohodě, který umožňuje jedné straně požadovat kompenzace v případě, že opatření zavedená protistranou negativně ovlivní její export. Země Mercosuru by tak prý mohly napadat evropské restrikce, pokud by jim nevyhovovaly – například zákon o odlesňování, kterým chce EU postihovat výrobce potravin vyrobených na území získaném likvidací deštných lesů. Uvnitř EU se o tento zákon, který je součástí „balíku“ Green Dealu, vedou spory už řadu měsíců.

ESD bude také zkoumat, zda bylo v pořádku rozdělení dohody s Mercosurem na dvě části – obchodní a kooperační. Komise předložila Radě EU i Evropskému parlamentu každou zvlášť, čímž se vyhnula ratifikaci v parlamentech členských států, která by schvalovací proces zatížila a zpozdila. Dalším požadavkem na adresu soudu je přezkoumat, zda smlouva nepoškozuje zásadu povinné obezřetnosti zakotvenou v právu EU; v tomto případě má jít o dodržování veterinárních a fytosanitárních předpisů.

Dohoda se zeměmi Mercosuru by vytvořila volný trh se 700 miliony spotřebiteli a významně by oživila vzájemný obchod. Jen na nezaplacených clech by evropští exportéři vydělali čtyři miliardy eur ročně. Má proto značnou podporu byznysu a také zemí, které spoléhají na vývoz automobilů, strojů a zařízení, chemikálií a vůbec průmyslových výrobků. Mnohem skeptičtější jsou ty, které vyvážejí více potravin a zejména mají silnou a hlasitou zemědělskou lobby. Při hlasování v Radě EU dohodu podpořily typicky Německo, ale i Česko. Proti byly Francie či Polsko.

Čekalo se, že v době, kdy se hroutí dosavadní jistoty a Spojené státy přestaly hrát podle mezinárodních pravidel, bude snazší prosadit dohodu, která představuje jistotu, férové jednání, ale také tolik potřebnou novou orientaci pro evropské vývozy i dovozy, zejména strategických surovin. „Evropa potřebuje diverzifikovat své obchodní vztahy a snížit své nezávislosti,“ řekla europoslancům v úterý předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, když přišla dohodu do pléna EP obhajovat.

Připomněla, že EU právě dokončuje podobnou velkou dohodu s Indií a jedná s dalšími zeměmi a oblastmi světa. Očekává, že se tím „otevřou obrovské příležitosti pro naše podniky, v Evropě vzniknou nová pracovní místa a posílí se naše odolnost i bezpečnost dodávek“. Zemědělci se mohou těšit na růst vývozu vína, alkoholu a olivového oleje; pro ty, kteří se obávají dovozů „citlivých“ potravin, byly vyjednány „silné“ pojistky, ujišťovala.

Její slova zjevně nepadla na úrodnou půdu. Ačkoli komise v poslední fázi jednání s latinskoamerickými vládami prosadila celou řadu omezení, brzd a pojistek, které mají znemožnit zaplavení evropského trhu laciným hovězím, drůbeží či cukrem, farmáři jí neuvěřili a většina europoslanců také ne. Nezabraly ani dodatečné peníze pro zemědělce v roce 2026, ani ujištění, že v příštím sedmiletém rozpočtu na ně bude pamatováno vyššími dotacemi, než komise původně navrhla.

Je skutečně překvapivé, že ani v kontextu ekonomického ohrožení a zcela zjevné výhodnosti takových dohod, jakou komise vyjednala s Mercosurem, činí europoslanci rozhodnutí, která ekonomicky poškozují EU jako celek. Že se farmářům, kteří představují nanejvýš dvě procenta voličů, daří v zemích jako Francie či Polsko proti EU mobilizovat politické strany zleva doprava, a že jejich argumenty, často velmi vratké, zabírají lépe než racionální výklady Evropské komise.

Výsledek hlasování svědčí také o drolící se většině podporující Ursulu von der Leyenovou a její komisi v EP. Za normální situace by se za ni postavili nejen lidovci (EPP), ale také socialisté a liberálové, tedy klasická proevropská většina. Jenže stále častější pragmatická „ad hoc“ spolupráce EPP s pravicovějšími a euroskeptickými a národoveckými frakcemi oslabila tuto původní alianci, aniž by vznikla stabilní alternativa. To se pak projeví při takovémto hlasování, kdy převažují národní hlediska – předpokládá se například, že Francouzi nebo Poláci hlasovali pro soudní přezkum bez ohledu na politickou příslušnost.

Přesto Von der Leyenové nehrozí, že by jí Evropský parlament vyslovil nedůvěru. Návrh s tímto požadavkem předložili opět Patrioti pro Evropu a hlasovat se o něm bude ve čtvrtek. Do této frakce patří i europoslanci za hnutí ANO. Ačkoli vláda Andreje Babiše dohodu s Mercosurem podpořila, „patrioti“ ji nechtějí, zejména pak jejich předseda Jordan Bardella, který je zároveň šéfem francouzského opozičního Národního sdružení. Dá se předpokládat, že po dnešním vítězství už nebude chuť ani vůle dál rozhoupávat evropskou loďku takovými krkolomnými činy, jako je vyslovení nedůvěry Evropské komisi.

Pokud jde o Mercosur, budeme nyní muset čekat, jak se vyjádří evropský soud. Čekat budou muset také vlády zmíněných latinskoamerických zemí, které už dosavadní evropské průtahy silně iritovaly. Komise se nyní chystá, že podepíše další velikou dohodu o volném obchodu s Indií, a to už 27. ledna. Nebylo by divu, kdyby si to, po mercosurské zkušenosti, indická vláda ještě rozmyslela.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.