„Odvážná a inovativní“ je podle porotců tvorba kanadské básnířky a překladatelky Anne Carsonové. Jako básnířku ji může znát i český čtenář ze sbírky Autobiografie rudé.
Po Louise Glückové, která dostala Nobelovu cenu za literaturu v roce 2020, je Anne Carsonová v krátké době druhou takto oceněnou severoamerickou básnířkou. A stejně jako Glücková, i ona vyšla česky v prestižní edici Arga věnované současné anglicky psané poezii — redaktor Petr Onufer má skutečně šťastnou ruku. Sbírka Autobiografie rudé vyšla loni v překladu Tomáše Gabriela.
Carsonové dílo je rozmanité, vedle poezie se věnuje překladům antické literatury, která je jí též významnou inspirací pro vlastní dílo. Hodně píše eseje a i svou básnickou tvorbu pojímá velmi osobitě, jako prolínání nejrůznějších žánrů i postupů, na což odkazuje i předseda Nobelova výboru Švédské akademie Anders Olsson, když říká, že Carsonová se „dokázala oprostit od lyrické poezie svázané s narativním já a inspirovala nové formy současné literatury“, přičemž podle něj tato „metoda psaní vede k hravým a ironickým dílům, které se pohybují nejen mezi klasickou a moderní poezií, ale též mezi různými žánry a uměleckými formami“.
Přecházení mezi žánry
Dobře je to vidět právě na česky vydané sbírce. Té předchází úvodní esej, v níž Carsonová vysvětluje svůj tvůrčí postup, kdy kombinuje své překlady a parafráze zlomků antické poezie, přičemž v tom, jak je používá, zároveň kopíruje způsob, jímž jsou objevovány. Pro ilustraci poslední pasáž úvodního eseje:
Na otázku „Co si odnést ze Stésichora?“ si můžete odpovědět sami, když přihlédnete k jeho mistrovskému dílu. Některé jeho stěžejní zlomky najdete níže. Pokud se vám bude zdát, že je text složitý, nejste sami. Čas nebyl k Stésichorovi milosrdný. Žádná z citovaných pasáží není delší než třicet veršů a papyrové útržky (stále jsou nacházeny nové: poslední zlomky byly získány z kartonáže v Egyptě v roce 1977) toho stejně říkají jako zamlčují… Ať už to je, jak chce, fragmenty samotné Geryoneie se čtou, jako kdyby Stésichoros zkomponoval báseň s řádným narativem a pak ji roztrhal na kusy a ty kusy pohřbil v krabici spolu s textem nějaké písně, s poznámkami k přednášce a s kousky masa. Čísla zlomků vám řeknou, v zhruba jakém pořadí ty kousky vypadly z krabice. Samozřejmě můžete také krabicí dále třást. „Věř mi pro maso a pro mne,“ jak říká Getrude Steinová. Tady. Zatřeste.
Překlad a otevřenost
Tento úryvek odkrývá nejen kompoziční princip česky vydané sbírky, ale obecně přístup Carsonové ke psaní. Tradice, jakkoli zlomkovitá, je nedílnou součástí toho, co píše. Značnou roli v tom hraje její vzdělání a profese. Anne Carsonová je vzděláním klasická filoložka, věnuje se profesně staré řecké a římské literatuře a působí jako překladatelka. To je důležité vyzdvihnout. Její dílo — a jeho ocenění porotou Nobelovy ceny — je důležitým připomenutím důležitosti překladu, který zajišťuje otevřenost. Otevřenost jiným kulturám napříč geografickou a časovou vzdáleností.
Občas se říká, že při udílení Nobelovy ceny hrají roli politické ohledy. Zda tomu bylo i v tomto případě? Těžko říct, ocenění vzdělané básnířky z Kanady, která hluboce věří v kontinuitu západní tradice od antiky po dnešek, může být vnímáno jako políček izolacionistickému buranovi v čele americké administrativy, nicméně literární hodnota díla Carsonové je nezpochybnitelná. Ostatně v posledních letech porota Nobelovy ceny oceňuje obtížné, výsostně literární autory.
Jak bylo řečeno výše, od čerstvé laureátky Nobelovy ceny máme v českém překladu jednu sbírku — naštěstí celou sbírku a nikoli jen výběr básní (je velká devíza argovské edice, že nedělá výběry). Nepochybně se s dotiskem objeví nějaká sbírka další, nabízela by se například Ekonomie neztraceného, v níž se Carsonová věnuje antické poezii prizmatem velkého německého básníka Paula Celana, nicméně za vydání by stál minimálně výběr z její vynikající esejistiky.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
