Od naděje k rozhodnutí: Fialův Vánoční projev nebyl státnický, ale předvolební

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Vánoční projev premiéra Petra Fialy byl již tradičně uměřený, věcný a stručný. Hlavně se ale nesl ve striktně pozitivním tónu. A v momentech, kdy varoval před „prodavači strachu, kteří naši zemi chtějí nasměrovat kamsi na východ“, to nebyl ani tak projev státnický, jako hlavně předvolební.

Což je ovšem nakonec asi v logice věci. Ostatně Fiala v projevu také pravil, že pokud byl rok 2024 rokem naděje, čímž narážel na svůj loňský projev ve stejný den, ten nadcházející podle něj bude rokem rozhodnutí. Nemířil tím nikam jinam než právě ke sněmovním volbám, které se uskuteční příští rok na podzim.

„Rozhodnutí o tom, zda si budeme věřit, rozvíjet všechny příležitosti, které se před námi v této nelehké době objevují, pomáhat si a trpělivě pracovat na tom, aby se nám žilo rok od roku lépe, anebo zda se necháme znechutit a vydáme se na cestu k východnímu autoritářství, kam nás posílají prodavači strachu.“

Co jiného je úkolem každého kriticky myslícího člověka než upozorňovat na rozličné neduhy české politiky.

V této pasáži Fialův projev gradoval. Zároveň potvrdil, co už víme: kampaň koalice SPOLU bude stát na dvou hlavních pilířích: prvním bude snad až přehnaný optimismus a boj proti „blbé náladě“, jehož těžiště bude spočívat v trpělivém připomínání toho, co všechno Fialova vláda zvládla, v čem uspěla, co se jí podařilo.

Druhý pilíř bude o poznání temnější, jeho osou bude strašení a boj proti – Fiala to sousloví použil několikrát – prodavačům strachu. Je snadné si domyslet, koho tím má na mysli. A netřeba Fialu hned parodovat s odkazem na nechvalně proslulý článek Ztroskotanci a samozvanci, který hanobil krátce po jejím vzniku Chartu 77 a její signatáře.

Pokud Fiala ovšem každého, kdo je ke stávajícím poměrům nějak kritický, což – přiznejme si – není zase tak složité, označí za prodavače strachu, který schválně šíří blbou náladu, ocitá se na dost tenkém ledě. Ostatně není nic jednoduššího než mu připomenout, že i on byl v této logice dlouhé roky z pozice politologa, politického komentátora a autora mnoha knih jedním z těch, které takto označuje.

Pokud tedy dneska zdůrazňuje, že když si nebudeme věřit a budeme se soustředit hlavně na to, co zatím nefunguje na sto procent, nikdy se nezbavíme „blbé nálady“, která vždy byla naší největší překážkou, která nám bránila být ještě úspěšnější, jde o dost pokrytecká slova. Co jiného je úkolem každého kriticky myslícího člověka než upozorňovat na rozličné neduhy české politiky.

Dávejte si velký pozor na to, co si přejete do příštího roku. Mohlo by se vám to splnit

Jinak řečeno: právě v tomto to nebyl projev státnický, nýbrž předvolební: „Proto prosím nevěřme různým prodavačům strachu, kteří tuto náladu schválně šíří. Šíří ji, aby v lidech vzbudili závist, nenávist a pochyby. Jejich cílem je, aby lidé nevěřili sobě a nevěřili ani druhým. Pokud totiž dost lidí bude takto pochybovat, naši společnost to oslabí a bude snadno podléhat manipulacím.“

Fiala pak varoval národ před tím, aby se vzdal odpovědnosti za svůj život a předal zemi nějakému vůdci. „Tak jak to dnes bohužel opět vidíme v některých evropských zemích. (…) Nikdy jsem ani na vteřinu nepochyboval o tom, že pro Českou republiku existuje jen jedna správná cesta. Je to cesta k ještě větší svobodě, prosperitě a osobní odpovědnosti. Cesta hrdé evropské země a aktivní občanské společnosti.“

Své příznivce jistě potěšil, jenomže jejich počet se tenčí.

Zbytek je kolorit. Fiala připomněl, že pokud můžeme slavit Vánoce v klidu a v bezpečí, a pokud se máme v porovnání s většinou světa dobře, jde o „výsledek usilovné práce generací lidí, kteří české země považovali za svůj domov a krok za krokem pracovali na tom, aby to byl domov klidný a bezpečný“. Podle něj lze v české historii nalézt bezpočet příkladů, které potvrzují, že když se objeví problém, umíme si poradit.

Z těch posledních zmínil pandemii covidu, inflaci, válku na Ukrajině, energetickou krizi a letošní povodně. Následoval výčet úspěchů jeho vlády, zmínil důchodovou reformu nebo zkrocení inflace, a pak slib, že v tom bude pokračovat. Prý porostou mzdy, investovat se bude do dálnic i železnic, Česko bude také centrum vývoje špičkových jaderných a čipových technologií.

Vláda podle něj musí dále zefektivnit zdravotnictví, dokončit reformy školství a usnadnit stavbu bytů pro mladé rodiny. „Toto jsou ty nejdůležitější úkoly, na které se musíme zaměřit v následujících letech. A všechno to jsou věci, které se dají splnit během několika málo let.“ Nechť posoudí každý sám, do jaké míry jde o sliby premiéra, který své výroky dokáže ukotvit v realitě.

Své příznivce jistě potěšil, jenomže jejich počet se tenčí. Otázka tedy je, co ten zbytek – uvěří jeho pokusu vnést do společnosti aspoň nějakou naději a optimistickou perspektivu? Nechci být škarohlíd, lidé ale většinou vyžadují činy, nikoli fráze. A podle nich se pak rozhodují u voleb. Což Fiala a jeho lidé jistě vědí. To by také mohlo znamenat, že pro ně nemusí být ještě vše ztracené.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Lidé z venkova vůbec nechápou, co média a politici v Praze řeší. A pak volí extremisty, míní Půta

Tragické dědictví Angely Merkelové: Ekonomická a politická krize stahuje ke dnu celou Evropu

Rusům zhořkne novoroční hostina. Ani Putin už nedokáže zakrýt realitu

sinfin.digital