KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Končící rok byl v Rusku ve znamení rostoucí inflace, která zasáhla všechny vrstvy společnosti, nejhůře však důchodce. Ceny potravin a služeb dramaticky rostly, zatímco růst HDP táhla především zbrojní výroba, což běžným obyvatelům příliš nepomohlo. „Speciální operace“ proti Ukrajině jde sice podle oficiální verze dle plánu, který ale zřejmě počítá i s prohlubujícím se nedostatkem pracovních sil, negativními tlaky na veřejné finance a celkově zhoršením životní úrovně. Výhled na příští rok je značně nejistý – záviset bude z ekonomického hlediska na vývoji cen ropy a možnostech Ruska ji vůbec exportovat, z geopolitického pak na vývoji války po nástupu nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu.
Ruská centrální banka v pátek před posledním adventním víkendem překvapila svým rozhodnutím ponechat úrokovou sazbu na 21 %. Ne, že by se v předchozích odhadech neobjevovala i tato varianta, ale přeci jen se většina pozorovatelů klonila k názoru, že úrokové sazby porostou k 23 %, odvážnější dokonce mluvili o 25 %.
Téměř všichni se shodovali v jedné věci: že zvyšování úrokové míry má pramalý efekt na současný růst ruské inflace. Ale právě tento faktor bude nejspíše klíčový i v příštím roce.
Inflace obecně byla tématem letošního roku v Rusku. Ostatně, i Vladimir Putin ve snaze odklonit pozornost od citlivého tématu během svého nejnovějšího vystoupení mluvil o tom, že ekonomika není jen inflace, protože roste HDP či reálné mzdy obyvatelstva. Nutno ale říct, že se mu to příliš nedaří.
Rusové sice nějak dramaticky netrpí a mzdy jim za poslední rok opravdu vyrostly, ale samotný růst HDP pociťují jen málo, protože jej primárně táhne růst vojenského průmyslu. A ten běžnému člověku nepřináší vůbec nic, zatímco ceny dopadají na každého.
Nejhůř jsou na tom ruští důchodci, jejichž důchody vzrostly jen o 7,3 procenta, tedy méně, než kolik činí inflace, a výrazně méně, než o kolik vzrostla průměrná mzda. Čas od času tak dostanou jednorázový příspěvek, ale ten jen stěží vyrovná fakt, že průměrný starobní důchod v zemi dosahuje 23 tisíc rublů. Přepočet je velmi složitý, ale velmi hrubě lze říct, že se zohledněním kupní síly či slev, které ruští důchodci mají, by šlo o obdobu zhruba 12 tisíc korun v Česku.
Samozřejmě že do určité míry mají vliv sankce, nemají klíčový význam, ale přesto se tak či onak odrážejí (v růstu cen), protože zvyšují náklady na logistiku.
U brambor, které se staly rekordmanem, šlo o růst o 89 % od začátku roku. A dalo by se tak pokračovat k cibuli, máslu, řepě a dalším pro Rusy celkem podstatným potravinám. Ceny rostly prakticky u všeho, včetně služeb.
V průběhu roku se ruští politici a úředníci předháněli v „řešení“ problémů, vicepremiér Dmitrij Patrušev třeba přišel s nařízením kontrolovat ceny potravin či dovoz másla ze Spojených arabských emirátů. Efekt na růst cen však měla všechna opatření podobný, a to nulový. Ceny prostě rostly.
Rusy tak čeká zase o něco dražší novoroční hostina. Například populární „seljodka pod šuboj“ (v doslovném překladu sleď pod kožichem), populární salát (podle autora spíše zločin proti chuťovým buňkám), zdraží podle agentury RIA Novosti o třináct procent. Salát Olivier, který se nejvíc blíží našemu bramborovému salátu, o osm procent. Takový odhad cen se ale zdá být mírně řečeno optimistickým, právě vzhledem k růstu cen ingrediencí, jako je řepa, mrkev či již zmiňované brambory.
Otázkou pochopitelně je, jak se ceny budou vyvíjet dále. Centrální banka zaznamenala pokles spotřebitelských úvěrů, snížil se i růst mezd. Firmy prostě nemají kde brát, a i když jim pracovní síly chybí, nemohou si dovolit zaměstnancům přidávat.
Oproti tomu dochází ke zvyšování státem regulovaných cen. Stát totiž musí pokrývat neustále rostoucí výdaje, což může dělat jedině tak, že zvyšuje daně, poplatky a pokuty. Prostě hledá peníze, kde se dá, přičemž plátcem není nikdo jiný než ruský občan.
Hledání řešení inflace opomíjí nejdůležitější faktor, který inflaci zavinil, tedy válku proti Ukrajině. V té se Putinovi v současné době daří a nebýt ukrajinského výpadu do Kurské oblasti, který nařídil zlikvidovat do října, aby ještě v prosinci musel přiznat, že neví, kdy Ukrajince vytlačí, asi by mohl být i spokojený. Vysoké ztráty ho nijak netrápí a ruská armáda postupuje.
Jenže ani ve válce nejdou věci tak jednoduše, jak se Rusové tváří. To, že Vladimira Putina nezajímají ztráty, neznamená, že nemají vliv na situaci. Plnit odvodové kvóty je čím dál těžší a množí se případy „dobrovolníků“, za něž podepsal kontrakt jejich velitel či byli k podpisu donuceni nátlakem.
Že Rusové už nejsou do války proti sousedovi tak nadšení, se ukazuje na rostoucí podpoře mírovým jednáním, byť za ruských podmínek. Putin sice může tvrdit opak, ale válka na ruskou společnost citelně dopadá. Ostatně ukončení bojů nejvíce podporuje vesnice, odkud odcházejí muži do války.
Válka působí i na ekonomiku, které odebírá lidi. Ať už jsou nasazeni na frontu, nebo pracují ve válečném průmyslu. K tomu se přidává tažení proti migrantům ze střední Asie po březnovém útoku v Crocus City Hall v Krasnogarsku. I když jej prakticky okamžitě Vladimir Putin připsal Ukrajině, nové zákonodárství dopadá hlavně na pracovní migranty. A ti se do Ruska zase tolik nehrnou. Levný rubl není už tak atraktivní, jako býval.
K emigraci z Ruska se tak přidal další faktor, a to pokles migrace do země. Výsledkem je to, že lidé chybí. V průmyslu, obchodu, ale i v zemědělství.
Co bude v příštím roce, je těžké odhadovat. Vše bude záviset hlavně na tom, jestli a jak válka proti Ukrajině skončí. Vladimir Putin sice naznačoval určitou ochotu ke kompromisům, ale u něj je vždycky zásadní otázkou, co si pod pojmem kompromis představuje.
Prozatím Rusko formulovalo svoji pozici jako povinnost splnit jeho podmínky, aby se vůbec začalo jednat. Čeká se na nástup Donalda Trumpa a jeho administrativy, pak teprve bude jasnější, co vlastně Rusko a jeho vůdce hodlá za mír vyměnit.
Prozatím se Putin zabývá úvahami o ukrajinské ústavě jako zdůvodnění, proč nebude jednat s Volodymyrem Zelenským, ale přímo s Donaldem Trumpem. Nicméně i tam ho může čekat rozčarování, protože, alespoň podle některých náznaků, už nastupující americký prezident pochopil, že hlavním problémem není donutit k jednání Ukrajinu, ale Rusko. I proto Putin několikrát zmiňoval ochotu jednat.
Inflace bude pravděpodobně klesat. Důvodem je hlavně to, že firmy nemají kde brát, státu postupně dochází peníze. Úkolem centrální banky bude kontrolovat, aby peníze, které mají v současné době na účtech, Rusové neutratili najednou, ale postupně je rozpouštěli.
Nejspíš přibrzdí i růst HDP, protože ani Rusko nemá neomezené zdroje. Zbrojní výroba dosáhla určitého stropu, nemá moc kam růst. Pokračovat budou problémy na železnici, v letecké dopravě i v dalších oblastech, kde se budou projevovat západní sankce. Ale ze všeho nejvíc bude záležet na cenách ropy, což je faktor naprosto nepředvídatelný.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
