Ohnivý mrak, který se vůbec poprvé objevil nad lesními požáry ve Francii, vyvolal mezi odborníky v celé Evropě značné znepokojení. Pokud by totiž podobných mraků přibývalo, což se dá předpokládat, mohlo by to rapidně zvýšit už tak vysoké riziko lesních požárů na celém kontinentu.
Pyrocumulonimby, vznikající jako oblačnost z požáru, byly dosud zaznamenány na začátku století pouze v odlehlých oblastech Austrálie a Severní Ameriky. Na začátku tohoto týdne se ale první pyrocumulonimbus objevil poprvé v Evropě – konkrétně jako důsledek katastrofálních lesních požárů ve Francii. Podle odborníků to může být předzvěst katastrofy.
Ohnivé mraky totiž nejen zvyšují riziko dalšího šíření požárů a růstu jejich intenzity, ale mohou vést i k dalším extrémním meteorologickým jevům. A to včetně úkazu, který si dnes v Evropě nikdo nedovede představit. Z některých ohnivých mraků totiž mohou padat na zem hořící trosky, které předtím mrak „nasál“ proudem teplého vzduchu ze země.
„Toto je velmi vážný milník,“ řekl agentuře Reuters ke vzniku prvního evropského ohnivého mraku David Bowman, světově uznávaný profesor pyrogeografie a požární vědy na Tasmánské univerzitě. Podle Bowmana není pyrocumulonimby radno podceňovat. „Je to fascinující, ale zároveň naprosto katastrofální a hrozný úkaz a my prostě nechceme, aby se takové věci opakovaly,“ uvedl Bowman.
Evropa se ale podle něj musí zároveň připravit na to, že se kvůli klimatickým změnám budou pyrocumulonimby vyskytovat nejen v odlehlých oblastech Ameriky a Austrálie, ale také v hustě zalidněné Evropě. A to se všemi katastrofálními důsledky.

Černé kroupy
Jak pyrocumulonimbus vlastně vzniká, vysvětlila INFO.CZ Eva Houbová z pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích. Podle meteoroložky se jedná o bouři, generovanou požárem.
„Při velkých požárech se uvolňuje velké množství tepla, takže vzduch prudce stoupá a při vhodných podmínkách může probíhat proces tvorby oblaků podobně jako při vzniku ‚běžného‘ cumulonimbu (hustého oblaku s vertikálním rozsahem – pozn.red.), ovšem zrychleně,“ uvedla Houbová.
Pyrocumulonimbus
podle ní obsahuje zplodiny hoření, má tmavší barvu a při
pohledu z družice nižší odrazivost. „Můžeme ho vidět jako
šedavý závoj nad ostatní oblačností. Kouř z těchto
západoevropských požárů dorazil i k nám, ale zůstal ve výšce
3 až 5 km a počasí ani smogovou situaci u nás zásadně
neovlivnil,“ řekla meteoroložka.
❗🔥Kouř z francouzských a španělských požárů detekován nad naším územím.
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) July 26, 2026
➡Během časných ranních hodin se začal nad naše území dostávat kouř z rozsáhlých požárů ve Francii a Španělsku. Dle dat z ceilometrů se nachází ve výšce mezi 3 km a 4.5 km nad zemským povrchem, takže se… pic.twitter.com/FM8voEhPjy
V pyrocumulonimbech, schopných prorazit až do spodní stratosféry, mohou podle ní vznikat kroupy (včetně krup černých) a bleskové výboje, schopné založit další požáry ve vzdálenosti až desítek kilometrů od původního ohnivého mraku.
Tento oblak je ale nebezpečný i větrem. „Jeho sestupný proud, tzv. downdraft, který si můžeme představit, jako když prudce obrátíme dnem vzhůru plný kbelík – prudce rozlije do krajiny,“ uvedla Houbová. To podle ní přináší další nebezpečí pro hasiče – v podobě pádu stromů.
Podobně je může ohrozit i tornádo. Zároveň vítr usnadňuje šíření požáru. Pokud z pyrocumulonimbu padají srážky, mohou ale teoreticky požár i uhasit.
„Připomeňme ještě tzv. firenado, což je ohnivý vír vznikající při silných požárech a vtahující do sebe vše z okolí,“ přidala další hrozbu ohnivých mraků meteoroložka. Následky tohoto jevu pak mohou v některých případech skutečně vypadat jako katastrofa až biblických rozměrů.
🔥🌪️FIRENADO! Check out this rotation in the smoke coming off the fiercely burning Widemouth 2 Fire in South Central Utah! These happen when intense wildfire heat creates an updraft - colliding with swirling winds around the fire. This fire is 4,300+ acres currently.#UTwx pic.twitter.com/bDm8EKCXO7
— WeatherNation (@WeatherNation) July 29, 2026
Trosky padající z nebe
Podle Jeana-Baptisty Filippiho, výzkumníka požárů z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum, může pyrocumulonimbus nejen vyzdvihnout popel z požářiště až do stratosféry, ale dokonce v některých případech nasát ze země do vzduchu i poměrně velké kusy hořícího dřeva. Hořící nebo zuhelnatělé dřevo pak padá z výšky i v poměrně velké vzdálenosti od původního požáru.
Podle odborníků přitom nejde o vyvolávání paniky, ale o nutnost připravit se na to, že ohnivé mraky se kvůli klimatickým změnám mohou v Evropě skutečně vyskytovat častěji. A to se všemi negativními důsledky.
Pokud se nad lesním požárem vytvoří pyrocumulonimbus, mělo by to podle dosavadních zkušeností s těmito mraky znamenat rozšíření evakuační zóny kolem původního požáru. Oheň se totiž může rychle rozšířit do okolí i prostřednictvím bleskových výbojů či hořících trosek z ohnivého mraku.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. A budete připraveni. Díky.







