Tünde není nádraží ani generál. Jméno šéfky Úřadu vlády má nečekaný původ

GLOSA MARKA KERLESE | Ten, kdo si myslí, že jméno vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha zní spíše jako jméno uherského generála z revolučního roku 1848 nebo jako název ospalé železniční stanice ztracené někde v nekonečné pustě, není sám. Na první poslech totiž evokuje ledacos, jen ne pohádkovou vílu. Jenže právě od ní pochází. Otázkou zůstává, zda lze s trochou nadsázky odvodit z původu tohoto neobvyklého jména i něco o vlastnostech a schopnostech jeho nositelky.

Tünde Bartha, levá ruka premiéra Andreje Babiše, budí v české politice silné emoce. Jednu věc jí však upřít nelze: málokterý státní úředník v posledních letech tolik přispěl k popularizaci svého křestního jména. Od chvíle, kdy ji Babiš dosadil do čela Úřadu vlády, se slovo Tünde objevuje v českém veřejném prostoru s frekvencí, jakou mu jeho tvůrce před téměř dvěma stoletími zřejmě nepředpovídal.

Hodně lidí už ví, že paní Bartha je slovensko-maďarského původu. Méně známé však je, že ani v samotném Maďarsku nejde o nijak sexy rozšířené křestní jméno. V žebříčku ženských jmen se pohybuje až ve třetí desítce. O to zajímavější je otázka, odkud se vlastně vzalo. Ještě před několika lety o jeho existenci většina Čechů nejspíš neměla tušení. Dnes ho znají i lidé, kteří by při zeměpisném kvízu zařadili její rodné město Királyhelmec (slovenský Kráľovský Chlmec) někam mezi Balkán a Blízký východ.

A pokud někdo doufal, že neobvyklé křestní jméno šéfky Úřadu vlády nabídne materiál pro nějakou zvlášť jedovatou přezdívku, musí být zklamán. V tomto případě totiž realita znovu ukazuje svou nepříjemnou vlastnost kazit dobře rozjeté politické předsudky. Jméno Tünde nejen zní jako z umělé pohádky. Ono z pohádky skutečně pochází. Staré latinské nomen omen tak tentokrát funguje téměř podezřele doslovně.

Csongor a Tünde - v překladu Andrej a víla


Je odvozeno z maďarského slova „tündér“, tedy víla. Jako křestní jméno ho však poprvé použil až v první polovině 19. století maďarský romantický básník Mihály Vörösmarty při psaní divadelní hry Csongor a Tünde. Ta na motivy staré lidové pověsti vypráví o lásce prince Csongora a víly Tünde a zabývá se otázkami lidské touhy a smyslu existence, tedy tématy, která na Úřadu vlády obvykle ustupují praktičtějším debatám o státním rozpočtu.

Tato hra, později také zfilmovaná, dala světu ženské jméno, které dnes nosí i šéfka českého Úřadu vlády. Podle statistik žijí v Česku kromě ní už jen tři další nositelky tohoto jména. Maďarských víl tedy po Česku mnoho neběhá a ve vrcholné státní správě je jen jedna.

V samotném Maďarsku zažilo jméno Tünde největší slávu v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Od té doby jeho popularita pozvolna klesá a dnes mu patří až 24. místo. To ovšem nic nemění na tom, že v České republice se mu v posledních letech dostalo publicity, o jaké se většině maďarských víl může jen zdát.

Maďarská víla

Pokud bychom si chtěli na chvíli odskočit od politologie, ekonomie a dalších nudných disciplín k oblíbeným metodám společenských magazínů, pak jméno Tünde podle různých vykladačů evokuje „kouzlo, nadpřirozenou krásu a ženskost“. Na rozdíl od mnoha jiných jmen navíc nemá mužský protějšek, a je tedy ryze ženské.

A když už jsme se vydali na tenký led numerologie, byla by škoda se na něm chvíli neprojet. Podle vykladačů jmen odpovídá Tünde činné číslo 1, které symbolizuje vynalézavost, samostatnost a silnou vůli. Nositelky tohoto jména prý přicházejí s originálními nápady, nebojí se riskovat a mají přirozenou potřebu prosadit se. Současně však mohou být nervózní, netrpělivé, v kolektivu neoblíbené a jejich snaha dosahovat výsledků je údajně občas dovede až na hranici vyčerpání.

Samozřejmě jde o nepodložené konstrukce, které mají k vědecké metodě asi stejně blízko jako vyrovnaný státní rozpočet k tomu současnému. Přesto se nelze ubránit lehce škodolibé otázce: poznává v tom někdo Tünde Bartha?

Je Andrej Babiš ve skutečnosti Němec a Maďar? Rozkrýváme rodinnou historii, o které se dosud mlčelo

Pohádkový původ jména šéfky Úřadu vlády připomíná jeden zvláštní český paradox. Země, v níž se vedou vášnivé debaty o migraci a národní identitě, má dlouhodobě zálibu svěřovat nejvyšší funkce lidem s velmi mezinárodními životopisy.

Premiérem je Andrej Babiš, politik slovenského a německého původu, ministrem dopravy rodák ze Slovenska Ivan Bednárik a nejbližší spolupracovnicí předsedy vlády žena maďarsko-slovenského původu se jménem Tünde. Kdyby česká politika fungovala podle některých internetových diskusí, musela by si na obsazení nejvyšších funkcí nejspíš vypsat nové výběrové řízení.

A obrázek doplňuje předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, politik japonsko-moravského původu. Česká debata o migraci tak občas připomíná směšnou hádku vedenou potomky přistěhovalců. Lidé, kteří nejhlasitěji varují před pohybem obyvatel přes hranice, totiž často sami vděčí za svou existenci právě tomu, že někdo z jejich předků hranice kdysi překročil.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a seznámíme vás s uherskými vílami. Díky.

sinfin.digital