Peníze všem! Ministři chtějí navzdory slibům v příštím roce bohorovně utrácet, rozpočet zapláče

GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Vláda Andreje Babiše se při sestavování rozpočtu zaklíná dvěma prioritami: šetřením a investicemi. Jenže diskuse kolem nejdůležitějšího zákona roku ukazuje zcela jiný obrázek. Ministři požadují řadu zbytných výdajů, které s odpovědným hospodařením nemají nic společného. Namísto snižování schodků nás tak příští rok zřejmě opět čeká rozpočtové rodeo. 

„Pohlídáme Andreje Babiše“ – pamatujete? Claim, se kterým Motoristé šli do koalice, si teď Petr Macinka & spol. můžou vylepit na záchodě. Hned vedle slibů hnutí ANO, že budou šetřit. Že šlo v obojím případě o plané sliby, totiž ukazuje současná debata o rozpočtu na příští rok.  

Posuďte sami. Karel Havlíček chce opět převést poplatky za obnovitelné zdroje pod státní rozpočet, podobně chce vláda za poplatníky „zalepit“ i koncesionářské platby za rozhlas a televizi. Ministr Aleš Juchelka pak slibuje rekordně přidat státním zaměstnancům a Oto Klempíř se přidal s volným vstupem do muzeí a galerií. A to se ještě mluví o valorizaci penzí nad rámec zákonné valorizace...

Tři stovky, nebo šest? Vláda hraje s penzisty vabank, v sázce je státní kasa i popularita

Populista plesá, ekonom pláče. Všechno jsou to zbytné výdaje, bez kterých se obejdeme. A bez kterých bychom se hlavně měli obejít vzhledem ke stavu, v jakém se státní kasa nachází. Vláda si totiž na všechny tyto a další „dárečky“ na příští rok půjčí, bude to něco mezi 300 a 400 miliardami korun. Obří suma, která je v době rostoucí ekonomiky, nízké nezaměstnanosti a dvouprocentní inflace ekonomicky neopodstatnitelná.

Zatímco ekonomicky takový deficit smysl nedává, politicky ano. Česko si po covidu navyklo na mentalitu skandinávského sociálního státu – ovšem bez odpovídající prosperity, daní i osobní zodpovědnosti. A taková rovnice v nikdy nemůže dobře dopadnout. Pokud se v dobrých časech masivně zadlužujeme a jen na úrocích už platíme přes 100 miliard ročně, co asi budeme dělat v časech špatných?

A kritické roky brzy přijdou, to není strašení, ale fakt. V příští dekádě začneme naplno pociťovat demografickou krizi, silné ročníky přestanou odvádět daně a naopak budou od státu čerpat na sociálních a zdravotních výdajích.

Jestli máme už nyní problém celou mašinu ufinancovat, co budeme dělat pak? Bez reforem, které nás na 30. léta připraví, a hlavně bez základního smyslu pro finanční odpovědnost, se neobejdeme. Každý jeden politik ve sněmovně to ví. Přesto se to část z nich rozhodla ignorovat.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.

sinfin.digital